Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Stát chce přitvrdit v očkování batolat. Zavede lhůtu k vakcíně proti spalničkám

Česko

  5:00
PRAHA - Odpůrci povinného očkování se pustili do dalšího pomyslného boje proti státu. Důvodem je tentokrát návrh změny vyhlášky o očkování proti infekčním nemocem. Tou chce ministerstvo zdravotnictví mimo jiné zavést horní věkovou hranici 18 měsíců pro povinné očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Resort k rozhodnutí vede špatná zkušenost s rodiči, kteří oddalují první dávky vakcíny před nástupem dětí do školky.
Očkování (ilustrační foto)

Očkování (ilustrační foto) foto: Lidové noviny

Doposud mohli rodiče očkování takzvanou vakcínou MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím u dětí odložit a nemohli za to být podle jakkoli sankcionováni.

Za vážnou újmu po očkování by měl být odpovědný stát, uznává ministerstvo

Nejzazší termín pro podání první dávky očkovací látky proti zmiňovaným nemocem totiž nebyl pevně stanoven. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu jim hrozilo nanejvýš odmítnutí přístupu dítěte do mateřské školy. To kvůli principu kolektivní imunity, podle kterého zdraví jedinci, jejichž imunitní systém je schopný zvládnout vakcinaci, chrání i ty, kteří očkování podstoupit nemohou ze zdravotních důvodů.

První dávka? Do 18. měsíce věku dítěte

S plánovanou vyhláškou z pera ministerstva zdravotnictví by se však současná praxe měla změnit. Prováděcí právní předpis k zákonu o ochraně veřejného zdraví by totiž zavedl pevnou horní věkovou hranici pro povinné očkování MMR vakcínou. A to na 18. měsíc věku dítěte. (Vakcinologové očkování doporučují v 15. měsíci dítěte) Druhou dávku by pak děti musely přijmout mezi pátým a šestým rokem věku dítěte, mezi druhou dávkou totiž musí být čtyřletá pauza.

Změnu vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě tím, že vyhláška zabrání snahám rodičů oddalovat podání první dávky MMR vakcíny do pozdějšího věku. „V dosavadní právní úpravě chybí stanovení nejzazšího termínu podání 1. dávky očkovací látky proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, což v praxi využívají rodiče požadující na očkujících lékařích oddálení podání první dávky této vakcíny. V důsledku toho vzniká pro včas neočkované děti riziko nákazy zejména spalničkami, které jsou vysoce nakažlivou infekcí,“ stojí v návrhu Ludvíkova ministra.

Pro představu: podle dostupných statistik Státního zdravotního ústavu z roku 2016 vyplývá, že v loňském roce bylo hlášeno sedm případů spalniček a žádný případ zarděnek. V polovině loňského roku pak bylo evidováno minimálně 1300 pacientů s příušnicemi. Letos ale například na Ostravsku vypukla epidemie spalniček a nemoc chytilo 130 lidí. Nejvíce nemocných, 61, bylo ve věku nad třicet let a mezi dětmi do čtyř let.

„Tato vyhláška je minimalistická, ale bude vyžadována,“ sdělil serveru Lidovky.cz náměstek ministra a vakcinolog Roman Prymula. Kdo dítě naočkovat nenechá, vystavuje se tomu, že ho nepřijmou do školky.

(Ne)povinné očkování:

  • Očkování lze v Česku z určitých důvodů odmítnout. Jedná se o případy, kdy rodiče nechtějí nechat dítě očkovat z náboženských důvodů, avšak i z důvodů svědomí. To značí například osobní zkušenost.
  • V České republice se povinně očkuje proti devíti základním onemocněním.Jde o záškrt, černý kašel, tetanus, dětská obrna, hepatitida B, onemocnění vyvolaná bakterií Haemophilus influenzae b, zarděnky, spalničky a příušnice.

Podle odpůrců návrhu však oficiální statistiky neukazují, že by došlo ke změně epidemiologické situace, která by odůvodňovala zavedení horní věkové hranice, a to zrovna na 18. měsíc věku dítěte.

„V posledních letech u zarděnek není žádný výskyt tohoto onemocnění, u spalniček byl zvýšený výskyt v roce 2014, ale v dalších letech už bylo jen 9 a 7 výskytů nemoci ročně. U příušnice došlo sice ke zvýšenému výskytu v roce 2016, ale ze statistik lze vyčíst, že se to týká hlavně věkové skupiny 10-19 let,“ listuje právnička Zuzana Candigliota, která se tématu očkování věnuje dlouhodobě, v tabulkách zveřejněných státním úřadem.

„Statistiky neuvádí, kolik nemocných bylo očkováno a kolik nikoliv, ale lze předpokládat, že naprostá většina nemocných byli očkovaní jedinci,“ míní Candigliota.

