StB chtěla Skalníka využít k diskreditaci amerického diplomata Roberta Normana. PRAHA Malíř Joska Skalník zažil výslechy na StB a kvůli své práci pro Jazzovou sekci strávil v 80. letech několik měsíců ve vazbě.
Na jaře 1990 se ale objevil svazek, který si na Skalníka vedla komunistická Státní bezpečnost. Skalník pak musel odejít z Hradu, kam si ho po svém zvolení prezidentem „vytáhl“ Václav Havel. Skalníkův svazek se mezitím ztratil.
Dnes Skalník odmítá, že by s StB spolupracoval. A to i přes to, že Ústav pro studium totalitních režimů dohledal několik set stran archivních dokumentů, podle kterých kontrarozvědce donášel na diplomaty z americké ambasády. StB Skalníka podle dokumentů využívala k získávání informací třeba o velvyslanci Williamu Henrym Luersovi či Johnu Brownovi, 2. tajemníkovi kulturního oddělení ambasády.
Nejvíce kvůli svým stykům s disentem StB zajímal 1. tajemník politického oddělení ambasády Robert Loyd Norman. Aktivní diplomat StB vadil, a rozhodla se proto rozjet diskreditační akci s krycím jménem HELIUM-86, která měla vést k Normanově vypovězení.
Skalník, v řeči StB tajný spolupracovník BLACK, měl být jedním z řady agentů, které chtěla StB k diskreditaci diplomata použít. „S cílem diskreditace bylo zahájeno organizování podstavy TS BLACK... objektu akce HELIUM-86... X. správě STB (boj proti vnitřnímu nepříteli, pozn. red.) jsou průběžně předávány informace získané TS BLACK o zájmech pracovníků ZÚ USA v Praze v kulturní oblasti a o situaci v býv. Jazzové sekci,“ shrnul v srpnu 1987 BLACKŮV přínos šéf „amerického“ odboru kontrarozvědky podplukovník Josef Novák.
BLACKŮV význam byl asi spíš okrajový, když rozhodující roli měli sehrát jiní agenti, kteří by Normanovi podstrčili informace „vojenského charakteru“. BLACK byl takzvaným společenským agentem, jehož úkolem bylo především mapovat styky zaměstnanců ambasády s československými občany.
StB stála o to, aby byl BLACK pro Normana zajímavý. S jejím souhlasem proto měl diplomatovi během četných návštěv u Normana doma předávat některé dokumenty z disidentského prostředí. „TS úkolován k přípravě materiálu Otevřený dialog, včetně adresáře soustředěných osob, které bude v případě vhodné situace prezentovat v bydlišti Normana,“ zapsal si BLACKŮV řídící důstojník Václav Čadek v říjnu 1988.
Nezávislou iniciativu Otevřený dialog Skalník skutečně tehdy spoluzakládal. Tento zápis naznačuje, že o ní StB dopředu věděla.
Faktem je, že agent BLACK opakovaně „selhal“ a úkoly StB nesplnil. StB po něm třeba chtěla, aby pozval Normana na svoji chatu, kde by jejich hovor nahrála odposlechem. K tomu ale nikdy nedošlo, což estébáci nadřízeným vysvětlovali poprvé tím, že onemocněla Skalníkova žena, a podruhé tak, že se Norman se Skalníkem špatně domluvil. K vypovězení Normana nakonec skutečně v roce 1989 došlo. Zjistit podíl agenta BLACKA na něm, se ale LN nepodařilo. Z Čadkových zpráv plyne, že BLACK nosil i informace o názorech disidentů. V tomto ohledu ovšem o nijak zásadní zprávy nešlo. Estébáci se tak třeba v červnu 1989 dozvěděli o tom, že disident Alexandr Vondra chystá petici za odstoupení vlády. Tyto informace předal Čadek dál, vymínil si ale, že jakékoliv jejich využití „je nutné předem konzultovat se zdejší součástí, neboť hrozí dekonspirace“.
StB si BLACKA cenila. „Citelně schází agentura společenského charakteru s přímým dotykem na protivníka. Ze stávajícího nízkého počtu 6 TS společenského charakteru mají pouze 2 z nich určitou perspektivu pro efektivní využití (TS HORA a BLACK),“ stojí například ve zprávě o prověrce práce protiamerického odboru z roku 1987.
***
BLACK nosil i informace o názorech disidentů. O nijak zásadní zprávy ovšem nešlo.
V materiálech komunistické kontrarozvědky (součást StB) figuruje Joska Skalník pod krycím jménem BLACK. StB od něj podle nově nalezených materiálů získávala informace o zaměstnancích velvyslanectví Spojených států v Praze. Skalníka chtěli estébáci využít třeba v diskreditační akci proti velmi aktivnímu 1. tajemníkovi politického oddělení ambasády Robertu Loydu Normanovi. Cílem akce s krycím jménem HELIUM-86 mělo být vypovězení Normana z Československa. Tajný spolupracovník BLACK byl jen jeden z mnoha agentů, které plánovala StB k diskreditaci diplomata použít. Skalník se s Normanem opakovaně setkával. Jeho důvěru si měl podle StB získat třeba předáním prohlášení a adresáře právě založené nezávislé iniciativy Otevřený dialog. BLACK informoval svého řídícího důstojníka kapitána Václava Čadka i o postojích československých disidentů.
