PRAHA Otevření státních sýpek dokáže zmrazit současné počty chovaných zvířat jen na několik měsíců. Aby se propad zastavil i na další období, je potřeba více využívat dostupných dotačních programů, ale i změnit zemědělskou politiku.
Návrh ministerstva zemědělství půjčit výrobcům krmiv ze státních hmotných rezerv až 300 tisíc tun obilí na výrobu krmiv na svém včerejším jednání schválila vláda. „Je to jedna z nejlepších zpráv za poslední dobu,“ komentoval včerejší rozhodnutí vlády Jan Stibal, ředitel Svazu chovatelů prasat.
Výrobci krmiv, kteří této možnosti využijí, budou muset všechno obilí vrátit z letošní úrody, a to nejpozději do konce roku. „Podmínkou půjčky je bankovní garance za cenu, za kterou v případě nevrácení půjček bude moci Správa státních hmotných rezerv obilí ze sklizně 2011 nakoupit tak, aby jí nevznikly ztráty,“ vysvětlil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Kromě získání bankovní záruky budou muset zájemci o zápůjčku obilí zaplatit i půjčovné. Vláda tímto krokem reaguje na aktuální situaci na trhu s obilovinami určenými pro výrobu krmiv, jejichž cena rapidně vzrostla. Správa hmotných rezerv již na konci minulého týdne evidovala požadavek výrobců krmiv na celkem 100 tisíc tun krmného obilí.
„Chovy prasat se dlouhodobě potýkají s problémy, proto jsme našli rychlé řešení, a to ve formě přechodného využití zásob obilovin uložených ve státních hmotných rezervách,“ vysvětlil Fuksa. Toto vládní opatření je však jen dočasnou pomocí. „Je to záchranná brzda, dokáže to udržet stavy na současné úrovni, pomoc to tedy je, ale jen krátkodobá,“ řekl Jindřich Macháček, ředitel benešovské farmy Mydlářka. Ta se zaměřuje zejména na chov prasat a slepic.
„Ukazuje se, že vůle pomoci ze strany ministerstva je, ale pravidla jednotné evropské politiky větší pomoc nedovolují, což je zoufalé,“ řekl Stibal. Právě nová evropská zemědělské politika, která má začít platit od roku 2013, by mohla chovatelům prasat pomoct. V současnosti totiž mají národní vlády možnost vyčlenit až 3,5 procenta z přímých dotací a tyto peníze použít na podporu jedné z „citlivých“ komodit, například mléka. Prasata však nyní mezi citlivé komodity nepatří, ale v rámci diskuse nad novými pravidly evropské politiky se jedná o tom, že by seznam citlivých komodit byl rozšířen právě i o prasata. „To je správná cesta. V situaci, v jaké jsou dnes prasata, se v budoucnu může ocitnout kdokoli jiný,“ řekl Stibal. Ministr Fuksa je pro zařazení prasat mezi citlivé komodity a zároveň podporuje i zvýšení limitu až na deset procent. Ministerstvo je také aktivní ve snaze podpořit obnovu chovu. Program na podporu šlechtění funguje od loňského roku a farmářům přispěl zhruba 50 miliony korun. „Aby se zastavil dlouhodobý propad chovaných prasat, je třeba zvýšit i efektivitu tuzemských chovů prasat jako celku a zpracovatelského průmyslu,“ upozornil Petr Havel, agrární analytik.
