Podle výzkumu, který si nechalo loni zpracovat ministerstvo školství u agentury SC&C, činí celkové životní náklady studenta při prezenčním studiu na veřejné vysoké škole v průměru 8163 korun měsíčně. U studenta na soukromé škole je to dokonce v průměru 11 591 korun (bez školného). Většina nákladů (45 procent) zůstává na rodičích nebo na přivýdělcích samotných studentů (35 procent). Určitou, byť drobnou část ale dokážou uhradit různá stipendia nebo granty.
Na sociální stipendium mohou dálkaři zapomenout Studenti českých státních i soukromých vysokých škol mají ze zákona nárok na několik druhů stipendií na podporu vzdělávání. Ne každý na ně ale dosáhne. Základem jsou takzvaná sociální stipendia, jež mohou dostat ti vysokoškoláci, kteří splňují podmínky pro získávání přídavků na děti.
Detailní podmínky, za jakých žadatel obdrží podporu, si však každá škola určuje sama. Studenti by se měli informovat na studijních odděleních svých oborů nebo na internetových stránkách škol, kde jsou popsány jak podmínky získávání sociálního stipendia, tak způsoby, jakými o ně má zájemce požádat. Tak je tomu i u Vysoké školy ekonomické v Praze: „Na webu školy je zároveň i elektronický formulář, který studenti mohou rovnou vyplnit,“ říká prorektor pro sociální záležitosti a finance VŠE Jindřich Soukup.
Pro většinu škol ale platí, že žadatel musí být zapsaný v prezenční formě studia, dálkaři mají tedy smůlu. Ti, kteří studium přerušili, neúspěšně ukončili více než dvě studia, nebo studenti, jimž běží lhůta podmínečného vyloučení, se na finanční podporu těšit také nemohou. Stejně tak ani „věční studenti“.
Žadatelé musí přiložit k formuláři písemné oznámení o přídavku na dítě, které vydal úřad státní sociální podpory. Výše sociálního stipendia je ze zákona stanovena na 1620 korun měsíčně. Za rok student tedy může získat 16 200 korun - v době letních prázdnin školy podporu nevyplácejí. Privát i kolej, oboje se počítá Studenti zapsaní v prezenční formě studia mohou také zažádat o podporu na ubytování. Nárok na tato stipendia však na většině škol nemají studenti, kteří mají trvalé bydliště ve stejném městě nebo okrese, v němž sídlí škola. I když například Univerzita Karlova vyplácí podporu i studentům trvale hlášeným v Praze, respektive v Hradci Králové či Plzni.
Stipendium mohou získat i studenti, kteří bydlí na privátě. Není totiž vyhrazené jen pro obyvatele kolejí. Každá škola má vlastní způsob, jakým se o podporu žádá. Výše příspěvku je závislá na rozhodnutí jednotlivých škol. Obvykle se ale pohybuje okolo 1000 korun na měsíc. Výše ubytovacího stipendia se obvykle mění každé čtvrtletí podle toho, kolik studentů si o stipendium zažádá a kolik jich na něj má skutečně nárok. Škola pak rozpočítá finance, jež na stipendia získala, poměrně mezi oprávněné žadatele.
„Ubytovací stipendium se vyplácí čtvrtletně, sociální stipendium měsíčně. Pouze výplata sociálního stipendia za říjen až prosinec je v prosinci,“ upozorňuje prorektor pro studijní záležitosti Univerzity Palackého v Olomouci Vít Zouhar.
Další finanční příspěvky, které mohou studenti od škol získat, souvisí s jejich studijními výsledky. Vysoké školy obvykle oceňují prospěchovými stipendii studenty, kteří dosáhli v předešlém ročníku vynikajících výsledků. Každá univerzita i její jednotlivé fakulty si nastavují podmínky pro udělování prospěchových stipendií samostatně.
Rozhodují výsledky ze zkoušek i počet nasbíraných kreditů, na některých oborech dostanou finanční odměnu jen jedničkáři, na jiných je výše sumy odstupňována podle průměru ze známek. Na stipendium se tak mohou těšit nejen premianti. Obecně platí, že o jeho udělení rozhodne škola sama, aniž by o něj student musel žádat. Částky se pohybují od několika tisíc až k desítkám tisíc.
