Případ trafik je jednou z trestních kauz kolem Nagyové, které v roce 2013 vedly k pádu Nečasova kabinetu. Kauza začala o rok dříve, kdy se vládní koalici nepodařilo ve Sněmovně zvrátit senátní veto balíčku daňových změn. Kromě opozice hlasovalo proti i šest poslanců ODS, mezi nimi i Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř, kteří ale později složili poslanecké mandáty, čímž umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách.
Podle žalobců navedla premiéra ke slíbení tzv. trafik tehdejší šéfka jeho kabinetu spolu s Bočkem, bývalým Fuksovým náměstkem na ministerstvu zemědělství. Obžalobu z podplacení zaslali státní zástupci Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Soud zprostil Nečasovou viny. Motiv se nepodařilo prokázat, tvrdí soudkyně |
„Skutek, ze kterého nás policie obvinila, tedy složení mandátů za zisk pozic ve státních firmách, se nikdy nestal,“ uvedl Tluchoř. „Žádná dohoda nevznikla a my jsme na kongresu šli do přímého střetu, kdy Ivan Fuksa kandidoval proti Petru Nečasovi,“ doplnil.
Nečasovu vinu popřel i jeho právník Josef Lžičař. Nelze prý hovořit o podplácení, protože z premiérovy strany chybělo aktivní jednání. Obsazení postů v Českém aeroholdingu a Čepru navíc bylo v kompetenci tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), nikoliv premiéra.
  |
Existenci dohody o výměně mandátů za lukrativní posty odmítl také Boček. Vzkázal, že podle jeho informací se poslanci rozhodli složit mandáty v reakci na svůj neúspěch na kongresu ODS. Bočkův právník Petr Toman pak zkritizoval, že podání obžaloby trvalo po seznámení obviněných se spisem nestandardně dlouho - přes půl roku. Za účelové a neúměrně dlouhé považuje i celé trestní řízení. Dlouhodobě upozorňuje na to, že kauzu řeší podle něj nepříslušné státní zastupitelství.
Obvinění původně čelili i Šnajdr, Fuksa a Tluchoř, v jejich případě ale zasáhl Nejvyšší soud s odkazem na poslaneckou indemnitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, každému patří také statisícové odškodné. Podle ústavního právníka Jana Kysely nemá rozhodnutí Nejvyššího soudu význam ve vztahu k Nečasovi, mimo jiné proto, že je dodatečně stíhán za něco, co dělal jako předseda vlády, který byl shodou okolností také poslancem.
Nečasová po úterním jednání čelí také obžalobě z krácení daní. Cenu tří desítek dárků, z nichž údajně neodvedla 736.025 korun darovací daň, vyčíslili vyšetřovatelé na deset milionů. Policie předpokládala, že předměty byly úplatky, které měly vlivným lidem zajistit udržení pozic ve firmách nebo přístup k Nečasovi. Žalobci chtěli Nečasovou původně obvinit z korupce, ale neměli pro to dostatek důkazů.
Nečasovou stejně jako exšéfy rozvědky Ondreje Páleníka a Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka nedávno nepravomocně osvobodil Obvodní soud pro Prahu 1 v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování Nečasovy bývalé manželky Radky. Soudkyně je zprostila viny již jednou, Pražský městský soud však toto rozhodnutí zrušil a vrátil věc k doplnění dokazování. Případ znovu míří k odvolacímu soudu.
Někdejší vlivná žena se před pražským městským soudem zodpovídá také společně s lobbistou Ivem Rittigem a dvěma advokáty z vyzrazení utajované informace z Bezpečnostní informační služby (BIS).
U někdejšího premiéra Petra Nečase nelze hovořit o podplácení, protože z jeho strany chybělo aktivní jednání. V reakci na dnešní podání obžaloby v kauze tzv. poslaneckých trafik to řekl Nečasův advokát Josef Lžičař. Podotkl, že obsazení postů v Českém aeroholdingu a Čepru exposlanci Ivanem Fuksou a Markem Šnajdrem bylo v kompetenci tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, nikoli premiéra.
Lžičař se s textem a argumentací obžaloby zatím neměl možnost seznámit. Olomoučtí žalobci ji poslali k soudu, který ji po předběžném projednání může buď vrátit, anebo přijmout. Až tehdy se dostane k advokátům obžalovaného Nečase, jeho manželky Jany a někdejšího Fuksova náměstka na ministerstvu zemědělství Romana Bočka.
