Týden před obnovenou premiérou (bude 5. února) původního muzikálu Karla Svobody, Zdeňka Borovce a Richarda Hese Dracula v Divadle Hybernia představil režisér premiérové obsazení. V titulní roli se podle očekávání představí Daniel Hůlka, který Draculu hrál celkem 980krát (alternují Josef Vojtek a Marian Vojtko), v hlavních rolích Monika Absolonová jako Lorraine (Leona Machálková a Radka Fišarová), Kamila Nývltová v roli Adriany/Sandry, Bohuš Matuš coby Steven, Martin Pošta jako Nick... Vděčnou postavu Šaška (Sluhy, Profesora) si na premiéře zahraje a zazpívá Jiří Langmajer, který alternuje s Alešem Hámou a Tomášem Traplem.
„Zatímco Prahu ovládají estrádní muzikály, milé, ale jednoduché, náš muzikál musí být trošku jiný,“ slibuje Jozef Bednárik. „Musí být tak trochu jako opera,“ tvrdí. Vysvětluje, že Dracula II. bude bližší publiku už proto, že jeviště v Hybernii je mnohem menší než v Kongresovém centru. „Tady se nedá lhát, je všechno vidět podrobně, zblízka.“
Změnit se proti inscenaci v někdejším Paláci kultury musela zejména scéna. Daniel Dvořák, který byl jejím autorem tehdy a je scénografem Draculy i nyní, se tváří, že menší jeviště muzikálu prospívá. Podle včerejší prezentace se zdá, že výtvarná podoba inscenace patří k nejdražším položkám. Jen jediný kostým - kožené brnění hlavní postavy - stál padesát tisíc, stejně jako třeba jedna přílba či „ruka“ z brnění. Potvrzuje to Petr Nůsek, který má na starosti nacvičit s herci choreografii bojů, stejně jako chůzi na teleskopických chůdách.
Menší scéna, nové kostýmy Původní efektní kostýmy Theodora Pištěka nahradí kostýmy nově vytvořené - je jich 280 a podle inscenátorů mají cenu tři a půl milionu korun. Jejich autorem je Roman Šolc s přispěním Jozefa Bednárika. Protože režisér rozděluje muzikál na tři samostatné epochy, pro každou z nich se kostýmy proměňují.
„První třetina je o velikánské krutosti,“ vysvětluje Jozef Bednárik. „Druhá epocha je o velkém osamění a třetí část je o veliké touze, o touze po lásce a posléze o touze po smrti, protože není lásky.“
Pro Daniela Hůlku byl Dracula v roce 1995 startem k velké popularitě. Od Draculy se odvíjely další příležitosti, které v showbyznysu poté dostal. Proto je pochopitelné, že premiéra staronové inscenace bude patřit především jemu. Po dvou a půl měsících zkoušení popisuje rozdíl v obou inscenacích: „Tehdy v Pakulu lidé vnímali nejvíc mohutnou scénu, protože v posledních řadách ani nemohli vidět jemnější detaily, o mimice herců nemluvě. V nové inscenaci všechno hraje. Všechno je vidět. Je to skutečné divadlo.“
Nakonec podstatu změny shrnuje zřejmě za všechny zúčastněné:
„Rozdíl je jasný. Těch třináct let,“ říká. Ale je prý velký optimista. „Změny, které sem všichni vnesly, jsou k lepšímu a myslím, že jsme to nezkazili,“ věří.
