Lidovky.cz: Co vidíte s koncem nouzového stavu v pondělí jako největší problém?
Největším rizikem samozřejmě je, jak by měla dál i bez nouzového stavu fungovat přijatá opatření. Nikdo z nás hejtmanů je totiž nemůže nahradit svým příkazem nebo nařízením. Není jasné, jak to bude s omezováním provozu obchodů a služeb. Proto je nutné tady říct, že stav nebezpečí, který mohou hejtmani ve svých krajích vyhlásit, tyto problémy neřeší. Je to velmi slabý nástroj. Navíc nesplňuje podmínku uvedenou v zákoně, který říká, že stav nebezpečí v kraji lze vyhlásit v okamžiku, kdy nebezpečí nedosahuje značného rozsahu. Pandemie jako taková ale značný rozsah má, takže se dá říci, že podmínka pro vyhlášení stavu nebezpečí není naplněna.
Pokud bude premiér jednat s hejtmany o nouzovém stavu jako s opozicí, dohoda nebude, myslí si Grolich |
Lidovky.cz: Jak tedy budete na úrovni kraje reagovat?
V tuto chvíli jsme svolali krajský krizový štáb. Pokud se ukáže, že vláda není schopná naplnit všechny požadavky krizového řízení, budeme požadovat po vládě, aby opět vyhlásila stav nouze. V opačném případě totiž kraje nemají kompetenci tuto situaci řešit.
Lidovky.cz: A máte pocit, že mezi hejtmany je na tomto postupu shoda?
Jak jsem to vnímal na našem čtvrtečním večerním jednání, tak na tom panovala jednoznačná shoda.
Lidovky.cz: Čtyři hejtmani a pražský primátor Hřib už ale vydali prohlášení ve smyslu, že vyhlášení stavu nebezpečí jim nedělá potíže…
To je jejich rozhodnutí. Já to spíše vnímám více jako politické rozhodnutí než manažerské. Kdyby si někdo přečetl krizový zákon, zjistil by, že podmínky vyhlášení stavu nebezpečí nejsou v tuto chvíli naplněny. Samozřejmě, až se dostaneme do situace, kdy složky integrovaného záchranného sboru nebudou schopny situaci zvládnout, můžeme přistoupit k vyhlášení stavu nebezpečí. Řešit v něm ale můžeme jen omezený počet problémů - například zařídit školky pro děti záchranářů, povolat opět k pracovní činnosti třeba mediky. Jenže to je jen zlomek problémů. Proto není stav nebezpečí lékem na danou situaci.
V areálu Fakultní nemocnice Ostrava začala 14. března 2020 fungovat dočasná odběrová ambulance pro pacienty, kteří mají podezření, že se nakazili novým typem koronaviru. Lidé tam budou moci zajít na základě doporučení hygienika. Nemocnice zachová i výjezdové odběrové týmy. Na snímku je vrchní sestra Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Zdenka Pražáková.
Lidovky.cz: Slušné pravomoce mají krajské hygieny, nemůžete si tedy vypomoci koordinací s tou vaší?
To je samozřejmě klíčová otázka. V krizovém řízení totiž nemůžete distribuovat rozhodovací pravomoci do několika center, musíte to řídit centrálně. Řeknu to možná trochu hloupě, ale jsme de facto ve válce. A dovedete si představit, že válku povedeme s několika různými štáby, které si budou dělat každý, co se mu zamane? To přece není možné, řídit to musíte z jednoho místa. My s naší krajskou hygienickou stanicí samozřejmě spolupracujeme, je zastoupena i v našem krizovém štábu. Dohadujeme se ale jako rovní partneři, takže nařizovat se hygienikům nic nedá. Měli jsme tu například v létě situaci, kdy byl problém v dolech OKD, a krajská hygienická stanice na naše požadavky nereagovala a provoz dolů nezastavila. Ukazuje to, že se názory na řešení krizových situací se mohou rozcházet, což bude bez centrálního řízení problém.
Za finanční ztráty by odpovídal kraj
Lidovky.cz: Podle krizového zákona by také kraje odpovídaly za finanční ztráty, které by jejich opatření za stavu nebezpečí způsobily. Obáváte se toho?
To víte, že ano. Kdybychom vyhlásili omezení, která by dosahovala velkých finančních nákladů, budeme to muset hradit z krajských rozpočtů. Jenže ty na to nejsou uzpůsobeny. My teď sice dostali od ministerstva financí 10 milionů korun, ale ty nám sotva pokryjí provoz očkovacích center. Kdybychom nějakým opatřením zkrátka omezili někomu podnikání, ztráty půjdou na vrub krajského rozpočtu.
Kraje nemohou nařizovat protiepidemická opatření, hejtmani na nouzovém stavu netrvají |
Lidovky.cz: Budete chtít tedy od vlády určitou jistinu, že vás při vyhlášení stavu nebezpečí v krajích případně finančně podrží?
Ten požadavek mít určitě budeme, ale otázka je, zda mu vláda vyhoví. Zákon jí totiž nic takového neukládá. Proto tvrdíme, že stav nebezpečí není tím, co nám umožní bezpečně zajistit pro zvládnutí epidemie vše potřebné. Je navržen na lokální problémy, jako jsou povodně nebo vichřice. Ale ne na stav globální pandemie. Každý kraj si to sice může řešit po svém, ale regiony jsou přece mezi sebou propojené.
