Postěžoval jsem si na tomhle místě minule, jak přibývá cyklostezek a ubývá míst, kde se dá chodit, protože v Bruselu se úředníci rozhodli, že Evropa bude jezdit na kole. A odmítněte desetimilionové dotace, jste-li starostou! Zvlášť v době hospodářské krize. Takže cyklisté spolu s bruslaři pak mění romantické pěšinky, obrostlé divočinou, v asfaltovou dálnici, kde za chvíli budou chybět už jen semafory.
Netušil jsem, že zrovna na tohle téma, prázdninově oddechové, dostanu víc ohlasů než na jiná, závažnější, která jsem tu tisknul. „Oni asi v Bruselu netuší, že někde cyklisté potřebují dotace na stezky a někde spíš na policajty, kteří by jim ta kola hlídali,“ rozčiluje se Jan T. z Bíliny. „Tady u nás ta hezká odpočívadla dlouho nevydrží,“ chmurně prorokuje Jiří D. z Českých Budějovic. „Jen se vyhodily miliony, aby měli zloději kovů co ukrást a feťáci čím si zatopit, až si tam budou šlehat pervitin. U nás čím blíž k přírodě, tím lépe.“
„Vy asi nemáte moc rád mladé lidi,“ plísní mě internetový pisatel s přezdívkou Čmolda. „Doba se prostě zrychluje. Vy staří jste chodili, my jezdíme. Na kole, na in-linech, na skejtu. Konečně začali stavět dráhy i pro nás.“
Nejobsáhlejší ohlas mi poslal bývalý starosta naší obce: „V roce 2000 se změnilo financování měst a obcí a to tak, že obcím se snížily příjmy z daní, především od podnikatelů, kteří měli v obci trvalé bydliště. Vše se tak nějak jánošíkovsky přerozdělilo z bohatších obcí do chudších. Nám bylo tenkrát řečeno, že se posílí dotační systém financování. To je to, co ty teď kritizuješ. Vstup do EU a různé dotační programy tuto situaci jen prohlubují. Na dotační peníze se pohlíží jako na něco, co spadlo z Marsu, a nikoli jako na peníze, které nám nejprve někdo sebral jako daně a pak nám je vrací po kapkách ve formě dotací. Patřičně zredukované o náklady různých agentur, ministerstev, krajských úřadů a podobně. Obce přestaly hospodařit se svými financemi jako opravdu ‚svými‘, postupuje se podle dotačních titulů. Někdo – EU nebo ČR – vypíše dotace např. na cyklostezky, tak se projektují a staví cyklostezky. I když by obec potřebovala třeba nové chodníky nebo opravit povrch ulic. Na to ale dotace nejsou.“
A chválí současného starostu, jak je šikovný, že dotace umí sehnat a postavit za ty „nepotřebné“ peníze i něco, co obec nutně potřebovala. Třeba parkoviště u nádraží nebo chodník. „A vede to k tomu, co správně kritizuješ,“ píše v závěru. „Peníze se utrácejí v podstatě za blbosti jen proto, že nám je někdo dal. A podle toho se řídí rozvoj obcí. Nikoli podle toho, co je opravdu třeba.“
Trochu mi to zase připomnělo starý dobrý reálný socialismus. Tam jsme měli v každém zaměstnání FKSP neboli Fond kulturních a sociálních potřeb. Byly to v podstatě peníze, které zaměstnanci státní podnik ukradl ze mzdy a jednou za čas mu část vrátil formou lístků do divadla nebo věcného daru při odchodu do důchodu. Prostě někdo jiný rozhodl, co vám nejvíc prospěje. Že by to v Bruselu už založili taky? Nebo ještě nezrušili?
JOSEF KLÍMA Na dotace se pohlíží jako na něco, co spadlo z Marsu, a nikoli jako na peníze, které nám nejprve někdo sebral a pak nám je po kapkách vrací.
