Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Stát vrátí církvi zámek v Kroměříži, mincovnu a Knížecí dům vydá už v pátek

Česko

  16:38aktualizováno  17:27
PRAHA - Stát vydá církvi v rámci majetkového vyrovnání zámek v Kroměříži i tamní Podzámeckou zahradu. Květná zahrada zůstane státu, protože její historický areál je provázán s novostavbami, které nelze vyčlenit a které podle zákona o restitucích vydány být nemohou.

Arcibiskupský zámek v Kroměříži foto: MAFRA - Dalibor Glück

Dohodu o vydání podepíše Národní památkový ústav (NPÚ) s olomouckým arcibiskupstvím příští rok, řekla v úterý mluvčí ústavu Simona Juračková. Olomoucké arcibiskupství krok vítá, v případě Květné zahrady chce požádat o přezkum.

Stát vrátí olomouckému arcibiskupství zámek v Kroměříži

Obě strany se podle mluvčí NPÚ shodly na vůli pokračovat ve spolupráci. V úterý zástupci obou institucí podepsali dohodu o vydání Knížecího domu a Mincovny, které církev převezme v pátek.

Kroměřížský zámek je spolu s okolními zahradami zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Stát při rozhodování o vydání památky dlouho prověřoval, zda přilehlá Podzámecká a nedaleká Květná zahrada vždy patřily historicky k zámku.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner proces vydávání církevního majetku ocenil. „Jsem rád, že dnešním podpisem pokračuje proces vydávání historického majetku arcibiskupství,“ uvedl Graubner a ocenil také to, že se obě strany shodly na vůli pokračovat ve spolupráci.

K omezení provozu zámku zřejmě nedojde

„Smlouvu o vydání zámku a Podzámecké zahrady chceme podepsat současně se smlouvou o služebnosti, kterou tyto objekty předáme Národnímu památkovému ústavu k dlouhodobému užívání. To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář,“ dodal olomoucký arcibiskup. V případě Květné zahrady hodlá podle něj arcibiskupství požádat soud o přezkum rozhodnutí.

Podle mluvčího arcibiskupství Jiřího Gračky se na základě informací NPÚ očekává uzavření dohody o vydání Podzámecké zahrady a kroměřížského zámku v příštím roce.

Stát nevydá Bouzov německým rytířům, porušil by Benešovy dekrety

Starosta Kroměříže Jaroslav Němec (ANO) rozhodnutí očekával. „Pro nás jako pro město se vyjasnily vztahy, s kým máme jednat o pronájmech na naše akce. Setkal jsem se s panem arcibiskupem. Slíbil, že nedojde k omezení provozu,“ řekl Němec.

Kastelána Martina Krčmu potěšilo, že je již znám termín uzavření dohody. Zaměstnanci správy zámku prý o budoucnost obavy nemají. „Pokud zámek bude ve správě NPÚ, budeme dále zaměstnanci NPÚ. Pokud to bude jinak, bude se to řešit,“ uvedl Krčma.

Biskupská mincovna, která má být spolu s Knížecím domem vydána v pátek, byla podle informací z arcibiskupství vybudována olomouckým biskupem Karlem II. z Liechtensteinu-Castelkorna na počátku druhé poloviny 17. století, první mince zde byly raženy již v roce 1666.

Zámek tvoří jeden celek s inventářem

Mince a medaile se zde razily až do roku 1759, kdy byla rozhodnutím Marie Terezie mincovna zrušena a její zařízení odvezeno do Vídně. Budova byla upravena na byty pro zaměstnance zámku, v 90. letech 20. století byla obnovena a od roku 1998 je zpřístupněna návštěvníkům.

Knížecí dům v sousedství mincovny se poprvé připomíná v roce 1621, stával zde však již mnohem dříve, jak o tom svědčí renesanční portál z konce 16. století. Bývaly zde byty knížecích, biskupských úředníků.

Květná zahrada v Kroměžíři ožila barokními slavnostmi

Arcibiskupství žádalo o vydání zámku proto, že tvoří jeden celek s inventářem, který mu nikdy nepřestal patřit. Obrazárna zámku je po Národní galerii v Praze druhá nejvýznamnější v zemi. Celý soubor více než 500 obrazů představuje unikátní sbírku i v evropském měřítku. Obsahuje plátna a desky věhlasných autorů, jako jsou Tizian, van Dyck, Brueghel, Cranach či Veronese. Nejcennějším exponátem je Tizianův obraz Apollo a Marsyas.