Školy také mohou studentům přispět na jejich vědeckou práci jednorázovými granty a stipendii. Opět platí, že detailní podmínky přidělování grantů si řídí jednotlivé školy a jejich fakulty samy. Vysoké školy podporují nejen mimořádné a přínosné výzkumy, ale i reprezentaci školy na mezinárodních akcích jak vědeckých, tak například sportovních nebo kulturních.
V nouzi poznáš, kdo je alma mater Některé školy však podporují i ty, kteří se dostanou do mimořádných sociálně tíživých situací. V případě nouze by se student neměl bát informovat se na své škole, jak mu může vypomoci. „V případě, že jsou nějaké mimořádné události, škola může rozhodnout o přidělení stipendia,“ říká prorektor pro sociální záležitosti a finance Vysoké školy ekonomické Jindřich Soukup. Mimořádná stipendia přidělují i další školy, obecně ale platí, že neexistují žádná přesně nastavená kritéria, která by určovala, kdo finanční podporu dostane a kdo ne.
Vysokoškoláci, kteří musejí do škol dojíždět, žádný příspěvek ze státního rozpočtu na dopravu nedostanou. Spoléhat se tak musejí pouze na různé studentské slevy, jež nabízejí dopravci. Stejné je to i se stravováním. Vysokoškoláci sice mohou využívat menzy s příznivějšími studentskými cenami (dotovanými státem), ale mimo ně mají smůlu.
Finance jdou i od „propadlíků“ Peníze na stipendia získávají školy ze státního rozpočtu. Kromě toho využívají peněz z různých grantů a darů. Důležitou položkou rozpočtu škol jsou ale také finance vybrané od studentů, kteří překročí povolenou délku studia a musí si ho začít hradit.
Například Masarykova univerzita z těchto peněz navíc vytvořila fond, z něhož financuje další zvláštní stipendia. „Realizace se děje na jednotlivých fakultách,“ vysvětluje prorektor pro sociální záležitosti a další vzdělávání Masarykovy univerzity Jan Svatoň. Právnická fakulta tak například vypisuje stipendia na odborné jazykové kurzy, lékařská fakulta zase finančně podporuje studentské prázdninové praxe.
Kromě škol se mohou studenti obracet na soukromé organizace a různé nadace, které jim na jejich studijní léta mohou finančně přispět. Například Romský vzdělávací fond podporuje romské vysokoškoláky i středoškoláky částkou až 800 eur ročně (přibližně 20 000 korun). Stejnou částku nabízí vysokoškolákům například Ústecký kraj. Podmínkou však je, že student musí mít trvalé bydliště v kraji a po studiích musí pracovat či podnikat na území kraje, jinak by peníze musel vrátit. Vedle toho existuje řada organizací podporujících handicapované nebo mimořádně nadané studenty.
Obecně platí, že by se student měl na začátku akademického roku porozhlédnout po internetových stránkách své univerzity a poptat se na studijním oddělení, na jaké příspěvky má právo a jaké formuláře by měl vyplnit. Žádosti o podporu totiž školy přijímají jen do určité doby, a kdo se přihlásí pozdě, má smůlu.
***
JAKÁ STIPENDIA LZE ZÍSKAT
* Sociální stipendium Právo na přiznání sociálního stipendia má student, který písemným potvrzením vydaným orgánem státní sociální podpory osvědčí, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Výše sociálního stipendia je stanovena na 1620 korun měsíčně.
* Ubytovací stipendium Stipendium na podporu ubytování obvykle vysoké školy vyplácejí studentům prezenční formy studia, kteří mají trvalé bydliště v jiném okrese, než kde sídlí VŠ. Podmínky pro udělení i výši stipendia určují samy VŠ. * Prospěchové stipendium Výši stipendia za vynikající studijní výsledky stanovují jednotlivé univerzity nebo fakulty. * Stipendium mobility Výši stipendia na podporu studia v zahraničí stanovují jednotlivé VŠ. * Doktorandské stipendium Přiznáváno studentům doktorských studijních programů v prezenční formě studia. Výši stanovují jednotlivé univerzity a fakulty. * Účelové/mimořádné stipendium Stipendium za vynikající výzkumné, sportovní, umělecké nebo další tvůrčí výsledky. Může být uděleno i jako podpora pro studium v zahraničí nebo pro studenty v mimořádných situacích. Výši stanovují jednotlivé VŠ.
