BRNO Tichá privatizace brněnské tkáňové banky, která zajišťuje osmdesát procent tkáňových transplantátů pro tuzemské nemocnice, podráždila odborníky i politiky. Pozastavují se i nad tím, že firma, která má investovat stovky milionů korun, sídlí v panelákovém bytě.
Podle neoficiálních informací již někteří vědci uvažují, jak vytvořit novou tkáňovou banku. Státní. 336 milionů do půl roku Předseda představenstva společnosti PrimeCell, kterou ministerstvo zdravotnictví vybralo jako strategického partnera pro transformaci nynějšího pracoviště Fakultní nemocnice Brno, slibuje, že během půl roku do nového zázemí banky investují 336 milionů korun.
„Předpokládáme zprovoznění technologicky náročného a světově unikátního zařízení na konci třetího kvartálu 2010,“ napsal LN předseda představenstva Josef Heller. Nyní podle něj zpracovávají dokumentaci pro stavební povolení.
Investici má zajistit společnost Národní tkáňové centrum (NTC), v němž vláda Mirka Topolánka čtyři dny před svým koncem umožnila ministerstvu zdravotnictví koupit 24 procent akcií za 3,4 milionu korun. Zbytek drží PrimeCell.
Společnost NTC přitom stále sídlí v panelovém domě v bytě, který ani nepatří členům jejího vedení. Je psán na stejnou osobu jako dům v Šumperku, kde bydlí členové představenstva NTC i PrimeCellu, dvojčata Lukáš a Jakub Schůrkovi.
Heller tvrdí, že letos vytvoří třináct míst pro špičkové vědce a lékaře, aby se zabývali tzv. moderní terapií, tedy například tkáňovým inženýrstvím, buněčnou a genovou terapií. Podle registru živnostenského podnikání ale zatím má NTC jako provozovnu jen onen byt. Podobně založená ostravská firma Centrum buněčné terapie a diagnostiky sídlí alespoň v budově tamního zdravotního ústavu.
Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr změnu obhajuje jako výhodnou pro stát. Včera však mluvčí resortu Vlastimil Sršeň vyvrátil jeho tvrzení, že stát firmu kontroluje jako většinový vlastník. Potvrdil, že stát drží v NTC 24 procent. „Má však zajištěnu většinovou kontrolu, neboť bez jeho souhlasu se nemůže schválit žádné zásadní rozhodnutí,“ sdělil Sršeň.
Podle Šnajdra firma PrimeCell do podniku vkládá své know-how a patenty na výrobu nových nanovláken, umělých buněčných vláken, chrupavek, kůže a podobně. Jak je to možné? ptají se vědci Experti, které LN oslovily, tvrdí, že zařízení jako tkáňová banka by mělo zůstat plně státní. „Když se informace zveřejnily, dost jsme se s dalšími kolegy divili, že je to vůbec možné. Nelze přece zprivatizovat něco, kde jsou darované tkáně,“ míní ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR Eva Syková. „Jde o zásadně nesprávný postup, takové pracoviště má být součástí státního zařízení. Je to, jako by s orgány určenými k transplantaci hospodařila soukromá firma,“ dodala. Podle ní někteří odborníci zvažují zřízení nové státní tkáňové banky.
Poslanec Ludvík Hovorka již zaslal podnět premiéru Janu Fischerovi, hejtman Michal Hašek se chce obrátit na ministryni zdravotnictví. Hovorka poukazuje na analýzu, že tkáňová banka nemůže prodělávat, v podstatě nemá konkurenci.
***
Fakta o firmě
Co je a. s. Národní tkáňové centrum
V obchodním rejstříku se a. s. Národní tkáňové centrum objevuje od 7. května 2009. Tedy tři dny poté, co státní vklad do ní schválila vláda Mirka Topolánka a den předtím, než se práce ujala vláda Jana Fischera.
Z rejstříku mj. vyplývá: * Sídlí v Chopinově 13 v Brně; je to bytový panelový dům. Poštovní schránku má společnou s dalšími firmami.
* Z jejího základního kapitálu 14 milionů korun je dosud celkem splaceno 4 200 000 korun (tedy třicet procent). Z toho vláda schválila nabytí státního podílu 24 procent za 3 360 000 korun.
Zbytek podílu, zatím tedy zřejmě plně nesplaceného, drží soukromá společnost PrimeCell.
* V představenstvu sedí dva zástupci Fakultní nemocnice Brno a čtyři zástupci firmy PrimeCell.
Při jednání za NTC vždy musí jednat místopředseda představenstva, kterým je zástupce PrimeCell - reprezentanti státu takovou výsadu nemají.
Stanovy zásadní změny podmiňují souhlasem 90 % akcionářů.
