* LN Souhlasíte s názorem britských vědců, že základy dnešní medicíny byly položeny v Egyptě, spíše než v Řecku?
Ano. Je těžké stanovit, kde je počátek nějakého vědění, připomíná to debatu o vejci a slepici. Ale je nesporné, že řecká materia medica, seznam léčivých látek užívaných v terapii, byla převzata nebo minimálně inspirována egyptskou. Je také známo, že „otcové a zakladatelé“ dnešní medicíny, Hippokrates, Aristoteles, Galen a Avicenna egyptskou medicínu znali a vycházeli z ní. Řecký filozof Aristoteles, jehož názory ovlivňovaly evropskou medicínu až do doby renesance, byl učitelem Alexandra Makedonského, který obsadil oblast dnešního Egypta a mimo jiné nechal založit knihovnu v Alexandrii. Ta jistě obsahovala i egyptské lékařské spisy. Galen v Alexandrii mnoho let žil a studoval, perský učenec Avicenna vycházel z poznatků Aristotela, Galena, medicíny mezopotamské, indické a egyptské.
* LN Ukazuje se, že staroegyptské lékopisy byly propracované do nejmenších detailů. Překvapuje vás to?
Ne, možná je to tím, že se zabývám i medicínou čínskou a indickou, která je při stejném, nebo možná „trochu“ menším stáří stejně propracovaná a komplexní. My Evropané máme vůbec sklon podceňovat mimoevropské civilizace a považovat vše, co se liší (nebo čemu nerozumíme), za méněcenné. Nebo se to dá pojmout i jinak: kdo dokázal postavit pyramidy, vypočítat podle hvězd, kdy přijdou záplavy, možná i cestovat mezi kontinenty, musel být schopen léčit choroby a poranění.
* LN Zaujaly vás svým složením nebo způsobem využití některé léky starého Egypta?
Při prvním setkání mne překvapil rozsah užívaných látek. Staří Egypťané znali, pěstovali a užívali opium, konopí, rulík, blín, durman, fenykl, kmín, koriandr, myrhu, aloe, jalovec, tymián a mnoho dalších rostlin.
Pokračování na straně IX
Dokončení ze strany VII
Velmi oblíbenou ingrediencí pro přípravu léčiv byl česnek. Připravovali z něj výluh, například v octě, tím se vyplachovala ústa, kloktalo se jím, případně ho užívali i vnitřně při bolestech v krku. Vzhledem k tomu, že česnek obsahuje tzv. fytoncidy, látky s antimikrobiálními účinky, je tato indikace zcela na místě. Výluh v oleji se používal zevně, při bolestech, jako lék na prohřívání, tedy na lepší prokrvování a zmírnění bolesti.
V historických pramenech se uvádí jako indikace také stimulace sexuálního libida, což si u česneku neumím moc představit. Dále zmiňované povzbuzení chuti k jídlu a prevence parazitárních onemocnění má logiku. Už tehdy se doporučovala petržel na odstranění typického zápachu česneku.
Další velmi zajímavou informací je, že šeroslepost léčili užíváním syrových jater. V receptu se doporučují volská. Játra jsou bohatým zdrojem vitaminu A, pro zrak nezbytné látky používané dodnes v očním lékařství.
* LN Které nálezy názorně ilustrují vyspělost staroegyptské medicíny?
Především jsou to papyry popisující tehdejší znalosti. K těm nejdůležitějším patří Kahunský, jedna část se věnuje veterinární medicíně, další gynekologii a porodnictví, Smithův papyrus je o chirurgii, Ebersův o farmacii. Existují papyry, které se zabývají očním lékařstvím, urologií, popisují prostředky proti početí. Už jejich existence svědčí o vysoce rozvinuté společnosti. A zřejmě to nebyly učebnice pro vyvolené. Předpokládá se, že „odborné papyry“ vlastnili lékaři, nosili je s sebou k pacientům nebo je měli doma v pracovnách. Z kosterních nálezů je zajímavé množství správně srostlých zlomenin, dokonce i po poranění lebky a také trepanovaných lebek, kde je zřejmé, že pacient zákrok přežil a rána se zahojila. Vzhledem k bohatému výběru analgeticky působících drog je možné, že se anestezie používala už v době kamenné. Momentálně mne velmi zaujaly objevy německých vědců z Antropologického ústavu v Mnichově, kteří v kostech egyptských mumií našli stopy kokainu a nikotinu. Věřím, že tato záhada bude objasněna a možná přijde další Thor Heyerdahl, který se pokusí potvrdit kontakt mezi Egyptem a Amerikou. Jen nevím, jestli objeví první obchodní cesty, nebo drogové dealery.
***
My Evropané máme sklon podceňovat mimoevropské civilizace a považovat vše, co se liší, za méněcenné
