O sto let později se stát na uvedenou prvorepublikovou tradici pokusí navázat. Vytvoří soupis zájmových spolků, jejichž členové mohou být přínosem pro armádu. Na seznamu tak budou například sportovci, střelci, radioamatéři nebo potápěči.
Podobni novodobým blanickým rytířům budou v čase míru „spát“. V dobách ohrožení cizí armádou, ale i povodněmi nebo třeba masivním blackoutem elektrických sítí je však armáda povolá, aby pomáhali tam, kde bude zapotřebí. „Armáda má velmi málo lidí v zálohách a nemá kam sahat pro případ mimořádné služby za stavu ohrožení státu. Proto jsme dospěli k názoru, že je třeba ve větší míře zapojit veřejnost. Vše ale bude dobrovolné,“ zdůrazňuje ředitel legislativní sekce ministerstva obrany Gorazd Richter.
Právě jeho resort připravuje zákon, který má v krajních případech umožnit státu, aby povolal dodatečné „spící“ pomocníky. Připraven má být na jaře a platit by začal od března 2019. Bezpečností expert Andor Šándor záměr chválí: „Je to správná cesta na rozdíl od plošného povolování zbraní,“ řekl LN.
Kromě stále nedostatečně naplněných záloh je motivací k sepsání normy i relativně malá velikost české profesionální armády, nedostatek odborníků některých profesí, často technických, a také špatná fyzička běžných zájemců o vstup do vojska.
Obrana by proto ráda navázala se spolky těsnější spolupráci. Stát by je finančně podporoval a jejich členům starším 18 let by dokonce umožnil cvičit pod dohledem armádních instruktorů se skutečnými vojenskými zbraněmi. „Výcvik by probíhal jednou až dvakrát ročně za dohledu armády,“ přiblížil plány Richter.
