Pátek 19. července 2024, svátek má Čeněk
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Stát školám nepomáhá

Česko

Chybí peníze na výuku češtiny pro děti cizinců

Když se Jing Lu přistěhovala s rodiči z Číny do Prahy, bylo jí patnáct. Nikomu nerozuměla a nikdo nerozuměl jí. Společně se svou o šest let mladší sestrou nastoupily do čtvrté třídy základní školy. „Bylo to drsný,“ vypráví plynou češtinou dnes devětadvacetiletá Jing. „Vůbec jsem nevěděla, jak se učit, nikdo mi nepomohl najít systém.“

Podobně mluví i Češka vietnamského původu Thu Ha Nguyenová, která před sedmnácti lety přijela jako desetiletá s rodiči do Liberce a nastoupila tu do třetí třídy. „Musela jsem zapadnout do normální výuky, nikdo nebral moc ohledy, a když jsem něco řekla špatně, spolužáci se mi smáli.“

Obě mladé ženy nakonec svůj boj o vzdělání vyhrály: Jing loni odmaturovala na státním gymnáziu, Thu Ha dopisuje diplomovou práci na České zemědělské univerzitě. Začátky v české škole by si ale už zopakovat nechtěly.

Za těch sedmnáct respektive třináct let se toho ale v českých školách moc nezměnilo. Stovky dětí cizinců jsou stejně jako ony vhozeny do vody a nezbývá jim než napnout všechny síly, aby se neutopily.

Jedinou dobrou zprávou zatím je, že si na ministerstvu školství jejich situaci začali uvědomovat.

Volejte řediteli „Po řešení voláme už dlouho, ale zájem státu a pražského magistrátu je nulový,“ říká ředitel Základní školy Meteorologická v pražské Libuši Zdeněk Bělecký. Jeho škola stojí u vietnamského obchodního centra Sapa a s integrací dětí cizinců, především Vietnamců, má tudíž bohaté zkušenosti. Zkoušeli je nejprve zařazovat do tříd k mladším dětem, vytvářeli celé vietnamské třídy; nejvíce se ale osvědčily paralelní intenzivní kurzy češtiny a přítomnost asistentky - rodilé mluvčí hovořící česky, většinou studentky, která se dětem věnuje individuálně. Vše samozřejmě závisí na tom, zda škola dosáhne na některý z grantů. Ne vždy se jí to podaří, někdy peníze vyčerpá už v prosinci „My víme, jak s těmi dětmi pracovat, ale nemáme k tomu podmínky. Chtěli bychom, aby škola vykázala počet cizinců, které má, a podle toho dostala, co potřebuje, třeba prostředky na asistentku,“ vysvětluje Zdeněk Bělecký.

Ministerstva zabývající se integrací zatím nedošla tak daleko, aby podobný systém realizovala, expertízu pana ředitele ale evidentně uznávají. „Obracejí se na nás kolegové z jiných škol, že volali na ministerstvo, jak mají řešit vzdělávání cizinců, a tam jim prý říkají - zavolejte si na Meteorologickou.“

V posledních pěti letech nastupovalo do českých škol čím dál víc dětí „z letiště“. Česky neuměly ani ony, ani jejich rodiče, kteří měli navíc docela jiné starosti.

Hospodářská krize problémy cizinců ještě vyhrotila a natolik zvýraznila potřebu jejich integrace, že to stát probralo z letargie. Na integraci dětí ve školách zaměřilo loni ministerstvo vnitra takzvané emergentní (nouzové) projekty. Jeden z nich, pokrytý třičtvrtěmilionovou dotací, se realizuje například v Havlíčkově Brodě, kde žije početná mongolská menšina.

Impulzem k jeho vzniku byly hlavně fyzické útoky na občany Mongolska, pálení mongolské vlajky před radnicí či rasistické letáky rozdávané žákům a studentům ve školách. Město ve spolupráci s ministerstvem vnitra tedy zřídilo kurzy češtiny pro děti i dospělé a podpořilo například vzdělávání brodských učitelů.

Ministerstvo chce výuku zdarma Novou koncepci vzdělávání dětí cizinců nyní vyvíjí ministerstvo školství. „Děti cizinců ze třetích zemí na rozdíl od dětí z ostatních členských zemí EU zatím podle zákona nemají nárok na bezplatné kurzy. To je z našeho pohledu neudržitelná a nespravedlivá praxe. Připravili jsme již legislativní návrh na změnu. Chceme, aby se výuka českého jazyka zdarma týkala všech dětí v českých školách,“ mluví o svém záměru Klára Laurenčíková, vrchní ředitelka sekce speciálního vzdělávání ministerstva školství. Mladá úřednice, která léta pracovala v neziskovém sektoru, se domnívá, že státu dosud chyběla jasná vize a vědomí, jak prioritní téma integrace cizinců je. Prostředkem ke změně by měl být takzvaný Národní akční plán inkluzivního vzdělávání. Měl by školám dát možnost takové práce s dětmi, jakou si přeje ředitel ZŠ Meteorologická: individuální přístup, asistence pro děti, vzdělávání pro učitele, pružnější financování. Pro úspěch plánu je ale podle Kláry Laurenčíkové klíčová lepší spolupráce jednotlivých státních resortů a zapojení krajů a měst.

O autorovi| MILAN VIDLÁK, Autor je publicista

Autor:

Sex je jako chipsy. Chcete ho, dáte si ho a akorát vás bolí břicho
Sex je jako chipsy. Chcete ho, dáte si ho a akorát vás bolí břicho

Alespoň to říká Marek Cinko, sochař, který prošel různými profesemi. Byl počítačovým grafikem, prodavačem, tesařem a tantra masérem. Právě při...