Před zápasem s Belgií na něj lezla nepříjemná nemoc, měl teplotu a na poslední chvíli přišel o spoustu sil. Přesto Štěpánek v pátek porazil Oliviera Rochuse lehce ve třech setech.
„Snažil jsem se co nejvíc šetřit energii, protože jí opravdu moc nemám. Můj stav není ideální, ale jsem rád, že jsem byl schopen utkání odehrát v takovémto stylu,“ přiznal jednatřicetiletý Štěpánek.
V zápase byl opatrnější než jindy, nehnal se zbytečně na síť a nehýřil obvyklou agresivitou. Jednou dokonce vyrazil všem fanouškům dech, protože nohou škobrtl o díru ve špatně připravené antuce a pak s bolestivou grimasou chvíli pokulhával. Nevěděl, jestli bude na čtyřhru Když konečně vyhrál, bylo na něm vidět, že je úplně vyřízený. Také proto si zprvu nebyl vůbec jistý, jestli si v sobotu zahraje i čtyřhru. „Teď toho mám plný kecky. Musíme si o tom ještě promluvit v šatně,“ přiznal rodák z Karviné. Jenže v sobotu se spolu s Tomášem Berdychem na kurtu objevil a vítězným deblem stvrdil postup do čtvrtfinále. „Davis Cup je pro mě speciální záležitost, dal jsem do toho všechno a jsem rád, že se nám to povedlo za dva dny rozhodnout,“ řekl pak Štěpánek.
Znovu se stal pro české fanoušky symbolem hrdiny, který je ochotný za svůj tým bojovat navzdory okolnostem. Přitom ještě před čtyřmi lety nechtěl český tenis v prestižní týmové soutěži reprezentovat... Ale to už je minulost a nikdo si na tu dobu nevzpomene. Vždyť Štěpánek se postupně stal klíčovou postavou výběru nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila.
A to hlavně díky své obětavosti. Předvedl ji při baráži se Švýcarskem v roce 2007, kde si zranil úpon nad kolenem, ale stejně uhrál rozhodující bod. Nebo loni proti Argentině, kterou rovněž vyřadil i se zraněním kolene.
