Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Stát chce vlastnit památník Komenského v Naardenu. Nizozemsko to samo nabídlo

Česko

  17:05
PRAHA - Poslední místo odpočinku učitele národů bylo několik set let neznámé. Bylo objeveno se až v devatenáctém století v kostelíku v nizozemském Naardenu. Odsvěcený kostel prošel pestrým vývojem. Sídlil v něm sirotčinec, továrna na plátno, objekt ministerstva války, které z něj udělalo skladiště, později kasárna i vojenské vězení.

Jan Amos Komenský, 1592-1670 foto: Reprofoto

Československo se významného objektu ujalo až v roce 1933. Tehdy ho získalo do nájmu za jeden holandský gulden a postupně opravilo; vznikl památník Jana Amose Komenského. Nyní chce Česko jít ještě dál: jednat o převodu památníku do svého vlastnictví.

Odpůrce islámu Wilders zneužil v Praze jména Masaryka, Komenského i Palacha

Nizozemská strana takovou možnost nabídla už v roce 2012. „Tehdejší vedení ministerstva kultury se ale touto záležitostí nechtělo zabývat,“ sdělila LN mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. „Do budoucna by bylo vhodné, aby památník v našem vlastnictví byl.“

Grafika o Janu Amosu Komenském

Doba je víc než vhodná. V roce 2020 si Česko mnoha akcemi připomene 350 let od Komenského úmrtí. Vláda už letos v září schválila strategii rozvoje naardenského památníku, jednání s Nizozemci by mělo začít do poloviny příštího roku. Jednou z variant je bezúplatný převod památníku.

Za tři roky vyjde o Komenském encyklopedie

S osobností J. A. Komenského jsou spojena hned dvě blížící se výročí. V roce 2020 je to 350 let od úmrtí, o dva roky později oslavy 430. výročí narození. Česko už se začalo aktivně chystat.

Za tři roky vyjde například zcela ojedinělá encyklopedie, která se bude zabývat životem, dílem a dobou Učitele národů. „Bude to přelomové dílo. Je za tím třicet let práce, na které se podílelo devadesát odborníků z Česka i zahraničí. Už bylo hotové před dvaceti lety, ale nevyšlo kvůli penězům i lidem, kteří moc nechtěli participovat na společném díle,“ říká ředitelka Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského Markéta Pánková. „Musí se teď dopilovat o aktuální věci, novou literaturu. Už nyní máme tři a půl tisíce stran rukopisu. Encyklopedie bude třídílná a vůbec poprvé se v ní objeví kompletní Komenského dílo.“

Grafika o Janu Amosu Komenském
Předmětem cimrmanovské satiry je Komenský (Zdeněk Svěrák) i Miroslav Tyrš...

Encyklopedie přijde na 8,5 milionu korun, finančně se bude podílet ministerstvo školství a měla by vyjít v několika jazycích; už nyní se počítá s překladem do angličtiny, němčiny, ruštiny a španělštiny.

Oslavy chystají i v Naardenu

Začalo se pracovat také na mezinárodní výstavě Odkaz J. A. Komenského pro 21. století, která by měla proběhnout v roce 2020 v Praze. „Chceme udělat obrovskou výstavu, jakou měl například Karel IV. Chtěli bychom na ni půjčit Rembrandtův obraz Starého muže z galerie Uffizi, na němž je domnělý Komenský. Z muzea v Naardenu bychom pak také rádi zapůjčili obraz Komenského od Jürgena Owense, Rembrandtova žáka, a samozřejmě nejvýznamnější obrazy, které máme v Česku. Kromě toho výstava představí také vzácné staré tisky a dobové předměty, aby nastínily jeho dobu,“ doplňuje Pánková.

Muzeum, které řídí, je stále v kontaktu s Komenského přímými potomky, kteří žijí v americké Pensylvánii. Podle Pánkové zatím sice neplánují, že by se na oslavách podíleli, není to však ani vyloučené. Potomci vzešlí ze sňatku Komenského dcery Alžběty a jeho spolupracovníka Petra Figuly prý aktivně sledují vše, co se kolem jejich předka v Česku uděje. „Jednu dobu podporovali celostátní soutěž Komenský a my. Posílala jsem jim také knihy J. A. Komenský v českém a světovém umění a Komenský v nás. Několik jejích výtisků si vyžádal potomek Komenského pro své děti a vnuky,“ vypráví Pánková.

Učitele národů si ale budou připomínat i v Naardenu. Naši odborníci připravují spolu s nizozemskými kolegy novou výstavu v tamním památníku. „Zatím je teprve návrh. Komenský měl obrovský přesah do filosofie i přírodních věd, takže z expozice by měli lidé pochopit jeho odkaz, rozsah i dosah, jaký měl v 17. století. Nazvali jsme to Komenský a jeho svět, vstup do expozice bude pojednán jako brána vědění,“ popsal návrh pro LN ředitel Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě Miroslav Vaškových. Expozice představí i významné osobnosti Komenského doby, se kterými si dopisoval (filosof René Descartes či královna Kristýna I. Švédská). Novou výstavu představí i muzeum v Uherském Brodě.

Nikdy to nevzdal

Odkaz posledního biskupa Jednoty bratrské je podle Pánkové dodnes aktuální. „Položil základ moderní pedagogiky; kdyby se současníci řídili jeho zásadami, nemusíme vymýšlet nejrůznější mnohdy zbytečné projekty. Chtěl zlepšit svět, a dával k tomu návody v Obecné poradě o nápravě věcí lidských. Kladl velký důraz na svobodu člověka. Říkal, že cesta ke svobodě vede přes vzdělání a lidskou kreativitu,“ míní Pánková.

Podobně mluví i Vaškových. Co z Komenského platí i dnes? „Neustálá snaha o nápravu a víra v lidstvo. Z Komenského odkazu si můžeme vzít jednu podstatnou věc, on to nikdy nevzdal. Sám přišel o rodinu, i o celé svoje dílo, nikdy se ale nenechal osudem zlomit a vždycky věřil v to lepší.“

Autor: