Podle autora nebyla současná krize vyvolána jen spekulací na trhu nemovitostí, tedy ochotou bank poskytovat hypotéky bez dostatečných záruk. Její kořeny je nutno hledat v inflaci, která této spekulaci předcházela. Inflace sama byla výsledkem dlouholetých snah vlád o udržení plné zaměstnanosti. Zlom v této politice nastal po volebním vítězství republikánské strany v USA roku 1980. Nový prezident Ronald Reagan prosadil zvýšení diskontních sazeb, a tím i zdražení úvěrů. Podobný postup zvolily i evropské státy. Nezaměstnanost na Západě tehdy dosáhla místy až dvanácti procent, ale inflační tlak polevil. Hospodářská činnost oživla a absorbovala i přebytek pracovních sil. Období nepřerušeného růstu trvalo více než dvacet let a skončilo teprve nyní.
V představách širokých vrstev obyvatelstva průmyslových zemí s tržním hospodářstvím, především však v USA, zanechala tato zkušenost hluboké stopy. Trvalý vzestup hmotné úrovně se pro mnohé stal víceméně jistotou. Konkrétně se to odrazilo v očekávání, že hodnota nemovitostí poroste nepřetržitě. Samuelson v tom však vidí daleko víc než jen přepočítání spekulantůamatérů. Podle jeho názoru kolosální přecenění vyhlídek u tak velkého počtu Američanů bylo usnadněno všeobecně sdílenou představou o nároku každého jedince na úspěch, která tvoří základ „amerického snu“.
S tím je dnes podle autora konec. Američané si budou muset zvyknout na pomalejší tempo hospodářského rozvoje. Teoreticky by nemělo být v dnešní Americe, oplývající statky všeho druhu, těžké omezení přijmout. Ve skutečnosti je tomu však spíš naopak, protože v podmínkách všeobecného dostatku se každý nový přepych rychle stane nezbytností.
Pro Samuelsona je charakteristický důraz na subjektivní percepci sociálních aktérů jako klíč k pochopení ekonomických procesů. Zatímco Samuelson uvádí subjektivní povahu současné krize, to jest strach a nedůvěru investorů a spotřebitelů jako argument při své kritice politiky zvolené vládami k jejímu překonání, tvůrci a zastánci této politiky používají stejného argumentu k jejímu ospravedlnění. Samuelson varuje před přílišným spoléháním na mechanické nástroje, na státní půjčky, záruky vkladů či daňové úlevy. Při oživovacích operacích podle jeho názoru samy o sobě nenahradí důvěru, potřebnou k jejich úspěchu.
Naproti tomu prezident Obama obhajuje dalekosáhlou podporu bankám a průmyslu právě nadějí, že tyto hmotné oběti umožní obnovu klimatu příznivého podnikání. Zdá se však, že při řešení tohoto problému bude hrát důležitou roli ještě jeden činitel, a to je důvěra, kterou svobodný svět vkládá do změny u kormidla americké politiky.
Knihy vybíráme ve spolupráci s pražskými knihkupectvími Academia a Fišer
***
ČESKY NEVYŠLO
The Great Inflation and Its Aftermath
Robert J. Samuelson Vydalo nakladatelství Random House, New York 2008. 273 strany.
