Exministryně a současná poslankyně za hnutí ANO Alena Schillerová se na sociální síti X pustila do ministra financí s kritikou toho, jak stát daňově ždímá ČEZ. „Daňové prognózy podle Zbyňka Stanjury Windfall tax rok 2023: Naplánováno 85 miliard korun, vybráno 39 miliard korun. Windfall tax rok 2024: Naplánováno 17 miliard korun, ale jen skupina ČEZ letos odhaduje platbu 30 miliard korun,“ stojí v jejím příspěvku.
Současně také uvedla, že „ministr bank je opět ve své vrcholné formě“. „Místo, aby se polostátní ČEZ připravoval na investice do jádra, zaplatí ministerstvo financí celou WFT. Přesně takhle se vylepšuje bilance státu na úkor budoucích rozpočtů a střední třídy,“ dodala.
Daňové prognózy podle @Zbynek_Stanjura. Windfall tax rok 2023: Naplánováno 85 mld. Kč, vybráno 39 mld. Kč. Windfall tax rok 2024: Naplánováno 17 mld. Kč, ale jen @SkupinaCEZ letos odhaduje platbu 30 mld. Kč.
Ministr bank je opět ve své vrcholné formě. Místo, aby se polostátní… https://t.co/b9hj8ttj3l
Na její slova reagoval sám ministr. „Nadáváte na WFT, pro jejíž zachování jste se loni chystala na barikády. Odmítáte zvýšení věku odchodu do důchodu, za které jste bojovala proti Janě Maláčové. Vypisujete referenda proti euru, které jste podporovali. Chlubíte se svými dřívějšími rozpočty na obranu, ale teď chcete armádní výdaje škrtat,“ uvedl Stanjura a současně v příspěvku dodal:
„Dovedu vést debatu s ideologickým oponentem, neumím to s hloupým populismem.“
Nadáváte na WFT, pro jejíž zachování jste se loni chystala na barikády. Odmítáte zvýšení věku odchodu do důchodu, za které jste bojovala proti @JMalacova. Vypisujete referenda proti euru, které jste podporovali. Chlubíte se svými dřívějšími rozpočty na obranu, ale teď chcete… https://t.co/UBBFFzI4zR https://t.co/AjNWsBvKvh
Daň na energetické firmy či velké banky
Média již na začátku roku ohledně daně z neočekávaných zisků informovala, že stát od bank loni inkasoval pouhých 700 milionů korun. Původně přitom ministerstvo financí odhadovalo výnos z finančního sektoru ve výši 33 miliard korun. Už tehdy ale zaznívaly hlasy, které tvrdily, že se to státu nepodaří. Klientsky nejsilnější Česká spořitelna neodvedla na dani nic.
Celkově od všech zdaňovaných firem stát získal stát na dani z mimořádných zisků 39,1 miliardy korun. Nejvíce zaplatili energetici, a to 34,4 miliardy. Následuje zpracovatelský průmysl s platbou ve výši 2,7 miliardy a těžba surovin s jednou miliardou. Banky odvedly celkem 0,7 miliardy, ostatní oblasti 0,2 miliardy. Původně stát kalkuloval s tím, že vybere ze všech zdaňovaných oborů celkem 85 miliard.
Takzvanou windfall tax stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Zdůvodnil to jejich neočekávanými příjmy v důsledku razantního růstu cen energií.
V případě bank pak argumentoval výrazným zvýšením úrokových sazeb. Ty ale banky promítly také do úročení vkladů svých klientů, což podle České spořitelny vedlo k tomu, že banka na windfall tax neodvedla nic.
