Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí upozornil, že předchozí soudy se dostatečně nevěnovaly Starkovu tvrzení, že se žádný obchod na základě směnky neuskutečnil. Krajský soud v Praze tak musí celý případ projednat znovu, napsal Deník Insider.
Starka vystavení směnky přiznal, ale stát podle něj peníze vymáhat nemůže. "Skutečně nejde o falza. Chtěli jsme s Radkem udělat obchod. Sešlo z toho. Krejčíř samozřejmě ví, že mi ty peníze nepůjčil," cituje server Starkovo dřívější vyjádření.
ČTĚTE TAKÉ: |
Směnečný platební rozkaz na zaplacení 3,2 milionu s příslušenstvím vydal Krajský soud v Praze v březnu 2006, platební rozkaz na zaplacení 44 milionů v prosinci 2006. Vrchní soud pak potvrdil jejich platnost.
Starka kvůli rozhodnutím podal dovolání k Nejvyššímu soudu a požádal o odklad placení. V odvolání, kterým se v březnu 2010 zabýval vrchní soud, Starkův právník uvedl, že usnesení pražského vrchního státního zastupitelství o zajištění Krejčířova majetku z 15. ledna 2003 se na směnku nevztahuje. Odvolací senát byl ovšem názoru, že usnesení se vztahuje na veškerý Krejčířův majetek, tedy i na směnky.
Směnky v Krejčířově domě
Starkovi byly v souvislosti s tímto případem obstaveny všechny účty, ovšem až v momentu, kdy na nich nic nebylo. Starka, na rozdíl od příslušníků své rodiny, totiž podle serveru nyní žádný majetek nedrží. Oficiálně tedy nevlastní ani příbramský fotbalový klub, v němž zastává toliko roli čestného předsedy.
Směnky policie našla v Krejčířově domě, spravováním obstaveného majetku uprchlého podnikatele byl pověřen ÚZSVM. Stát se chopil úlohy správce této směnky a uplatnil na Starkovi její proplacení vzhledem k tomu, že stíhaný Krejčíř uprchl do zahraničí.
