Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Stát a církve: rok nula Na navrhované dohodě o financování církví by vydělaly všechny zúčastněné strany

Česko

KOMENTÁŘ

Tomu problému je skoro šedesát roků. Sedmnáct let se přitom neúspěšně řešil. Ledy rozhýbala až Topolánkova vláda a dnes jsme tak blízko vyjednání dohody mezi státem a církvemi, jako nikdy dříve. Proč to jde právě teď? Kdo na rýsující se smlouvě vydělá? A jaké nástrahy ještě vyjednávače čekají?

Klaus „dusil“ kardinála

Jeden z pokusů uchopit téma podnikli před deseti lety tehdejší ministři Ivan Kočárník (ODS), Jaromír Talíř (KDU-ČSL) a Pavel Bratinka (ODA). Návrh koncepce budoucího uspořádání vztahu státu s církvemi, který pracně sepsali, však skončil v koši. Jak je možné, že současný koncept, představený před pár dny v televizi ministrem kultury Václavem Jehličkou, má zelenou, když se dnešní koalice od té z roku 1997 zas tak moc neliší?

Důvody jsou dva. Všeobecná únava z dlouhého provizoria (nikdo - církve, stát, ani obce -z usmoleného patu netěží) a nový premiér. Zatímco Václava Klause, ač se sám plaše přiznává k Církvi československé husitské, bavilo dusit v devadesátých letech kardinála Miloslava Vlka a další církevní figury ve vlastní šťávě, Mirek Topolánek má vůli se s církvemi dohodnout. V koalici to přitom v tomto punktu klape - smlouvě fandí i zelení. Připočteme-li k tomu vstřícné mlčení sociálních demokratů, obrázek je hotov: politické strany mají nakročeno k podpisu smlouvy.

Pokud někde visí otazníky, pak na straně církví, zejména té římskokatolické.

Pryč jsou doby, kdy stačilo jednat s kardinálem.

Ten dnes hraje v České biskupské konferenci třetí housle. Hlavní slovo mají královéhradecký sídelní biskup Dominik Duka a olomoucký arcibiskup Jan Graubner, předseda konference.

Ne ve všem se spolu shodnou.

Pro ministra Jehličku vysoká škola diplomacie.

Ačkoli mluví s každým z biskupského triumvirátu, ne každý má pocit, že je s ním mluveno.

„Těšíme se, že budeme pozváni k jednání, jak bylo přislíbeno, a doufáme, že nebudeme jen připomínkovým místem,“„utřel“ ublíženecky Graubner Jehličku ve svém pondělním tiskovém prohlášení. Přitom dobře ví, kolikrát už s ním samotným, jakož i s dalšími biskupy ministr kultury jednal.

Test ekumenismu

Graubnerův přístup signalizuje, kde by mohla další vyjednávání narazit na kámen. Současný návrh, který je výsledkem práce vládní komise a komise církevních expertů, totiž počítá s určitou velkorysostí katolických biskupů. Z více než miliardy korun, získaných na základě smlouvy ročně od státu, by měla část připadnout menším církvím. Kolik? To je, oč tu běží. Předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý by byl spokojený s pětadvaceti procenty. Arcibiskup Graubner, typ feudálního pána s bohatě vyvinutou láskou k majetku, by veřejně nikdy neřekl, že „kacíře platit nebude“. Neveřejně toho ale schopen je. Bude umět přistoupit na kompromis? Vyjde jiným církvím vstříc? Zvládne ten majetkový test ekumenismu?

Z tohoto pohledu je škoda, že v České biskupské konferenci v posledních letech neposílilo ekumenické křídlo reprezentované plzeňským sídelním biskupem Františkem Radkovským a pražským pomocným biskupem Václavem Malým. Zdá se naopak, že s tím, jak ustupuje do pozadí ekumenicky otevřený kardinál Vlk, začínají mít navrch ti biskupové, kteří by stran vztahu k jiným církvím zůstali nejraději před druhým vatikánským koncilem.

Konec černého Petra

Jedinými, komu má smlouva umožnit naturální restituci majetku zabaveného komunisty, jsou řeholní řády a kongregace. Vrácené lesy a pole by jim byly zdrojem peněz na opravu a provoz poničených klášterů a budov. Opat Michael Pojezdný, předseda Konference vyšších představených mužských řeholí v ČR, odhaduje, že jen premonstrátský klášter v Milevsku spolkne investici půl miliardy korun. Vrácený majetek má přitom představovat třetinu z toho, co by církve celkově dostaly. Dvě třetiny, zhruba 83 miliardy korun, by se církvím splácely po dobu šedesáti až sedmdesáti let.

Kdo by na tom vydělal? Těžko popřít, že všichni. Obce uvolněním majetku, k němuž dosud nemají přístup kvůli takzvanému blokačnímu paragrafu. Stát by měl černé na bílém, že se církve k určitému datu postaví finančně na vlastní nohy a on jim přestane platit. Navíc by se zbavil černého Petra poslední postkomunistické země, která nemá smlouvu s církvemi. Církve by konečně začaly žít za své. A Václav Klaus? Pokud by smlouvu signoval ještě před prezidentskou volbou, pojistil by si hlasy lidovců. A pokud by ji podepisoval už jako staronový prezident, předvedl by tím, že umí rozlišovat mezi prací hlavy strany a hlavy státu. Málokteré téma by mu k tomu dalo takovou příležitost.

Proč to jde právě teď? Důvody jsou dva. Všeobecná únava z dlouhého provizoria (nikdo -církve, stát ani obce - z usmoleného patu netěží) a nový premiér.

O autorovi| Bob Fliedr, e-mail: bob.fliedr@lidovky.cz komentátor LN

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Mrtvé moře ve vaně: Kosmetika, díky které využijete sílu soli a bahna
Mrtvé moře ve vaně: Kosmetika, díky které využijete sílu soli a bahna

V kosmetice Kawar najdete životadárné minerály z Mrtvého moře, které regenerují a zjemňují pleť. Sáhnout můžete po pleťové masce, krémech, ale i...

Mohlo by vás zajímat