Lidovky.cz: Obchodní dům Kotva nedávno ztratil statut kulturní památky, řízení teď znovu probíhá. Zaslouží si budova být kulturní památkou?
Musím to uvést v širších souvislostech, protože si myslím, že na stavby mladší sta let by se statut kulturní památky vůbec neměl dávat. Jsem možná jediný z architektů, který si to myslí. Zároveň se tedy hned zasunu zpět do šuplíku, když tento názor vyslovím. Pokud ale odstoupím od svého názoru, tak jedním dechem dodávám, že - když už se statut uděluje – Kotva ho mít má.
Kauza Kotva. Sejmutí památkové ochrany kvůli změně vlastníků je nesmysl, říká právník Plos |
Lidovky.cz: Z jakého důvodu by budovy mladší sta let neměly být prohlašované památkami?
Zasahuje se do ještě nevykvašeného vína. Kvas není ukončen a hodnocení se odehrává dříve, než proběhnou alespoň dvě generace. V ostřejší diskuzi bych možná slevil na 50 let. Je to ale pro mě hraniční kompromis.
Lidovky.cz: Neznamenalo by to pak, že případný soukromý vlastník by měl volnou ruku takovéto budovy rekonstruovat nebo dokonce demolovat, aniž by bral jejich historickou či architektonickou hodnotu na zřetel?
Ano a jsme už na velmi tenkém ledě, proto jsem opatrný o tom vůbec mluvit. Domnívám se, že se občas budova označí hodnotou dříve, než ji prověří sama historie. Nicméně tedy pro tento případ respektuji, že si historikové a teoretici osobují právo dávat statut kulturní ochrany na budovy, které jsou pouze dvacet, třicet let staré. Tím pádem do hodnocení patří i Kotva. Nezdá se mi ovšem, že by měl být pan ministr opravným arbitrem elegance. Co se jednou rozhodlo, mělo by se respektovat. Památková ochrana by se neměla svévolně udělovat ani snímat.
  |
Obchodní dům Kotva není kulturní památkou, ministr zrušil ochranu. Řízení se koná znovu |
Lidovky.cz: Čím tedy Kotva vyniká a čím si zaslouží být kulturní památkou?
Hledisek je více. Z toho urbanistického se městský prostor podařilo vyplnit sítí šestiúhelníků tak dobře, že Kotva velmi krásně splynula se zástavbou starého města. Ačkoliv jsme si to tenkrát jako mladí možná nemysleli, teď už si to myslíme asi všichni. Není mnoho příkladů, kdy tato univerzální mřížka urbanistickou udělala práci tak dobře jako v případě Kotvy. Kolem paty domu se vytvořil i příjemný městský prostor, který tak díky tomu stojí za povšimnutí. Pak je tu ještě kvalita vnitřního prostoru, která v síti šestiúhelníkových rastrů hezky vytváří obchodní prostor.
Lidovky.cz: Současný vlastník Kotvy, Pražská správa nemovitostí, jejímž majitelem je miliardář Václav Skala, plánuje příští rok nákladnou rekonstrukci budovy. Měl by se takový dům modernizovat?
Myslím si, že určitě. Po čtyřiceti letech jeho existence se mnohé věci změnily a zhruba po pětadvaceti letech se mění i potřeby života. Také materiály se začínají dostávat do stavu únavy a opotřebovanosti i ošklivosti.
Lidovky.cz: Mohla by budova rekonstrukcí přijít o svůj ráz a hodnotu?
Pokud ji budou provádět dobří architekti, nemusí o ni přijít. Stavba se možná může ukázat ještě jako krásnější, protože Kotva se stavěla v době, kdy jsme neměli úplně nejvyspělejší stavebnictví v naší socialistické vlasti. Kdyby rekonstrukci vedl někdo s citem, udělá ji funkčně, materiálově i energeticky velmi dobře, vůbec nemusí nic zkazit.
Lidovky.cz: Kotva byla v sedmdesátých letech postavena jako luxusní obchodní dům a od té doby plní komerční funkci, dokážete si představit, že by například sloužila i k jiným účelům v případě, že by se novému majiteli nepodařilo obstát v konkurenčním prostředí sousedních obchodů?
Zcela jednoznačně by měla zůstat obchodním domem. Na co ho přestavět? Na byty? Hlava mi nebere, že se z původních kasáren udělal obchodní dům Palladium a z Kotvy by se mělo tvořit něco jiného? Když se tehdy část kasáren demolovala, přišlo mi to příliš. Kotva má všechny předpoklady a tak by to mělo zůstat.
Obchodní dům Kotva byl prohlášen za kulturní památku, řízení ještě pokračuje |
Lidovky.cz: Jak si tedy Kotva stojí ve srovnání s ostatními socialistickými stavbami jako je např. Transgas?
Zdráhal bych se zde dělat porovnání, Transgas stavěli trochu později výborní architekti a to, co navrhli, bylo podle mého názoru vynikající. Dost mě mrzí, že se bourá, ale prodal to soukromník soukromníkovi a myslím si, že na to má právo. Stát neprojevil zájem, nekoupil budovu a těžko plakat nad rozlitým mlékem. Stejně tak je to u Kotvy. Myslím si, že se nedá říct, že by byla v něčem lepší. Dobré jsou obě stavby, stejně jako Thermal v Karlových Varech u něhož bych si také přál, aby zůstal zachován. Podobně je to s obchodním domem Máj. Stát má ale malý vliv, když není vlastníkem. Z Máje je tendence sejmout kulturní ochranu, z Kotvy taktéž. Není to v pořádku.
Lidovky.cz: Ministr kultury Antonín Staněk argumentuje změnou vlastníků Kotvy, kteří tak porušili památkový zákon a aby předešel soudním sporům, řízení vrátil opět památkovému odboru. Uvádí ale, že jde o procesní formalitu.
Zatím se mi nelíbilo žádné rozhodnutí pana ministra a za tím si stojím. Nemám tedy úplně důvěru ani v toto rozhodnutí.
Lidovky.cz: Vnoučata autorů Machoninových se ohradila, že ministr Staněk upřednostňuje zájmy majitele před architektonickou hodnotou budovy, jak se na to díváte vy?
Nevím. Myslím si ale, že do toho úplně správný vhled nemá. Možná má vhled právní, této stránce zase tolik nerozumím já. Více ale stojím na straně vnoučat, když si myslí, že babička s dědečkem udělali dobrou práci a je potřeba ji ochraňovat.
Lidovky.cz: Někteří by možná oponovali, že je pouze nepříliš vzhlednou socialistickou budovou, jejíž ráz už zkrátka není potřeba zachovávat.
Možná, že to někteří lidé stále říkají, a přesto ji tady máme. Někdy by se chtěli lidé zbavit formálních projevů tehdejší doby a vylévají s obsahem vaničky i dítě. To se mi úplně nelíbí. Jsem toho názoru, že Machoninovi nikdy nebyli zaprodanci komunismu a spíše byli v proudu celoevropského způsobu myšlení. Kdo si myslí, že co bylo postaveno za komunismu, je produktem ÚVKSČ, velmi zjednodušuje. Je to doba, která má stavby podobného druhu ve všech evropských městech. Jen u nás jich máme méně, protože bylo nesmírně těžké je prosadit.
