Nadměrnému hluku je podle výzkumu ministerstva přes den vystaveno 242 tisíc lidí žijících v hlavních aglomeracích. V noci je číslo ještě vyšší – rámus z dopravy nedá spát 281 tisícům obyvatel. Nejvíce „postižených“ je v Praze, kde hlukem trpí více než sto tisíc lidí.
Pražané žijící kolem rušné ulice 5. května na konci ledna kvůli hluku vyhráli první soud nad městem. Pražský magistrát musí podle rozsudku do jednoho roku přijmout taková opatření, aby se míra hluku v této lokalitě snížila na 45 decibelů ve dne a 35 decibelů v noci. Tedy asi na polovinu. Vedení magistrátu se však proti tomu hodlá odvolat k Nejvyššímu soudu.
Pražané svým krokem inspirovali i obyvatele dalších měst, které hluk z dopravy trápí. Žalobu chystají například lidé v Brně, kteří žijí blízko dálnice D 1. Nadměrný hluk tu sužuje třetinu lidí, desetina je pak vystavena hodnotám přesahujícím hygienické limity. V březnu se chtějí na soud obrátit také lidé v Táboře. To, že půjdou s městem kvůli hluku do sporu, už oznámila také část Plzeňanů.
Lidé, kteří žijí blízko rušných silnic nebo dálnic, s městy obvykle bojují už radu let. Vedení městských úřadů stížnosti obvykle odbývá argumentem, že na protihlukové stěny či další opatření chybí peníze. Čas od času se nějaká stěna postaví, ale jde obvykle jen o dílčí opatření, které situaci s nadměrným rámusem z dopravy neřeší.
Pražané z ulice 5. května, kterým už soud dal za pravdu, městu navrhují, aby přes rušnou silnici postavilo tunel z tvrzeného skla. Okna v bytech chtějí vyměnit za zvukotěsná a také žádají, aby se v centru Prahy zavedlo mýtné.Hygienický limit pro hluk činí 60 decibelů přes den a 50 decibelů v noci. Podle zprávy ministerstva zdravotnictví se však na mnoha sledovaných silnicích a železnicích dá celodenně naměřit přes 70 decibelů. Hluk přesahující 65 decibelů je přitom podle odborníků dlouhodobě nesnesitelný a prokazatelně nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví.
Hluková mapa ministerstva má být předstupněm pro přijetí takzvaných akčních plánů pro snižování hlukové zátěže. Návrhy mají být vypracovány do července. Zahájit boj s hlukem z aut požaduje Evropská unie.
Pražané žijící kolem rušné ulice 5. května na konci ledna kvůli hluku vyhráli první soud nad městem. Pražský magistrát musí podle rozsudku do jednoho roku přijmout taková opatření, aby se míra hluku v této lokalitě snížila na 45 decibelů ve dne a 35 decibelů v noci. Tedy asi na polovinu. Vedení magistrátu se však proti tomu hodlá odvolat k Nejvyššímu soudu.
Pražané svým krokem inspirovali i obyvatele dalších měst, které hluk z dopravy trápí. Žalobu chystají například lidé v Brně, kteří žijí blízko dálnice D 1. Nadměrný hluk tu sužuje třetinu lidí, desetina je pak vystavena hodnotám přesahujícím hygienické limity. V březnu se chtějí na soud obrátit také lidé v Táboře. To, že půjdou s městem kvůli hluku do sporu, už oznámila také část Plzeňanů.
Lidé, kteří žijí blízko rušných silnic nebo dálnic, s městy obvykle bojují už radu let. Vedení městských úřadů stížnosti obvykle odbývá argumentem, že na protihlukové stěny či další opatření chybí peníze. Čas od času se nějaká stěna postaví, ale jde obvykle jen o dílčí opatření, které situaci s nadměrným rámusem z dopravy neřeší.
Pražané z ulice 5. května, kterým už soud dal za pravdu, městu navrhují, aby přes rušnou silnici postavilo tunel z tvrzeného skla. Okna v bytech chtějí vyměnit za zvukotěsná a také žádají, aby se v centru Prahy zavedlo mýtné.Hygienický limit pro hluk činí 60 decibelů přes den a 50 decibelů v noci. Podle zprávy ministerstva zdravotnictví se však na mnoha sledovaných silnicích a železnicích dá celodenně naměřit přes 70 decibelů. Hluk přesahující 65 decibelů je přitom podle odborníků dlouhodobě nesnesitelný a prokazatelně nepříznivě ovlivňuje lidské zdraví.
Hluková mapa ministerstva má být předstupněm pro přijetí takzvaných akčních plánů pro snižování hlukové zátěže. Návrhy mají být vypracovány do července. Zahájit boj s hlukem z aut požaduje Evropská unie.
