Poškozené firmy i odborníci se tak shodují. Kdyby sběrny dělaly to, co mají, tolik zlodějů by do nich nechodilo. Tyto podniky ale mnohdy zákon nedodržují. Porušují provozní řád a neevidují lidi, kteří jim přinesou k odkupu barevné kovy. Za takové přečiny jim přitom hrozí až milionová pokuta.
„Sběrny si musí zapsat nacionále člověka, který jim přinese barevné kovy. Neučiní-li tak, hrozí jim finanční postih,“ řekla před časem LN mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Ivana Awwadová. Původ kovů přinesených do sběren je totiž často nejasný. A nezřídka pochází z trestné činnosti. Legislativa přitom zatím spíše nahrává zlodějům.
Inspekce povede razie
Ministr vnitra Ivan Langer v reakci na nedávnou krádež 824 bronzových destiček na Národním hřbitově v Terezíne uvedl, že si „dokáže představit zpřísnění legislativy“. „Firmy, které se zjevně podílejí na vykupování kradených věcí, by mohly být úplně uzavřeny.“ Jiné vylepšení tzv. kovošrotového zákona vymysleli na ministerstvu životního prostředí. „Chtěli bychom, aby podezřelé předměty, tedy například dopravní značky, svodidla či jiné příslušenství silnic, sběrny vykupovaly jen od právnických osob, nikoli od fyzických, které by se k nim správně neměly vůbec dostat,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Jakub Kašpar. Do doby, než zpřísní zákon, hodlá dělat inspekce razie do sběren. „Kromě evidence se bude kontrolovat i to, jak sběrna nakládá s odpadem,“ řekl Jiří Turek z ČIŽP.
