Lidovky.cz: U kterých předmětů je nyní výuka online téměř nemožná?
Nejvíce je postižen předmět Herecká výchova. Studenti nemohou společně zkoušet divadelní inscenace, reagovat na pohyb druhého, reagovat přirozeně na jeho energii, mimiku, gestiku. To vše jsou podstatné složky inscenace, které jsou nadstavbou textu. Z obecného hlediska bych ale za nejvážnější zásah považoval nemožnost plnohodnotné výuky individuálních předmětů – to se týká například studentů, kteří se učí zpívat nebo procházejí hlasovou výchovou. Pedagog nemůže online sledovat, zda správně dýchají, jestli je tedy základ pro tvorbu tónu zdravý. A to zasahuje všechny naše studenty, i kdyby se jednou neměli stát herci.
Umí si také někdo představit, že by v online prostředí vyučoval či studoval šerm, akrobacii, jevištní pohyb vyúsťující v prvky komedie dell’arte či pantomimy nebo základy nejrůznějších tanců od historických přes moderní až k muzikálovým? Synergie výše jmenovaných oblastí je podmínkou pro úspěšnou práci v již zmíněném předmětu Herecká výchova, který představuje deset vyučovacích hodin týdně a kde studenti společně s pedagogy vytvářejí divadelní inscenace. To ale nyní nemohou, pokud zrovna nepracují pouze s textem.
Lidovky.cz: Jak je tomu v oblasti moderování?
Tam je pochopitelně také potíž, neboť součástí vzdělávání je praxe v rádiích či televizích, a tak nám nyní nezbylo než vybudovat vlastní rozhlasové studio, kam studenti nyní nesmějí přijít.
Lidovky.cz: Obdrželi jste nějakou radu ministerstva školství, jak ze situace vyjít co nejlépe?
Doporučení ministerstva školství, které jsem dostal, bylo, abychom nyní vytížili studenty obsahem, který lze vyučovat online, a tím si uvolnili prostor pro náhradu praktické výuky v budoucnu. Výuku praktických předmětů lze samozřejmě dočasně upozadit, ale tato cesta je východiskem jen tehdy, když takových předmětů není ve vzdělávacím programu školy více než polovina. A to není náš případ – velká většina vzdělávacího programu je tvořena praktickým výcvikem toho, co se studenti dozvídají v hodinách teorie. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se ucházejí o studium u nás. Bohužel, je to i důvod, proč tato jednoduchá matematika ministerstva u nás úplně nevychází.
  |
Pokud bychom pak měli po návratu studentů do školy kumulovat výuku s praxí, pak stále musíme dodržet omezení zákona, které nás limituje čtyřiceti hodinami zátěže na studenta týdně. To mě přivádí ještě ke dvěma praktickým problémům, s nimiž se budou asi potýkat i jiné umělecké školy. Jednak naši učitelé často působí i na dalších školách nebo jsou aktivními umělci, takže pokud se po nástupu studentů do škol na několik týdnů znásobí množství hodin předmětů, které nyní šly stranou, tito pedagogičtí pracovníci by se museli rozdvojit, aby všem svým závazkům dostáli. Druhým z problémů realizace doporučení ministerstva školství je, že škola z ničeho nic nezíská ani dvojnásobek adekvátně vybavených prostor, aby mohla zdvojnásobit počet hodin výuky praktických předmětů ve stejném čase.
Málo zmiňovaným tématem je i devastace původně důsledně promýšleného rozložení výuky v čase. Když si představíte dobře fungující školu našeho typu jako výrobní linku, tak je třeba si uvědomit, že jednotlivé díly není možné skládat v náhodném pořadí. A k tomu v současnosti dochází, což s sebou nese poškození kvality celého procesu odborného vzdělávání nejen u nás ve škole.
Lidovky.cz: Podmínkou absolutoria, tedy závěrečné zkoušky, která se blíží, je i divadelní představení. Co s tím?
Ano, to je jedna z nejpalčivějších otázek. Ministerstvo školství nám umožnilo neplánovat závěrečnou zkoušku jen do konce června, ale až do konce srpna. Podstatnějším tématem však je, zda do té doby lze doplnit to, co je již nyní odkládáno – především hereckou výchovu a divadelní praxi v řádech mnoha desítek hodin, jejichž množství s každým týdnem narůstá.
Lidovky.cz: Jak zmíněná omezení ovlivní přijímací zkoušky na obory herectví a moderování a herectví s loutkou, které jsou naplánovány na polovinu června?