„Nyní si k tomu netroufnu nic říci. Až u soudu se ukáže, jestli státní zástupce unese důkazní břemeno a zda lze skutky podřadit pod poskytnutí úplatku,“ uvedl Lžičař.
„Nejdřív celou věc rozsekali a teď ji spojují,“ poznamenal k tomu, že obžaloba se týká nejen tzv. trafik, ale i údajného krácení darovací daně Janou Nečasovou. „Z hlediska hospodárnosti řízení je to jejich právo, ale možná je to hra. Chtějí to spojit, aby se veřejnosti servírovalo, jak jsou úspěšní. Zatím moc úspěšní nebyli,“ řekl advokát.
Policejní zásah na úřadu vlády rozjel několik trestních kauz12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) provedl zásah na řadě míst ČR, včetně úřadu vlády. Prvotním impulzem pro policejní zásah bylo prošetřování podezření o činnosti organizované zločinné skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. - Případ uplácení poslanců se týká událostí z podzimu 2012, kdy se tři zákonodárci ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř vzdali poslaneckého mandátu a navzdory svým námitkám tak umožnili schválení vládního daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry. Žalobci exposlance vinili, že se mandátů vzdali za příslib lukrativních míst ve státních firmách. Podle policie premiéra k přislíbení "trafik" navedla právě Nečasová spolu s někdejším náměstkem ministra zemědělství Romanem Bočkem. - Stíhání exposlanců ovšem zrušil v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu, tedy neodpovědnost poslance za hlasování a určité projevy učiněné ve Sněmovně a v jejích orgánech. Loni v dubnu se stát Šnajdrovi, Fuksovi i Tluchořovi za stíhání a vazbu veřejně omluvil, každému patří také statisícové odškodné. Nečasová v této kauze neuspěla loni v srpnu u Ústavního soudu se stížností na trestní stíhání a vazbu. Se stížností neuspěl ani Boček. - Vyšetřování, které policie dokončila loni v říjnu, a současná obžaloba se netýkají jen uplácení poslanců, ale i nezdaněných darů. Nagyová (nyní Nečasová) čelí obžalobě kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, mj. drahé kabelky, které jako šéfka premiérova kabinetu dostávala od vlivných podnikatelů a manažerů. Cenu dárků policie vyčíslila na 9,68 milionu korun, Nagyové poté finanční úřad vyměřil dodatečnou daň téměř 706.000 korun. Původně chtěli vyšetřovatelé Nagyovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale pro to dostatek důkazů. - Nečasová figuruje také v kauze zneužití Vojenského zpravodajství (VZ) ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase. Spolu s Nečasovou byli obžalováni i bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. V červnu 2014 nejprve soud udělil Nagyové trestním příkazem roční podmínku s odkladem na čtyři roky, po podaném odporu ji i ostatní obžalované loni v květnu zprostil viny. Letos v březnu rozsudek zrušil pražský městský soud. Před měsícem Obvodní soud pro Prahu 1 všechny obžalované zprostil viny, žalobce se znovu odvolal. - Zpravodajci se u soudu hájili mimo jiné tím, že nešlo o sledování, ale o obranu proti sledování. Tudíž prý nebylo třeba žádat o povolení ministra obrany. Zpravodajci tvrdí, že měli za úkol zjistit, zda Nečasovu tehdejší manželku Radku nesleduje někdo jiný. Nečas pak u soudu tvrdil, že se na zpravodajce obrátil sám kvůli obavám o rodinu a Nagyová mu pouze zprostředkovávala komunikaci. - Další z kauz, ve kterých figuruje Jana Nečasová, se týká možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby z března 2012. Média o případu informovala teprve v březnu 2014, když kvůli němu policie obvinila čtyři lidi. Kromě bývalé ředitelky premiérova kabinetu a lobbisty Iva Rittiga to byli i jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství) a právník David Michal z advokátní kanceláře MSB Legal. Případ byl veden kvůli souvislosti s kontrarozvědkou v režimu utajení. - Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu v případu k Městskému soudu v Praze začátkem března 2015. Soud ale v květnu kauzu kvůli jejímu vedení v utajeném režimu vrátil žalobcům k došetření. Loni v listopadu rozhodnutí pražského městského soudu potvrdil Vrchní soud v Praze. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly nezměněny. Obžaloba byla znovu podána začátkem letošího února, soud začal koncem května a pokračovat má v srpnu. |
