Nová deska na soše Koněva v Praze 6 bude do konce června |
Ruské velvyslanectví v oficiálním prohlášení, které ve středu adresovalo starostovi šestého pražského obvodu, uvádí, že Koněv vzhledem ke svému věku v roce 1968 (tou dobou mu bylo 70 let) už ve vedení sovětské armády nebyl. Archivní zdroje jeho účast na přípravě invaze podle ruské ambasády nepotvrzují.
— Посольство РФ в ЧР (@AmbRusCz) 30. května 2018
Maršál KoněvIvan Stěpanovič Koněv byl sovětský vojevůdce, jenž je označován za osvoboditele Prahy. Přímo také byl u dobytí Berlína. Zároveň jej ale doprovází stín muže, který se v poválečné minulosti podílel na násilném potlačení Maďarského povstání v roce 1956. Vedení Prahy 6 dlouho zvažovalo, jak se sochou, jenž na náměstí Interbrigády vznikla v roce 1980, naložit. Někteří zastupitelé chtěli sochu zcela odstranit. V srpnu 2015 radní rozhodli o tom, že památník zůstane, bude ale doplněn o informační tabulku připomínající i kontroverze z maršálova života. Ruské straně ale vadí i toto řešení. |
„V dubnu roku 1963 vzhledem k věku řídící činnost v ozbrojených silách SSSR opustil a byl zařazen do Skupiny generálních inspektorů Ministerstva obrany SSSR,“ píše velvyslanectví na svém Twitteru s odvoláním na údaje ústředního archivu ruského ministerstva obrany. Podle velvyslanectví Koněva a Československo spojuje pouze velení operacím při osvobozování Prahy v květnu v roce 1945.
Deska má vysvětlit Koněvovo působení na konci druhé světové války, při povstání v roce 1956 v Maďarsku a dále pak při srpnové okupaci Československa v roce 1968. I přes tvrzení ruského velvyslanectví si starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP09) stojí za formulací textu na připravované desce, která se objeví u Koněvova památníku. „V létě 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ bude stát na desce u památníku maršála Koněva.
  |
„Historikům jsme zaslali znění textu s prosbou o vyjádření. Konkrétně Vojenskému historickému ústavu (VHÚ), který nám k textu napsal, že námi navržený text neobsahuje žádné flagrantní historické nepřesnosti,“ sdělil uvedl mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek. VHÚ tyto informace serveru Lidovky.cz potvrdil a odkázal se na historika Daniela Povolného, který se celou problematikou dlouho zabývá. Ten také potvrdil, že se maršál Koněv účastnil příprav invaze do Československa v roce 1968.
‚S námi nejsou žádné žerty‘
S prohlášením ruského velvyslanectví nesouhlasí také další historici. „Koněv byl v roce 1968 povolán sovětskými vůdci. Jeho funkce byla symbolická,“ popsal pro Lidovky.cz historik Jan Adamec. „Byl využíván pro politické a manifestační akce, takže nebylo nutné, aby aktivně velel tankům či armádě,“ upřesnil.
„V roce 1968 byl maršál Koněv povolán, aby se zúčastnil návštěvy vysokých sovětských důstojníků v Československu. Přijela k nám delegace 20 maršálů v čele s Koněvem a spolu s nimi i vojenští špioni, kteří měli za úkol zmapovat situaci v Československu. Koněv byl zvolen záměrně, protože byl vnímán jako maršál osvoboditel z roku 1945,“ rozvedl historik.
Po válce byl podle Adamce Koněv takto využit dvakrát. V roce 1956, kdy aktivně velel vojskům a potlačil maďarské povstání. O šest let později byl povolán do Německa, při příležitosti stavby Berlínské zdi. “Rusko tím chtělo říct, že pokud se povolá Koněva, nejsou s nimi žádné žerty a jsou ochotni použít vojenskou sílu,“ upřesnil Adamec.
Pomník ruského maršála Koněva.
Vyjádření ruské ambasády tak podle Adamce není přesné. „Omezit se pouze na rok 1945 není úplné. Máme důkazy, že se Koněv podílel na přípravách srpnové invaze do Československa v roce 1968,“ dodal Adamec.
Podle historika Daniela Povolného sovětská strana odůvodňovala Koněvovu návštěvu Československa v roce 1968 jednak oslavami 9. května, ale také nutností poblahopřát Ludvíku Svobodovi ke zvolení prezidentem, přestože byl zvolen o měsíc dříve. Angažmá Koněva v přípravách invaze do Československa potvrzuje také historik Petr Blažek.
Aféra okolo památníku maršála Koněva na Praze 6 začala už v roce 2014, kdy ji poprvé polil růžovou barvou neznámý pachatel. Podobná situace nastala i loni v listopadu, kdy posprejování červenou barvou zareagovalo ruské ministerstvo obrany. „Jsme pobouřeni vandalským aktem proti pomníku maršála I.S. Koněva, který se stal 23. listopadu v Praze,“ uvedlo tehdy na webových stránkách ministerstvo. Ani tehdy to však nebylo naposledy, pomník někdo opět polil opět růžovou barvou také letos 8. května, na výročí konce druhé světové války.
V minulosti se objevila iniciativa žádající odstranění pomníku. Vedení Prahy 6 dlouho zvažovalo, jak se sochou naložit. Někteří zastupitelé návrh podporovali. V srpnu 2015 však radní rozhodli, že památník na místě zůstane, bude ale doplněn o informační ceduli připomínající i kontroverzní stránky maršálova života.
Ke sporu o památník se vyjádřil v roce 2017 také prezident Miloš Zeman. „Maršál Koněv má mou úctu. Jsem zcela přesvědčen, že jeho památník musí být v Praze, tak jako množství dalších památníků těm, kteří bojovali za osvobození našeho národa, včetně osvobození Prahy,“ uvedl tehdy Zeman.
