130 let
Vlci se v České republice vyskytují na Šumavě, Broumovsku a v Krkonoších....

Vlci se v České republice vyskytují na Šumavě, Broumovsku a v Krkonoších. Objevili se v Bílých Karpatech a Beskydech. | foto: Dan Materna, MAFRA

Stát nemá plán, jak by řešil přemnožení vlků, tvrdí myslivci

Česko
  •   18:34aktualizováno  21:23
LYSÁ NAD LABEM (NYMBURSKO) - Stát podle myslivců v současné době nemá žádný plán, jak by řešil případný problém s přemnoženými vlky. Expanze vlků je nyní silná, hrozí tak, že se za několik let v České republice přemnoží, řekl ve středu jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota v Lysé nad Labem na Nymbursku. Ve městě ve středu začal 24. ročník mezinárodní výstavy myslivosti. Stát by měl podle Janoty určit, jaké množství vlků na území republiky je únosné.

Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny v reakci na vyjádření myslivců namítla, že plán na minimalizaci konfliktů mezi vlky a lidmi existuje. Jde o takzvaný Program péče o vlka, který agentura připravila a nyní o něm jednají ministerstva životního prostředí a zemědělství. Poznamenala, že plán byl projednáván mimo jiné i se zástupci Českomoravské myslivecké jednoty.

Podle ochránců přírody je vlk v krajině přínosem, pomáhá regulovat přemnožená zvířata, jako jsou divoká prasata, daňci, jeleni a srnci.

Vlci v Česku ztrácejí plachost, útoků přibývá, zaznělo v Liberci

V České republice žije nyní podle jednatele myslivecké jednoty zhruba 60 až 80 vlků. Samice může mít během roku zhruba tři až pět mláďat, počet vlků v Česku tak může rychle růst. Podle Janoty se vlci během tří let ze severu Čech rozšířili až na jih. Část jich zahyne například na komunikacích, část může být nelegálně odlovena, i tak jde ale o velký nárůst, uvedl.

„Chceme jednoznačně stanovit pravidla, abychom mohli populaci (vlků) regulovat. Opravdu nechceme, aby lidé v beznadějné situaci brali spravedlnost do vlastních rukou,“ řekl Janota. Stát by měl jasně definovat, ve kterých oblastech vlk je či není žádoucí, dodal.

Vlci se sžívají s lidmi

Vlci podle Janoty působí značné škody například na Broumovsku, kde žije unikátní stádo divokých muflonů. „Je to určitý malý segment našeho území, ale tam ty škody jdou do statisíců a stát tomu nečinně přihlíží. V této lokalitě by bylo opravdu žádoucí začít nějakým způsobem vlka redukovat,“ míní jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Vlci podle něj populaci muflonů v této oblasti již téměř zlikvidovali.

OBRAZEM: V Česku žijí desítky vlků. Jsou extrémně plaší, jejich populace pomalu roste

Uvedl, že v Ralsku se vlci stahují už i do obcí. „Jedete obcí a leží vám šest vlčat pod lampou, to je nenormální. Vlk se sžívá s člověkem a tam je to nebezpečí,“ řekl.

Stát podle Janoty sice chovatelům platí odškodné za škody, které vlk způsobí, ne však dostatečné. Odškodnění odpovídá pouze ceně masa zabitého kusu zvířete, není ale zohledněna genetická a chovatelská hodnota.

Šůlová uvedla, že návrh programu také předpokládá, že kompenzace škod po útoku vlka na hospodářská zvířata zahrnou náklady na povinný veterinární posudek, kafilerii a škodu za zaběhnuté kusy. Ministerstvo životního prostředí podle Šůlové doporučilo krajským úřadům, které kompenzace za škody způsobené vlky proplácejí, aby je zvýšilo podle návrhu Svazu chovatelů ovcí a koz. Stát poskytne chovatelům hospodářských zvířat stoprocentní dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Loni vlci na hospodářských zvířatech napáchali škody za 1,5 milionu korun.

Autor: ČTK
  • Vybrali jsme pro Vás