NPÚ evidoval téměř padesát výzev k vydání majetku v rámci církevních restitucí. Přibližně polovinu žádostí odmítl nebo vrátil. K nejvýznamnějším vydaným položkám patří také areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. NPÚ ale odmítl vydat Německému řádu hrad Bouzov. Řád se chce proti rozhodnutí bránit soudní cestou. Na soud se už také obrátily další řády, většinou kvůli nevydaným lesům a pozemkům.

Restituce církevního majetku

  • Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, do konce ale jednání dovedl až koaliční kabinet ODS, TOP 09 a strany LIDEM (do dubna 2012 byly součástí koalice místo LIDEM Věci veřejné), sestavený po volbách v roce 2010.
  • V létě 2012 se vláda s církvemi dohodla na vypořádání, kdy bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Sněmovna předlohu schválila v půlce července 2012 a v platnost vstoupila začátkem roku 2013. V červnu 2013 pak restituce obstály i u Ústavního soudu. Na jejich podobě nic nezměnila ani nedávná snaha ČSSD o prodloužení lhůty pro kontrolu rozhodnutí o vydávání majetku.
  • První tři pozemky vydal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v červnu 2013, hlavní vlna žádostí o vydání nemovitostí i věcí movitých přišla s koncem předminulého roku. Zákon stanovil půlroční lhůtu, do které by úřady měly o vydání věcí rozhodnout, ať už kladně, či záporně (lhůta začíná běžet u každé žádosti zvlášť). I kvůli velkému počtu žádostí ale stát termíny nedodržuje.
  • Celkem církve podaly v dané lhůtě 5198 výzev k vrácení majetku, které se týkají nejen 112 564 pozemků a 1835 staveb, ale i movitých věcí, včetně například vzácných obrazů.
  • Za loňský rok české státní instituce vydaly v rámci restitucí 23 639 pozemků, tedy asi pětinu celkem požadovaných. Církvím se vrátilo také 403 staveb a 4426 movitých věcí. K celkem vydanému majetku je třeba připočítat 119 pozemků, pět staveb a dva kusy movitého majetku, které byly vydány již v roce 2013.
  • Mezi už vydanými nemovitostmi je nejznámější chrám na Zelené hoře, památka ze seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, který brněnské biskupství převzalo loni v srpnu.
  • Na stejném prestižním seznamu je - spolu s okolními zahradami - zapsán i zámek v Kroměříži. Z významných nemovitých památek církve požádaly také o Sázavský klášter nebo klášter Porta Coeli v Předklášteří na Brněnsku.
  • Z movitých věcí vzbudily v rámci majetkového vyrovnání největší pozornost převod několika uměleckých děl ze sbírek Národní galerie (NG). Loni v září převzali zástupci církve dva obrazy Petera Paula Rubense, Vyšebrodský oltář a části Puchnerova oltáře. Všechna díla ale na základě vzájemné dohody zůstala i nadále ve stálých expozicích NG, Rubensovy obrazy ve Šternberském paláci, gotická díla pak v klášteře sv. Anežky. Letos v létě pak soud přiřkl církvi i obraz Madony z Veveří, Národní galerie se ale proti verdiktu odvolala.
  • S některými nároky církve u úřadů neuspěly. Nejznámějším příkladem je žádost Německého řádu o vydání hradu Bouzov včetně mobiliáře, které NPÚ odmítl vyhovět s tím, že byl konfiskován na základě Benešových dekretů, a tudíž se na něj současný zákon nevztahuje. Řád už oznámil, že se obrátí na soud.
  • Neúspěšně skončila i žádost litoměřického biskupství se žádostí o restituci kaple svaté Anny v Mnichově Hradišti, do které byly uloženy ostatky vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
  • Kromě vydání nemovitých a movitých věcí mají církve na základě zákona a následných smluv, podepsaných s vládou, nárok na finanční vyrovnání. Během 30 let získá 16 církví (původně 17, Bratrská jednota baptistů se ale rozhodla, že náhradu nechce) po započtení inflace 80 až 90 miliard korun. Zároveň se ale postupně snižuje státní příspěvek na financování církví, které by v roce 2030 měly fungovat už zcela nezávisle na státu.
Autor:

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...