Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Stávkou ke kompromisu

Česko

KOMENTÁŘ

Odborářští předáci si chtějí zasloužit svoji mzdu

Ve středu naše země zamrzne na celý den, kvůli stávce státních zaměstnanců se zavřou nebo aspoň přivřou nemocnice i úřady, čeká se stávka svým rozsahem největší od převratových událostí, jež svrhly komunistický režim. Je to reakce na chystaná vládní opatření, jež mají ve svém úhrnu snížit výdaje o deset procent. Obdobné protesty propukají v celé Evropě zasažené hospodářskými problémy. Stávkové bouře zažilo Řecko, stávkuje se v Irsku a ve Španělsku, a pokud se splní předpoklady pesimistické části meteorologů světového hospodářství, sociální hromobití čekejme v celé jižní části Evropy.

Hrách na stěnu Bez viditelné odezvy prošuměla veřejnou scénou výzva Svazu průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ke státním zaměstnancům. Výzva upozorňuje, že zaměstnanci soukromého sektoru se dohodli se zaměstnavateli na platové stagnaci anebo „i snížení mezd v řádu několika procent“, píše se doslova, aby udrželi chod firem. Je to velmi mírná formulace, protože v mnoha firmách došlo ke snížení platů o deset i více procent a k propouštění zaměstnanců, jinak by ty firmy zanikly.

Jenže právě toto je důvod, proč výzva dopadla jako hrách házený na stěnu. Soukromá firma vytvářející hodnoty a odvádějící daně, z nichž je lví část státního sektoru placena, může zaniknout, kdežto státní zaměstnanec je zvyklý na stabilitu. Tak je to zavedeno snad všude. Platy bývají nižší, zato stálé a tomu odpovídá výkon, také nižší. Problém je v tom, že se tyto věci objektivně těžko měří a že asi sotva najdeme úředníka státní správy, který by si lebedil, že málo pracuje. Takže se těžko dalo čekat, že někdo bude slyšet na výzvu, aby „i oni přijali svůj díl při podílení se na překonání důsledků krize a nepodléhali tlaku odborových svazů, zejména jejich předáků.“ Byla to výzva k solidaritě projevené dobrovolným souhlasem se snížením příjmů. Něco takového je myslitelné v absolutně kritické situaci. Soukromý sektor v kritické situaci je. Vytváří hodnoty určené pro konkurenční trh a zde může spoléhat jen na sebe. Takový tlak státní zaměstnanci nepociťují.

Vzdálená hrozba Státní zaměstnanci samozřejmě nežijí ve vakuu. Pracují ve stejném ekonomickém prostředí jako soukromí zaměstnanci. Hrozby však na ně nedoléhají s takovou naléhavostí. Firma může zkrachovat takřka ze dne na den. Také stát může zkrachovat, ale trvá mu to déle. Řecký příklad přiměl voliče ke změně postojů a z ní vzešla současná vláda, která si dala heslo ekonomické odpovědnosti. Krach se však nekonal a Václav Bělohradský, někdejší věrozvěst Hayekova učení konvertovaný k salónní levici poskytl důvtipný termín „řecká lež“. Otrnulo nám. Čtyřiapadesát procent obyvatel stávku podporuje, to proto, že občan „nemá rád vládu“. Ale naproti tomu 46 procent lidí podporuje snížení platů státním zaměstnancům, proti je 43 procent. Stávka je přichystána na den, kdy parlament má jednat o sociálních opatřeních už v druhém čtení. I změna složení parlamentu je „vzdálená hrozba“, do voleb daleko a vcelku prozíravě se 68 procent lidí domnívá, že se nic nestane a že Nečasovo vedení úsporná opatření prosadí. To je vskutku velmi pravděpodobné, avšak neznamená to, že se nic nestane.

Premiér Nečas v médiích naříká nad tím, že osobně jednal s odborovými předáky a že on a celá vláda nabízeli kompromisy a snažili se o vstřícnost. K těmto návrhům patří zachování současných platových tabulek anebo že zůstane zachován objem mzdových prostředků pro roky 2012 až 2014. Předáci však neslevili.

Ono je to logické a není se čemu divit. Jedni i druzí dělají svoji práci. Nečasova sestava slíbila ozdravení státních financí a to není bez škrtů možné. Jaroslav Zavadil a ostatní odborářští předáci jsou placeni nikoli za péči o státní ekonomiku v dlouhodobém horizontu, ale za bezprostřední zájmy svých členů. Zatím všechny jejich protesty byly ve srovnání s praxí v jiných zemích měkké. V červnu 2008 protestovalo proti reformám skoro milion lidí a tři sta tisíc zaměstnanců přerušilo práci, ale jenom na hodinu. Největší akce tohoto druhu se odehrála v roce 1994, podle ČMKOS stávkovalo půl milionu odborářů a celkem se k protestu připojilo 1,7 milionu lidí. Ovšem protest trval jen patnáct minut. Odboroví předáci tedy tuší, že si své platy zaslouží, jen když předvedou větší výkon. Celodenní stávka s odhadovanou ztrátou ve výši dvou a půl miliard, to už je něco, čím se budou moci před svými lidmi pochlubit. Jednání s vládou budou samozřejmě pokračovat i po stávce, ovšem výsledky bude možno interpretovat jako vítězství vybojované tvrdým postojem.

Zodpovědné odbory, to je anomálie, na kterou jsme byli až dosud zvyklí. To přestává, blížíme se k západoevropskému standardu. Že vede k ekonomické destrukci, oslabování konkurenceschopnosti a odlivu výrobních kapacit na východ? To odborové předáky české jako řecké nebo španělské či irské nezajímá. I oni mají své zájmy, i oni mají své příjmy a i oni vykonávají tu činnost, která se od nich očekává.

***

Zodpovědné odbory, to je anomálie, na kterou jsme byli až dosud zvyklí. To přestává, blížíme se k západoevropskému standardu.

O autorovi| ONDŘEJ NEFF, novinář a spisovatel e-mail: ondrejneff@gmail.com

Autor:

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Přípravář staveb/rozpočtář

PAMÁTKY TÁBOR, s.r.o.
Jihočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč