Z výpisu z katastru nemovitostí lze totiž zjistit, že malé pozemky v trase zmíněné dálnice vlastní například náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták či jeho poradce Martin Robeš. Tito státní úředníci jsou tak vlastně spoluzodpovědni za to, že dálnice dodnes končí pár kilometrů před městem.
Do boje o dálnici vstoupili před sedmi lety ještě jako aktivisté ekologických hnutí. Koupí pozemků pod dálnicí se prý snažili zachránit vzácnou přírodní lokalitu u Poděbrad. „Chtěli jsme, aby stát překlenul estakádou Libišský luh. To se však nestalo,“ říká Robeš.
Pozemky koupili od zmíněné farmářky Havránkové. Problém je, že ta má dodnes na pozemky předkupní právo. „Je pravda, že tam nějaké pozemky vlastníme. Nechtěli jsme pomoci paní Havránkové. Cílem vlastnictví toho pozemku byla ochrana Libišského luhu. Teď už vlastnictví našich pozemků nemá žádný účel,“ říká Robeš.
Dnes by se Robeš svých pozemků rád vzdal. Předkupní právo Havránkové ale jeho záměr blokuje a dostavba dálnice se tím oddaluje. „My to nyní neumíme prodat ŘSD, protože paní Havránková má předkupní právo,“ říká Robeš.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Kdyby nyní chtěl Robeš postoupit pozemky Ředitelství silnic a dálnic pro stavbu dálnice, musel by se nejdříve domluvit s Ludmilou Havránkovou. K této domluvě ale dosud nedošlo a ani se v nejbližší době nerýsuje. Robeš se tak netají tím, že vlastnictví pozemků pod zamýšlenou dálnicí je pro něj nyní už jen nepříjemností. Původní záměr zachránit lokalitu Libišského luhu u Poděbrad nevyšel. Dálnice tam už několik let stojí. „Do Libišského luhu postavili dálnici už komunisté. My jsme usilovali o to, aby byl zbytek tohoto chráněného území překlenut estakádou, což se nestalo,“ říká Robeš.
S aktuální stavbou dálnice do Hradce Robeš souhlasí, nevidí v ní žádný problém. Přesto stavbu nechtěně brzdí.
Ministerstvo dopravy nad touto situací kroutí hlavou. „Je to paradoxní, že státní úředníci stojí v takovém sporu na obou stranách pomyslné barikády,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Havránková je svým bojem proti dálnici vyhlášená. Všechno začalo v roce 1993, kdy vláda rozhodla, že dálnice D11 je prioritní stavbou ve veřejném zájmu, a pokud majitelé pozemků nebudou s prodejem půdy pro její stavbu souhlasit, bude možno ji vyvlastnit. Havránková se ale své půdy nechtěla vzdát a začala vést s úřady boj. Řada jednání ani stohy dopisů zpočátku nepřinesly výsledek. Asi před sedmi lety se farmářka obrátila na ekologické aktivisty, kteří také byli proti výstavbě dálnice v navrhované trase. Těm pak za symbolickou korunu prodala pruh půdy, takže místo jednoho majitele k vyvlastnění pozemků jich měli silničáři jednasedmdesát.
