Ústavní soud stížnost dostal v noci na dnešek prostřednictvím elektronické pošty, řekla mluvčí soudu Jana Pelcová.
Po nedávných organizačních změnách na Ústavním soudu se stížností nebude zabývat jen běžný tříčlenný senát, ale plénum soudu, tedy patnáctičlenný sbor všech soudců. Důvodem je důležitost volební agendy.
Neexistuje žádná lhůta pro rozhodnutí soudu. Politicky ožehavé kauzy však ÚS většinou rozhoduje rychleji než ostatní podněty.
Ústavní stížnost je poslední možností, jak zvrátit výsledek voleb v Praze a povolební uspořádání. Svůj záměr obrátit se na ÚS strany avizovaly už dříve. Jejich návrh na zneplatnění voleb totiž zamítl 11. listopadu Městský soud v Praze. V odůvodnění konstatoval, že stejnou stížnost již strany předložily Nejvyššímu správnímu soudu, který ji zamítl. S jeho rozsudkem se městský soud ztotožnil.
Pravidla, podle kterých lidé volili do pražského zastupitelstva, byla podle stěžovatelů účelová. Poukazují například na to, že některé subjekty získaly přes pět procent hlasů, přesto nedostaly žádný mandát. „Zákon o volbách do zastupitelstev obcí sice umožňuje rozdělit Prahu na více volebních obvodů, ale ustanovení zákona bylo zneužito k jinému účelu, než pro který jej zákonodárce do zákona zapracoval,“ uvedli zelení. Podle nich je navíc v rozporu s ústavou způsob, jakým byly vedeny hranice volebních obvodů, kolik mandátů bylo určeno pro každý obvod, a to, že Praha byla rozdělena těsně před volbami. Nový primátor hlavního města Bohuslav Svoboda (ODS) řekl, že vedení Prahy podání stížnosti očekávalo. „Vyčkáme rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl Svoboda.
