Standardy pro základní školy koncipujeme tak, aby je mohlo zvládnout devadesát procent testovaných žáků, vysvětluje Jiřina Tichá, ředitelka odboru všeobecného vzdělávání na ministerstvu školství.
* LN Potřebujeme vůbec standardy?
Na to lze říci jediné: Potřebujeme. Má-li stát ověřovat výsledky vzdělávání a dát tak školám i rodičům cosi jako zpětnou vazbu, musí definovat, co považuje za důležité a co má být předmětem toho ověřování.
* LN Při tvorbě rámcového vzdělávacího programu, který nedávno nahradil osnovy, byly přece stanoveny takzvané očekávané výstupy. Jaký je vlastně rozdíl mezi těmito výstupy a standardy?
Očekávané výstupy jsou někde málo konkrétní.
* LN Můžeme uvést příklad?
Jistě, podívejte se třeba na matematiku pro pátý ročník, na tematický okruh „Číslo a početní operace“. Očekávaný výstup říká: „Žák provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel.“ Ve standardu k tomu přidáváme takzvané indikátory a taky ilustrační úlohy.
* LN Co si máme představit pod pojmem „indikátory“?
Nejlepší bude uvést příklad. Ve zmíněném případě jsou indikátory čtyři: 1. Žák správně sepíše čísla pod sebou (dle číselných řádů) při sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel. 2. Žák aplikuje při písemném výpočtu znalost přechodu mezi číselnými řády. 3. Žák využívá znalosti malé násobilky při písemném násobení a dělení nejvýše dvojciferným číslem. 4. Žák provádí písemné početní operace včetně kontroly výsledku s užitím standardních algoritmů. K jednotlivým indikátorům připojujeme upozornění, jak je lze, nebo nelze testovat.
* LN To znamená?
Například že některý indikátor nelze testovat zaškrtáváním správné odpovědi z několika nabídnutých, ale jen takzvanou otevřenou úlohou, kdy žák sám napíše odpověď. Nebo že jej nelze testovat elektronicky. To se týká často třeba geometrických úloh.
* LN Líbí se to učitelům?
Návrh standardů z češtiny, cizího jazyka a matematiky pro páté a deváté třídy jsme dali k diskusi, v níž nám šlo právě o srozumitelnost a o to, zda standardy učitelům vyhovují. Většinou si pochvalovali hlavně ilustrační úlohy. Pokud měl někdo konkrétní námitky, snažíme se je akceptovat. Teď by měli návrh recenzovat odborníci z pedagogických fakult, ale i některé další osobnosti.
* LN Kdo například?
Třeba i někdejší ministr školství Petr Piťha nebo docentka Naďa Stehlíková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
* LN A kdo standardy tvořil?
V týmu byli pedagogové z prvního i druhého stupně základních škol, odborníci z Výzkumného ústavu pedagogického, zástupci vysokých škol a třeba na matematiku jsme tam měli i zástupce Jednoty českých matematiků a fyziků.
* LN Pokud vím, Jednota vždycky vyjadřovala názor, že žáci neumějí matematiku, protože je jí ve škole málo, a nikdy moc neřešila, jak tento předmět učit stravitelněji pro děti. Proč jste nepřizvali třeba profesora Milana Hejného, který se věnuje didaktice matematiky na Pedagogické fakultě UK a je znám právě tím, že se snaží matematiku žákům co nejvíc přiblížit?
Spolupracovnice profesora Hejného bude jednou z recenzentek.
* LN Jsou standardy koncipované jako minimální, nebo jako optimální míra požadovaných vědomostí a dovedností?
Jako minimální. Dělali jsme je tak, aby je zvládlo devadesát procent testovaných žáků. Časem bychom mohli laťku trochu zvedat.
* LN Jak se bude ověřovat zmíněná geometrie, když elektronická cesta je pro ni složitá?
Do konce června má Výzkumný ústav pedagogický vypracovat návody, jak mohou školy ověřovat indikátory, u kterých by se to elektronicky nezdařilo.
* LN Čtenáři by si možná rádi udělali představu, jak je standard rozsáhlý. Je to list papíru, nebo spíš brožura?
Když vezmeme třeba standard pro matematiku na konci povinné školní docházky, tedy vymezení toho, co by měl žák v předmětu znát, představuje to zhruba čtrnáct patnáct popsaných stránek.
* LN Neobáváte se, že pro některé tvořivé učitele budou standardy svazující?
Ne. Standardy nebudou svazující, jen upřesňující. To, co obsahují, není nic překvapujícího ani omezujícího. Jen čistý základ.
* LN A liší se standardy nějak od cílů, které vytyčovaly někdejší osnovy?
Jsou jinak postavené. Dneska se klade větší důraz například na kreativitu a komunikaci.
* LN Nyní nemají učitelé přesně předepsané, kdy musí kterou látku probírat. Mohou se rozhodnout, že téma, které se jim zdá obtížné, odsunou třeba o půl roku nebo o rok. Bude se to měnit?
Nepředpokládáme, že by se měly vrátit detailní osnovy. Některé věci je ale potřeba řešit, například kompatibilitu s mezinárodním testováním typu PISA. Při přípravě rámcových vzdělávacích plánů totiž jejich tvůrci přesunuli zlomky a desetinná čísla až na druhý stupeň základní školy. Mezinárodní testování PISA ale zahrnuje tuto tematickou oblast matematiky už do testů pro první stupeň.
* LN Neobáváte se, že plošné testování vzdělávacích výsledků v 5. a 9. třídě, které chce ministerstvo školství zavést, přiměje školy k tomu, že si budou vybírat pokud možno pouze nadanější žáky s dobrým zázemím, aby uspěly?
Do budoucna by se měly testováním měřit nejen vzdělávací výsledky, ale i to, co nazýváme přidanou hodnotou.
* LN Jak?
Jednoduše. Jestliže bude žák v páté třídě otestován jako podprůměrný a v deváté třeba už jako průměrný, je tu přidaná hodnota školy jasná.
***
Profil
JIŘINA TICHÁ Vystudovala speciální pedagogiku a od roku 1975 působila jako učitelka. Od roku 1991 byla ředitelkou základní školy. Na ministerstvo školství nastoupila v roce 2006. Ve funkci vrchní ředitelky odboru všeobecného vzdělávání má na starosti koordinaci tvorby vzdělávacích standardů.