Lidovky.cz: Víte už jak to bude mimo nouzový stav se školami? Bude třeba koordinace kraje nebo to zvládne hlavní hygienička přes zákon o ochraně veřejného zdraví?
Zřizovateli škol jsme sice my, ale s provozem škol souvisí i otázka nutného testování. A my nyní nevíme, jak bychom testy vlastně nakupovali. Se zrušením nouzového stavu je nutné přejít na standardní režim nakupování přes výběrová řízení. A to nebude otázka týdnů, ale měsíců. Proto si myslím, že se návrat do škol v tuto chvíli spíše oddálil, než urychlil.
Lidovky.cz: Můžete ale přece i tak využít jednací řízení bez uveřejnění. To nákup urychlí.
To sice ano, ale i tak je to záležitost minimálně jednoho měsíce. Existují zákonné procesy, které neurychlíte. Rozumím všem regulacím veřejných zakázek, které mají umožnit co největší kontrolu nad veřejnými penězi. Teď jsme ale v situaci, kdy je co nejrychleji potřeba zajistit vše potřebné. Mám pochopení, pokud se někomu nelíbila cena vakcín. Ale jsme v kritické situaci a hrajeme o čas. S naprosto čistým svědomím tvrdím, že v současném stavu ten boj s časem prohráváme.
Obavy z komunikace
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv Lidovky.cz: Ve vašem kraji máte hojně zastoupenou i armádu…
Ano, situace se komplikuje i v případě nasazení vojáků. Nemůžeme je už jednoduše povolat pro práci v nemocnicích. Museli bychom to řešit nějakým speciálním režimem. Oproti tomu dnes to ještě funguje jednoduše. Ústřední krizový štáb od nás dostane požadavek na pomoc armády a vše se okamžitě řeší. Tímto způsobem už nebude možné a je otázka, zda to bude vůbec možné. To je už ale otázka výkladu právních norem.
Lidovky.cz: Ústřední krizový štáb ale v pondělí zanikne, máte tedy ponětí, s kým budete na centrální úrovni jednat?
To nevíme. Doufám, že ústřední krizový štáb bude jako v minulosti fungovat neformálně i nadále v rovině koordinace. Už za nic ale neponese odpovědnost. Zaniknout by ale přitom měly i krajské štáby. My je ale necháváme běžet, abychom mohly vydávat alespoň doporučení, když už ne závazná rozhodnutí. To se ale vracíme k problému toho, že se nám úplně ztratila linie centrálního řízení epidemie. Ta se rozdrobila do čtrnácti krajů a mezi ně se ještě vklínilo ministerstvo zdravotnictví se „svými“ hygienickými stanicemi. Jak se všechny tyto proudy budou potkávat, to si fakt netroufám odhadovat. Naše zkušenost z jara ale napovídá, že se moc potkávat nebudou.
Je na obzoru další nouzový stav? Vláda to probere na pátečním zasedání |
Lidovky.cz: Co bude s nemocnicemi? Bude i nadále fungovat lůžkový dispečink pro převoz pacientů?
Já předpokládám, že ano. U nás dispečink poběží dál bez ohledu na to, kdo ho zrovna bude zastřešovat. Nebudeme mít ale třeba možnost povolat mediky do nemocnic.
Lidovky.cz: Říkal jste, že mediky právě povolat můžete…
Můžeme, ale museli bychom to řešit přes stav nebezpečí. Mimo něj bychom to museli řešit nějakými speciálními opatřeními, ale nejsme si jistí legalitou takového postupu.
Lidovky.cz: Víte už, jak se dostávat ke zdravotním pomůckám?
To je další velký problém, pokud to budeme nakupovat přes veřejné zakázky. Budeme například muset Státní spravě hmotných rezerv vrátit zapůjčené plicní ventilátory. O to vše budeme mít stížené rozhodování, jelikož žádné mechanismy řízení nejsou dotažené. Bude je nahrazovat hromada ad hoc opatření. A nemusím asi dodávat, že každé ad hoc opatření s sebou nese určitý stupeň chaosu a rizika.
Lidovky.cz: Zní to, že jste k vyhlašování stavu nebezpečí velmi ostýchavý.
Vždyť je to pro nás hazard, všichni to víme. Dostáváme se na tenký led, nevíme totiž, jestli ho podle zákona v současné situaci můžeme vyhlásit. Jeho vyhlášení by kulhalo na obě nohy, epidemie není povodeň. Nerozporuji, že ostych k tomu skutečně máme, visí nad námi totiž riziko nákladů ve stovkách milionů korun, které musí kraj případně hradit. A nikdo z nás nemá jistotu, že nám na dveře za pár let nezaklepe Nejvyšší kontrolní úřad a nebude se nás ptát, zda vynaložené prostředky byly nutné. Co máme říct? Samozřejmě, že to bylo nutné, ale za pár let už to tak vypadat nemusí. V naší společnosti to tak funguje, máme haldu kontrolních mechanismů, ale chybí nám ty, které umožňují řízení. Padá na nás odpovědnost, k jejímuž převzetí nemáme vhodné nástroje.
