Ministerstva a další instituce měly vyplnit do systému údaje o svých kancelářských budovách do července 2013, ani do konce roku to však nesplnily. Navíc některé objekty s prokazatelně volnými kancelářemi byly podle kontrolorů hlášeny jako plně obsazené. Prověrka ukázala i velké rozdíly v cenách, za něž si ministerstva pronajímají kanceláře.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) kontroloval hospodaření se státními nemovitostmi za poslední tři roky. Prověřoval ministerstva financí, obrany, práce, školství, vnitra a pro místní rozvoj, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a Centrální registr administrativních budov, který spravuje právě ÚZSVM.
Za registr zaplatil stát celkem 254 milionů a náklady na správu registru činily za minulý rok přes 62 milionů korun. "Registr přitom neplní svůj účel. ÚZSVM celkový počet budov, který by měl registr obsahovat, nezná a za data v registru odpovídají jejich vkladatelé, ÚZSVM je nemůže kontrolovat," sdělila Málková.
PSALI JSME: |
Půl roku po datu, ke kterému vláda zavázala státní orgány ke vkladu údajů do registru, bylo v systému jen 1918 budov. "Podle šetření z roku 2007 mezi 60 procenty státních subjektů přitom využívaly státní instituce 4800 kancelářských budov, z nichž 71 procent bylo ve vlastnictví státu. Z toho je jasné, že velká část budov v registru chybí," informovala mluvčí NKÚ.
Kontroloři narazili i na řadu nesrovnalostí. "Třeba na budovy, ve kterých byly prokazatelně volné kanceláře, přestože v registru byly objekty vedeny jako plně obsazené. Podle NKÚ jsou data nespolehlivá a neúplná, a proto registr nemůže naplňovat cíl, pro který byl zřízen - tedy úspora peněz a racionálnější nakládání s nemovitým majetkem státu," doplnila.
Liší se i výše jednotlivých nájmů
"Ministerstvo financí si uvědomuje, že registr v současnosti svou roli neplní," reagoval mluvčí ministerstva Radek Ležatka. Ministr Andrej Babiš (ANO) podle něj předložil vládě materiál, na jehož základě kabinet uložil ministrům a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy naplnit registr do 30. června. Dle ministerstva je díky registru možné snížit roční náklady státu na nájem kanceláří o více než polovinu, tedy asi 190 milionů korun, které prý nyní stát platí zbytečně.
Prověrka odhalila rovněž značné rozdíly ve výši nájmů, které státní instituce platily, nebo za které naopak pronajímaly státní budovy. Třeba ministerstvo financí platilo za prostory v ulici Politických vězňů v centru Prahy asi 1700 Kč za metr čtvereční na rok, ministerstvo školství si najímalo kanceláře v Karlíně zhruba čtyřikrát dráž. Samo přitom pronajímalo lukrativní prostory v Karmelitské ulici na pražské Malé Straně jen za 276 Kč za metr čtvereční na rok.
Rozlohy kancelářských ploch kontrolovaných ministerstevV roce 2013 měla kontrolovaná ministerstva podle Nejvyššího kontrolního úřadu na území Prahy 161 000 metrů čtverečních kancelářských ploch. Z toho 150 000 využívala sama a téměř 10 000 pronajímala, nebo bezúplatně přenechávala jiným subjektům. Přes 31 000 metrů čtverečních kanceláří si naopak najímala od někoho jiného. |
