V Česku se rozmáhá nelegální stavění. Bez potřebných povolení u nás rostou drobné dřevostavby, ale i rozsáhlé logistické areály. Investoři tímto postupem ušetří a úřady jejich stavbu nakonec stejně povolí.
PRAHA Že se vyplatí ignorovat stavební úřad, je vidět na příkladu dvou mocných podnikatelů. Ruského milionáře Nikolaje Stěpanova a vlivného severočeského občanskodemokratického kmotra Patrika Oulického. Oba si totiž postavili stavby načerno bez příslušného povolení. Navíc v místech, kde taková stavba být nesmí.
Ani jednomu z nich to ale příliš nevadí. Stěpanov už na svoje ruské sruby ve Slavkovském lese dostal dodatečné povolení. Oulický si tím je jist. Když zbourání části jeho sídla v Českém středohoří podpořil i novopečený premiér Petr Nečas, odvětil pouze: „Doufám, že v této zemi platí zákony. Budu respektovat vyjádření stavebního úřadu.“
Problém však je, že stavební úřady stavění načerno vlastně umožňují. Stavby totiž vcelku běžně dodatečně povolují, na což spoléhá nejen Oulický a Stěpanov, ale celé zástupy investorů v Česku.
Stavba bez všech potřebných povolení je v u nás stále větším problémem. Zatímco v minulosti se načerno stavěly především malé rekreační objekty či přístavby rodinných domů, nyní se do nelegálních staveb pouští i velcí investoři. Mají poměrně pádný důvod: ušetří.
„Stavba bez potřebných povolení je k vidění při výstavbě nových průmyslových hal v okolí měst, ale i při budování dopravních staveb. Investoři hrají o čas a spoléhají, že jim jejich stavbu příslušný úřad bez problémů zkolauduje dodatečně,“ popisuje běžnou praxi místopředseda Komory architektů Jan Sapák.
Rychle postavit, ušetřit a zaplatit směšnou pokutu Postup je vcelku jednoduchý. Investor se zkrátka pustí do výstavby a poté ignoruje všechny výzvy stavebního úřadu k zastavení či odstranění stavby. Po dokončení objektu zažádá o jeho dodatečné povolení. Příslušný stavební úřad na tuto žádost často kývne a budovu zlegalizuje. „Za svou praxi neznám případ, kdy by úřad budovu odmítl zkolaudovat a dotáhl do konce její odstranění,“ říká místopředseda Komory architektů Jan Sapák.
Investory neodradí od stavění načerno ani hrozba pokut. Ty jsou totiž podle odborníků příliš nízké. Za neoprávněnou stavbu hrozí viníkům sankce až jeden milion korun. „To ale pro velké investory nic není. Brzkou výstavbou a absencí projektové dokumentace ušetří několikanásobně více,“ říká zastupitel Pardubic architekt Miroslav Petráň. Podle něj investoři s pokutami počítají, a navíc mají připraveny peníze i na úplatky. „Rozhodnutí o dodatečné kolaudaci je velmi často spojeno s korupcí úředníků či politiků,“ tvrdí Petráň.
Stavební úřady se ale brání. „Institut dodatečného povolení stavby je daný zákonem a každý stavitel ho může využít. V naprosté většině případů jsou dodatečně povolovány stavby, které vznikly v místech, kde není důvod je nepovolit,“ říká šéf stavebního úřadu v Jihlavě Michal Jarco.
Jsou ale i černé stavby, které povolit zkrátka nelze, a přesto stále stojí. Ukázkou je zmíněné sídlo Patrika Oulického v Moravanech na Ústecku.
Kauzu provází řada nejasností. Když se stavební úřad v Trmicích, který měl případ na starosti, připravoval na odstranění stavby, vložil se náhle do hry krajský úřad a věc delegoval na magistrát města Ústí nad Labem. Ten poté uložil případ k ledu. I po velmi kritické zprávě nedávno zesnulého ombudsmana Otakara Motejla je zbourání staveb stále v nedohlednu.
Stavění načerno má v Česku několik úrovní. Kromě výše popsaných staveb bez jakéhokoli povolení vzniká v Česku řada částečně nepovolených staveb. Především výrobní haly si velmi často vymohou povolení k užívání i rok před tím, než je jejich objekt zcela zkolaudován.
***
V ČESKU BUJÍ ČERNÉ STAVBY
Kůlny, chaty, přístřešky, ale i rodinné usedlosti či rozlehlá logistická centra. To vše se v Česku staví bez příslušného povolení. Kvůli malým pokutám za takto postavenou stavbu a pravidlu dodatečné kolaudace se investorům tento postup poměrně vyplatí. Ušetří čas i peníze.
DÁLNICE I STADION
* Asi neznámější černou stavbou v Česku jsou ruské sruby v obci Háje na Karlovarsku. Pitoreskní dřevostavby s cibulovými věžičkami si tu v roce 2003 zbudoval ruský podnikatel Nikolaj Stěpanov. Po letech jednání o odstranění staveb, které leží v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, padl letos verdikt. Karlovarský stavební úřad stavby povolil.
* Největší českou černou stavbou je pardubický logistický areál firmy D+D park. Stavba za 120 milionů korun vznikla v městské části Semtín a načerno ve výstavbě byla od září 2008. Letos v únoru byla dodatečně zlegalizována.
* Načerno postavil část svého opevněného sídla v Českém středohoří i severočeský podnikatel a mocný člen ODS Patrik Oulický. Úřad, který chtěl jeho stavbu odstranit, o případ náhle přišel, když krajský úřad delegoval celou věc na ústecký magistrát. Postup úřadů letos tvrdě kritizoval nedávno zesnulý ombudsman Otakar Motejl. Bourání Oulického království je však stále v nedohlednu.
* Bez všech potřebných povolení vznikají někdy i dopravní stavby. V poslední době se tak stalo při stavbě pražského tunelu Blanka. Během stavby soud zrušil stavební povolení, pak se ale vše urovnalo. Problémy má i dálnice D11. Nejvyšší správní soud před měsícem potvrdil, že její část je černou stavbou.
* Zprávy o tom, že se staví bez povolení, provázely čas od času také vznik logistických center a výrobních hal průmyslových podniků. Kvůli spěchu se někdy kolaudují až dodatečně, užívají se už dřív.
*V roce 1994 se stal známou černou stavbou fotbalový stadion na Letné. Tehdejší šéf pražské Sparty Petr Mach provedl zásadní přestavbu stadionu bez povolení a navíc za sporů, komu vlastně stadion patří. Na jaře 1994 se s rekonstrukcí začalo, na podzim už byl stadion otevřen. Odbor výstavby Obvodního úřadu Prahy 7 totiž na začátku září stavbu dodatečně povolil.
