A pak se ozvaly kraje, které se také nechtějí vzdát pravomocí. Původně měly všechny úřady přejít pod stát. „Nebyl by to dobrý signál voličům, kdybychom nesvedli za čtyři roky přijmout zákon,“ říká Dostálová.
LN: Změna stavebního zákona je permanentně na začátku. Proč bych měla ještě věřit, že tentokrát to dopadne?
Proto jsme nešli cestou novely, každá skutečně vedla k tomu, že se jen něco přidalo ke stávajícímu systému nebo se v něm poupravilo. Systém je však nefunkční a je potřeba ho předělat. Předkládaná rekodifikace je úplně nový zákon, který nestaví na stávajících pilířích. Změnit pilíře je těžký úkol, protože všichni se shodnou, absolutně, že je potřeba stavební řízení zrychlit, ale druhou větou dodají: Mě se to nesmí dotknout. To nejde. Proto jsme ve spolupráci s Hospodářskou komorou pojmenovali všechny problémy. Musím přiznat, že jsme se nikoho na nic neptali, to bych se dostala do úplně stejných slepých uliček jako moji předchůdci. Nastavili jsme zákon tak, aby se věci změnily revolučním způsobem. To muselo vyvolat velké bouře na všech stranách – a taky že vyvolalo.
LN: Odolá jim podstata zákona?
Tím, že jsme tvrdošíjně dovedli do paragrafového znění naši představu, máme teď prostor k hledání kompromisu nad jasnými parametry. Už se necouvá úplně zpátky. Smysl zákona je správný: zrychlí, zjednoduší, zaručí dodržování lhůt. Když udržíme cíl, hledejme kompromisy, jak se k němu dostat, cest je vždycky víc.
Třeba se Svazem měst a obcí jsme vyjednali, že všechny dotčené orgány se k veřejnému zájmu vyjádří nad jednou digitální projektovou dokumentací, ale necháme coby první kontaktní místo obecné stavební úřady v obcích s rozšířenou působností. Cílem je nechat službu co nejblíž občanům.
Černé stavby půjdou k zemi. Umožní to nový stavební zákon, který chystá ministryně Dostálová |
LN: První, nebo jediné místo?
První i jediné, ale upraví se struktura. Ve stávající hierarchii není možné sdílet úředníky mezi státem a obecnými stavebními úřady. Máme řadu jednohlavých, když přijde chřipková epidemie, investor musí počkat, až se úřednice uzdraví, nemá ji kdo zastoupit. Zahájíme eliminaci stavebních úřadů v obcích prvního a druhého typu (I. typ je každá obec, II. typ obec s pověřeným obecním úřadem, III. typ obec s rozšířenou působností – pozn. red.), kontaktní místo bude v obcích třetího typu. Ty budou prvoinstančním úřadem, budou mít ze zákona lhůtu 30 až 60 dnů na vydání povolení stavby. Pokud ho nevydají, převezme věc státní stavební správa s velmi silnými, stabilizovanými týmy.
LN: To bude na úrovni krajů?
Ano. Bude Nejvyšší stavební úřad, krajská státní stavební správa, kde budou v maximálně možné míře integrované dotčené orgány a první instance na obcích s rozšířenou působností. Pokud si krajská státní stavební správa převezme projekt kvůli neplnění lhůt, musí už pak ona prvoinstančně rozhodnout a odvolání proti takovému rozhodnutí bude řešit Nejvyšší stavební úřad. Úředníci krajských státních stavebních úřadů budou zaměstnanci státu. Úředníci stavebních úřadů na úrovni obcí s rozšířenou působností budou zaměstnanci těchto obcí a státní správu, tedy výkon stavebního úřadu, budou vykonávat v přenesené působnosti.
LN: A jak to bude s fikcí souhlasu, principem, že nevyslovil-li se úřad ve lhůtě, automaticky se to bere jako souhlas?
Počítáme s ní. Investor podá e-žádost o vyjádření, která ho intuitivně provede: přesně uvidí, co musí doložit, jaké přílohy, jaké orgány se budou vyjadřovat. Ale sám je nekontaktuje, jen pošle žádost prostřednictvím portálu stavebníka. Žádost vidí všichni, koho se týká, proto je digitalizace nutná, a začnou běžet lhůty. Pokud by některý z dotčených orgánů lhůtu nedodržel, tam by platila fikce souhlasu po uplynutí 30, ve složitých případech 60 dnů.
LN: Existuje fikce souhlasu někde v zahraničí?
V Polsku, tam jsme se inspirovali. Strukturu stavebních úřadů nemají tak roztříštěnou, to v okolních státech nemá nikdo. Nikdo nemá 714 obecných stavebních úřadů, 606 speciálních, devět báňských a čtyři vojenské, to na mě kolegové koukají trošku s despektem. My máme 89 zákonů dotčených stavebním právem, z toho vychází 49 dotčených orgánů. I toho mají Poláci daleko méně, a stejně fikci souhlasu mají.
LN: Kdo by podával podnět na přezkum fikce souhlasu? Aby se nestalo, že se takhle přehlédne nějaký veřejný zájem.
