Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Stáli proti komunismu, ale i v Chartě 77 byla levice

Česko

  6:41
Iniciativa Charta 77 nepředstavovala klasickou politickou opozici a nepřicházela s vyhraněným politickým programem. Její síla spočívala v překonávání tradičního politického štěpení a ve snaze najít společné téma kritiky normalizační politiky. Tím se nakonec stal požadavek dodržování občanských práv, který vytvořil základní osu všech chartistických prohlášení.

Petr Uhl patří k nejdůležitějším a nejaktivnějším osobnostem mezi signatáři Charty 77. Byl několikrát vězněn, poprvé již za svou činnostv Hnutí revoluční mládeže v roce 1969 (více viz 16 .díl seriálu), podruhé v souvislosti s aktivitami Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS – více viz 15 .díl seriálu), který spoluzakládal. Přestože byl předním bojovníkem proti totalitnímu režimu sovětského typu, vždy se hlásil k levici, k marxismu, zpočátku dokonce k marxismu revolučnímu. Snímek StB pořízený v rámci akce s krycím názvem Helium nejspíš v roce 1988 zachycuje Uhla s manželkou Annou Šabatovou, dnešní veřejnou ochránkyní práv. foto: Archiv bezpečnostních složek

Iniciativa Charta 77 nepředstavovala klasickou politickou opozici a nepřicházela s vyhraněným politickým programem. Její síla spočívala v překonávání tradičního politického štěpení a ve snaze najít společné téma kritiky normalizační politiky. Tím se nakonec stal požadavek dodržování občanských práv, který vytvořil základní osu všech chartistických prohlášení.

Mimo tyto oficiální dokumenty ovšem existovaly i četné vnitřní polemiky, které si kladly otázky po ukotvení chartistických aktivit v širším rámci (nejen) československé politiky. Významnou část diskutujících představovali lidé hlásící se k levicovým vizím politiky, kteří se – na rozdíl od stoupenců „nepolitické politiky“ – přikláněli ke konkrétním politickým směrům a programům.

Mnozí exkomunisté mezi signatáři věřili v očistu socialismu

Bývalí reformní komunisté tvořili významnou základnu Charty 77 – z původního počtu 241 podpisů bylo exkomunistů asi 150. Přestože už se mnozí necítili být „reformními komunisty“, část z nich, například Jiří Hájek či Jaroslav Šabata, viděla v Chartě platformu, která měla oživit úsilí o dovršení cílů socialismu. „Největší část Charty projevuje zdravou tendenci po jednotě. A nejedná se při tom o nějaké pragmatické a taktické úsilí konkrétní spolupráce, ale o skutečné hnutí za novou politickou formaci. Měla by být novou demokratickou levicí, jasnou socialistickou alternativou,“ prohlásil Jaroslav Šabata v roce 1978 v rozhovoru pro rakouský časopis Extrablatt.

V Chartě ovšem nalezneme i vyloučené komunisty, kteří reformnímu komunismu stále dávali naději – byl to především Zdeněk Mlynář, který hledal inspiraci pro skomírající československý reformní komunismus v západoevropském eurokomunistickém hnutí. Mlynář se snažil nabídnout novou vizi pro fungování eurokomunistických stran obohacením o zkušenosti pražského jara a „vést programovou diskusi o koncepcích demokratického socialismu“. České námluvy s eurokomunismem ovšem zůstaly na okraji chartistických debat a mezi ostatními chartisty vyvolávaly spíše nedůvěru.

Petr Uhl a vize společenství revoluční avantgardy

Svébytným pokusem o radikálně levicovou interpretaci Charty 77 představovala koncepce Petra Uhla, který popsal alternativní společenství Charty jako „revoluční avantgardu“. Chápal ji v duchu trockistické tradice jako na státu nezávislé uskupení, které bude iniciovat spojování podobných skupin v domácím i mezinárodním měřítku, a podněcovat tak boj za lidská práva, a tím i nový revoluční proces, který odstraní „byrokratickou diktaturu“.

Mimoto byl Uhl spolu s Jaroslavem Sukem autorem knihy Program společenské samosprávy (1982). Text byl pokusem o rozpracování politické koncepce, která byla založena na politické a ekonomické samosprávě. Jednalo se pravděpodobně o jediný ucelený návrh alternativního společenského uspořádání, který levicová část české demokratické opozice nabídla.

Počet antinormalizačních marxistických myslitelů se ovšem v Chartě postupem času snižoval. V 80. letech mezi aktivní marxisty patřili například slovenský filozof Miroslav Kusý či již zmiňovaný Jaroslav Šabata.

Výročí Charty 77

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...