Ministerstvo zdravotnictví kritizuje také Liga lidských práv. Té vadí, že ministerstvo návrh vyhlášky zveřejnilo „v tichosti“ bez možnosti projednání v komisi pro očkování, v níž má zástupce odborná i laická veřejnost. Schválením vyhlášky by podle organizace došlo k zásahu do rodičovských práv bez legitimního důvodu.

Změna kalendáře

„Někteří rodiče začínají očkovat hexavakcínou (vakcínou, která chrání proti šesti nemocem: záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae, dětská obrna – pozn. red.) ve věku jednoho roku dítěte a MMR vakcínu nechají aplikovat před tím, než dítě nastoupí do mateřské školy. Návrh vyhlášky ale počítá s tím, že všechny dávky hexavakcíny (nově namísto čtyř dávek pouze tři dávky) se musí stihnout do jednoho roku věku dítěte a MMR vakcína do 18. měsíce věku. Návrh tedy paradoxně způsobí největší problémy těm rodičům, kteří očkování neodmítají, ale chtějí individuální přístup,“ komentuje dále návrh nové úpravy Candigliota.

Liga lidských práv proto rozeslala připomínky k návrhu všem členům očkovací komise, která je podle neziskovky momentálně přehlížena. „Vzhledem k tomu, že Liga není oprávněna návrh oficiálně připomínkovat, vyzvala k tomu Kancelář veřejného ochránce práv,“ uvedla též ve stížnosti.

Ombudsmanka Anna Šabatová však zatím nechce věc komentovat.„Připomínkové řízení k návrhu novely vyhlášky ještě běží a ochránkyně zváží, jestli nějaké připomínky uplatní, nebo ne,“ sdělila ve stručnosti mluvčí úřadu Iva Hrazdílková.

Proti vyhlášce se staví také spolek Rozalio, který platí za nejhlasitější odpůrce povinného očkování. Návrh vyhlášky podle jeho zástupců obsahuje zbytečná omezení. „Snižuje hranici pro naočkování hexavakcíny na 12 měsíců věku z původních 18 a stanovuje horní hranici pro první dávku MMR vakcíny na 18 měsíců věku, přičemž doporučeno je očkovat v 15. měsíci věku. Na očkování tedy budou pouhé tři měsíce. Pediatři a rodiče se mohou dostávat do časového tlaku, aby interval daný vyhláškou dodrželi. Děti by tak nemusely mít dostatek času na rekonvalescenci po případném onemocnění, a to s sebou přináší vyšší riziko nežádoucích reakcí,“ stěžuje si Martina Suchánková, předsedkyně spolku Rozalio.

Kdyby ministerstvo projednalo návrh s Pracovní komisí pro problematiku očkování, která byla vytvořena právě pro debatu odborníků a veřejnosti o očkování v Česku, mohl prý resort všechny tyto připomínky konzultovat již dříve.

„Na posledním zasedání před čtyřmi měsíci se neprojednávaly změny vyhlášky, jak by se mohlo zdát, ale bylo přislíbeno zaslání návrhu paragrafového znění zákona o odškodnění. Na ten se stále čeká, nyní je však jasné, že v tomto roce se opět připravit nestihne,“ kritizuje dále Suchánková resty v podobě odloženého návrhu zákona o odškodňování nežádoucích účinků po očkování.

Zbytečná komise, vadí odpůrcům návrhu

„Klademe si tedy otázku, k čemu má komise skutečně sloužit. Téměř se neschází, naše návrhy se neprojednávají, nedodržuje se jednací řád, není aktualizováno složení Komise a zasedání není svoláno ani k tak důležité věci, jakou je změna vyhlášky o očkování,“ říká předsedkyně spolku Rozalio.

Očkování někdy nestačí navždy. Objevuje se čím stále více případů příušnic

Ten proto námitky posílá přímo ministerstvu. Hned v prvním bodě požaduje, aby byla zachována hranice pro očkování hexavakcínou na 18. měsíc věku dítěte namísto 12. měsíce. Ve druhém bodě pak navrhuje stanovit přeočkování druhou dávkou MMR vakcíny po čtyřech letech od podání dávky první, přičemž horní hranice pro první dávku by neměla být omezena.

„Rodiče totiž mohou přihlásit do školky jen dítě s kompletním očkováním. Myslíme si tedy, že není nutné omezovat dobu, do které má být MMR vakcína naočkována, jelikož tímto je to stanoveno jasně,“ míní Suchánková.

Podle ministerstva zdravotnictví je však navrhovaná změna očkovacího kalendáře v souladu se současnými odbornými poznatky v oblasti vakcinologie a epidemiologie.