To bude automaticky. Když úřad nestihne lhůtu, v ten moment nadřízený orgán – krajská úroveň – uvidí, že systém vygeneroval automatické povolení. Musí ho převzít a prověřit. Když bude povolení stavby v pořádku, potvrdí, že platí. V opačném případě sám rozhodne ve stanovené lhůtě. Snažíme se zabránit takzvanému ping-pongu, kdy se řízení z důvodu opakovaně podaného odvolání vede střídavě na obecním a krajském stavebním úřadu.
Nový stavební zákon bude účinný od poloviny roku 2023, řekla Dostálová. Čtěte připomínky a reakce ministryně |
LN: Zmínila jste, že jste úzce spolupracovali s Hospodářskou komorou, což je jeden ze zdrojů kritiky. Proč oni, a ostatní ne?
Nebyl to žádný tajný proces, uzavřeli jsme o tom s Hospodářskou komorou oficiální memorandum. Protože ona a Agrární komora jsou v Česku jediné zájmové komory podchycené v zákoně. Hospodářská komora zastupuje celý podnikatelský sektor, velké i malé stavebníky. Pro nás bylo důležité vědět, kde zákon dělá problémy v praxi. My jsme tu od toho, abychom ochránili veřejný zájem, ale když budou paragrafy psát pořád jen úředníci bez zpětné vazby, bude nám něco chybět.
LN: Nepomohlo by hladšímu procesu od začátku přizvat i zástupce obcí?
Přizvali jsme je, jsou součástí kolegia a pracovních skupin. S Hospodářskou komorou jsme spolupracovali nad dílčími paragrafy a zástupci obcí je dostávali jako návrhy, které mohli připomínkovat.
LN: Udrží se lhůty a zjednodušení, když struktura zůstane částečně obecní?
V tom pomůže digitalizace, všichni zainteresovaní uvidí projekt od samého začátku. Konkrétní nastavení lhůt ještě řešíme.
LN: Nejkratší možná varianta lhůty je 30 dnů, nejdelší rok?
Ano, třicet dnů u jednoduchých projektů, u složitějších šedesát, a když to půjde mimořádně složitě, pak do roka.
LN: Zazněl argument, že sama digitalizace by na zrychlení stačila, že není třeba sahat do útrob.
Digitalizaci nemůžeme pustit do stávajícího systému. Žebříček Světové banky sčítá lhůty dané zákonem, těch našich 246 dnů jsou jen zákonné lhůty – ani Světová banka nereflektuje to strašné zpoždění, jež tu vydávání povolení nabírají. Kdybyste do toho pustila digitalizaci, jen si elektronicky potvrdíme oněch 246 dnů a pořád budeme na 157. místě na světě v rychlosti povolování. Je však nutné si uvědomit, že celé „zdržení“ není na stavebním úřadě, ale především v obstarávání závazných stanovisek dotčených orgánů a mnohdy i v kvalitě projektových dokumentací.
LN: Dopadovou studii ke stavební rekodifikaci udělalo ministerstvo vnitra, což není normální postup. Namítá, že ministerstvo pro místní rozvoj zachází s daty špatně či svévolně. Co si o tom má člověk myslet? Jak si má vybrat, který resort říká pravdu?
Také jsem se zlobila, ani nám to nepřišlo do meziresortního připomínkového řízení, abychom se k tomu mohli vyjádřit. Přijde mi to velmi nefér. Navíc v základním modelu jsme se shodli i nákladově, problém je, že ministerstvo vnitra k tomu načetlo 32 miliard korun na to, že budeme stavět nové budovy na zelené louce.
KOMENTÁŘ: Nový stavební zákon omezí ochranu přírody i památek |
LN: K čemu?
Právě – k ničemu. Kde bych vzala tolik nových úředníků? Nechápu také, proč ministerstvo vnitra v propočtu nepřiznalo, že stát si u obcí platí pronájem dotčených prostor, 360 milionů ročně, zhruba čtyři miliardy dohromady včetně mezd. Samozřejmě se může v některých případech stát, že starosta řekne: „Když to není můj úřad, u sebe ho nechci.“ Těm pár lidem za to úplně stejné nájemné seženeme jiný prostor v dané obci. Stavět se nic nebude, i v novém modelu budeme pořád platit 360 milionů. Už je po sporu, s kompromisní variantou, kde obecné úřady zůstanou na obcích s rozšířenou působností, souhlasilo i ministerstvo vnitra.
LN: Myslíte si, že se zákon vážně stihne schválit – a ve funkční podobě? Že neskončí s volebním obdobím sněmovny v roce 2021?
Snažíme se. Nebyl by to dobrý signál voličům, že za čtyři roky vládnutí nejsme schopni schválit reformní zákon. Jenomže kdybych hned psala paragrafy a neudělala věcný záměr zákona, všichni mě „sežerou“. Šli jsme všemi potřebnými kroky, dva roky trvá předpis nachystat, hrozí, že dva roky nebudou stačit na schválení, a stejně čelíme kritice, že je to moc rychle. Čtyři roky na zákon nejsou málo, jen musejí všichni sedět u stolu a jednat.
LN: Námitky znějící teď od obcí, se ve sněmovně a Senátu zase opráší. Projednáváte zákon s opozicí?
Opoziční strany jsou zapojené v grémiu, velmi aktivně se k tomu staví třeba lidovecký exministr zemědělství Marian Jurečka. Oslovila jsem předsedy všech poslaneckých klubů, aby si mě pozvali, ať můžeme vše vydiskutovat.