Přijímací zkoušky naštěstí nejsou současnou situací ovlivněny ani z hlediska termínu, ani ve svém obsahu. Jediné, co hrozí, pokud situace zůstane vážná, je, že se změní jejich forma. Loni jsme takto upravili množství uchazečů, kteří smějí být ve stejnou chvíli v jedné místnosti. Nemám obavy, že by počet zájemců o studium nějak výrazně klesl. Dokazuje to i herecký kurz, který škola pořádá v rámci přípravy na přijímací zkoušky - ač je doba nejasná, počet zájemců o něj se nikterak závažně nesnížil.
Lidovky.cz: Studentům se momentálně nedostává očekávaného vzdělání, a ačkoli to není vaše vina, uvažujete například o snížení školného?
Soukromá škola může být některými vnímána podobně jako cestovní kancelář – student se cítí být klientem, který platí za služby. Toto srovnání ale není v našem případě přesné, protože náš klient platí jen menšinu celkových nákladů - velkou většinu jich hradí - a také ovládá - stát. Jenže právě ten po nás nyní požaduje, abychom vzdělávací program beze zbytku splnili, a současně nám „zakazuje“ většinu tohoto programu realizovat. Nedivím se potom pocitu studentů, kteří se nemohli nikterak podílet na rozhodnutí o podobě současných omezení v realizaci jejich vlastní investice do svého vzdělání, že tady není něco v pořádku.
Vím, že jim zdaleka nejde jen o diplom, ale o skutečně nabyté kompetence, bez nichž se jejich šance na budoucích castinzích rapidně sníží. A tak mám pocit, že se kolem nás stahuje smyčka. Můžeme se ptát, kdo je za to zodpovědný – ministr školství? Ministr zdravotnictví? Vláda? Koronavirus? - ale to asi není ta správná otázka. My se spíše ptáme, zda jsou naši studenti, nejčastěji mladí lidé po maturitě, v současné době schopni se o sebe postarat tak, aby školné mohli zaplatit, protože se ukazuje, že v létě, kdy by si mohli na další studium vydělat, budou pravděpodobně chodit do školy. Odpověď tedy zní: studenti ztratili možnost přivýdělku a kvalita vzdělání oproti standardu z uvedených příčin klesla. Proto jsme se rozhodli v tomto pololetí školné snížit.
Lidovky.cz: Zmínil jste, že studenti budou v létě chodit do školy. Zrušíte jim tedy prázdniny?
Prázdniny nelze ze zákona zkrátit pod určitou mez. Takže i když by se nám to zřejmě hodilo, studenti musejí mít minimálně čtyři týdny volna.
Lidovky.cz: Zkoušeli jste o situaci mluvit a vzájemně se inspirovat u obdobných škol v České republice nebo i v zahraničí?
Někteří naši pedagogové zároveň vyučují i na jiných, zejména vysokých školách, kde je situace podobná. Pokud vím, zkoušejí si některé školy různými způsoby najít alespoň drobný prostor pro setkávání se se studenty – například při povolení výjimky na realizaci hodnocení zkouškou za přítomnosti celé skupiny až deseti osob lze získat přítomnost studentů na pár hodin navíc rozdělováním zkoušek z praktických předmětů do několika termínů. My ale nejsme vysokou školou, na nás je nahlíženo jako na školy střední, a do podobných úhybných manévrů se zatím nepouštíme.
Lidovky.cz: Nemůžete za tímto účelem využít nové divadlo – původně Komorní Fidlovačku – které jste si letos pronajali od Prahy 4?
Závodíme s časem o to, abychom tyto prostory mohli co nejdříve využít, v současnosti probíhají ještě formality, abychom v divadle směli vyučovat. Jakmile to bude možné, prostory využijeme.
Lidovky.cz: Co by podle vás odbornému školství pomohlo?
Očekávám například informaci ministerstva zdravotnictví, jaké typy testů na koronavirus nebo respirátorů budou nutné pro opětovný návrat žáků do škol. Kdybychom to už věděli a znali i jejich cenu, snažili bychom se pomoci si částečně sami, například pokusem o jejich nezávislý nákup. Pomohlo by samozřejmě, kdybychom znali i nějaký jasný termín, kdy by studenti mohli začít opět řádně studovat, a to s dostatečným předstihem, abychom mohli kompletně doplánovat školní rok. Tak bychom se co nejdříve mohli vrátit do relativně normálního chodu školy. Současná neustále recyklovaná nejistota je strašná pro všechny.
