LOS ANGELES / PRAHA Přesně po sto letech od smrti věhlasného amerického spisovatele Marka Twaina v roce 1910 se příznivci dočkají knižního vydání jeho osobních pamětí. Znalci románových Dobrodružství Toma Sawyera či Huckleberryho Finna tak budou moci prostřednictvím autobiografií nahlédnout autorův soukromý život, jakož i jeho názory na záležitosti veřejného a politického dění ve Spojených státech na přelomu 19. a 20. století.
Více než pět tisíc redakčně neupravovaných stran osobních pamětí, které Twain sepisoval převážně v posledních deseti letech svého života, bylo po jeho smrti nalezeno v pozůstalosti spolu s vlastnoručně psaným posledním přáním – že nechce, aby byly vydány dříve než za sto let. Prvního dílu pamětí se svět dočká už letos v listopadu, v následujících letech pak Kalifornská univerzita v Berkeley (v jejíchž sklepeních byly rukopisy po celé století uchovávány) vydá zbývající dva díly chystané trilogie.
Autorovo přání vyčkávat s vydáním tolik let si literární vědci vysvětlují na tehdejší dobu velmi osobním a otevřeným charakterem pojednání, která se nevyhýbají erotickým tématům ani kritice společenskopolitických poměrů. Dle některých se tak spisovatel pojistil proti nebezpečí, že by mohl urazit jej přeživší přátele, dle jiných si milovník slávy, jíž se už za života těšil, jistil spíše oživení vlastního věhlasu na počátku 21. století.
Ať už byly Twainovy skutečné motivace jakékoliv, faktem je, že urážek adresovaných jeho současníkům není v pamětech málo. Zejména pak v části věnované autorovu vztahu s Isabel Van Kleek Lyonovou, jež začala po smrti Twainovy ženy Olivie v roce 1904 pracovat jako jeho sekretářka a záhy se stala jeho milenkou. Twain mj. intimně vzpomíná, jak mu darovala vibrační sexuální hračku – tehdy oblíbenou novinku amerického trhu. Po většinu času ji však nazývá „děvkou“ a obviňuje ji, že se skrze vztah chtěla zmocnit jeho majetku. Stránky plné jedu a žluči „Většina lidí považovala Marka Twaina za ušlechtilého představitele viktoriánského gentlemanství, ale ty deníky úplně popírají obrázek, jaký si svět o spisovateli udělal,“ uvedla pro losangeleského zpravodaje listu The Independent historička Laura Trombleyová. „Panuje představa, že si Twain na sklonku života užíval pozornosti svých příznivců. Podle soukromých spisů z jeho posledních let však v dobrém rozpoložení nebyl. Opravdu; jsou to stránky plné jedu a žluči,“ dodala.
Životopisec Michael Shelden zase upozornil na možné pošramocení amerického vnímání Twaina coby velkého vlastence a zastánce tradičních hodnot. „V pamětech pochybuje o Bohu, kritizuje křesťanské misie vysílané do Afriky, jakož i politiku Theodora Roosevelta, zásahy Spojených států na Kubě, v Portoriku i na Filipínách,“ upřesnil vydavatel.