Pondělí 1. března 2021svátek má Bedřich -1 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Stranické sjezdy určí směr levici. Komunisté a ČSSD si krátce před volbami určí nové vedení

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). | foto: ČTK

Praha Pakliže se nestane něco nečekaného, jako třeba pád vlády, politická scéna si to v roce 2021 postupně namíří ke své hlavní události, kterou budou podzimní sněmovní volby. Jak oficiálně potvrdil prezident Miloš Zeman, odehrají se 8. a 9. října. To, v jaké kondici budou politické subjekty probíhat touto pomyslnou cílovou páskou aktuálního volebního období, se teprve uvidí, hodně ale napoví stranické sjezdy a sněmy, jež se v příštím roce uskuteční.

Zlomové mohou být zejména pro partaje, které ve volebních kláních konaných v posledních letech utrpěly značné šrámy. To je především případ ČSSD, menšího člena menšinové vlády, již tvoří spolu s hnutím ANO. 

Sociální demokraté, kdysi hlavní politická síla na tuzemském kolbišti, si měli nové vedení zvolit už v lednu 2021. V předstihu však ohlásili, že sjezd kvůli probíhající koronavirové epidemii ještě o několik měsíců odloží s tím, že doufají v možnost delegátů zúčastnit se jej osobně. Povést se to má na dvoudenním sjezdu devátého a desátého dubna.

Po propadáku v podzimních volbách do krajských zastupitelstev – ČSSD získala v úhrnu 4,5 procenta hlasů – je dopředu jasná zatím jedna změna, již dozná složení nejvyššího vedení strany. Místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Tomáš Petříček už oznámil, že svůj post obhajovat na sjezdu nehodlá. Jak to bude s lídrem partaje, vicepremiérem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem, zatím zřejmé není, po krajských volbách však výzvy některých spolustraníků k rezignaci odmítl s odkazem na to, že nechce stranu ještě více destabilizovat. 

Oranžoví ve většině volebních průzkumů balancují na pětiprocentním prahu, jehož překročení je podmínkou pro další účast ve sněmovně, a přitom to nevypadá, že by se preference chystaly k raketovému růstu. Vše zmíněné by možná mohlo mobilizovat vnitrostranickou opozici vůči Hamáčkovi – k žádnému povstání se ale neschyluje. Vždyť právě Hamáček byl z celé dosud dost nevýrazné ČSSD jedinou tváří, která byla jakžtakž viditelná – i díky PR kampani zahrnující červenou mikinu ministra vnitra v úloze šéfa Ústředního krizového štábu, když na jaře udeřil covid.

V obdobné pozici se nachází i jiná tradiční levicová partaj, komunisté. Sjezd rudých se měl uskutečnit již na konci listopadu v Brně, z podobných důvodů jako ČSSD jej však odložili. Přitom pro stranu s třešněmi ve znaku bude klíčový. Po špatném výsledku v krajských volbách komunisté získali jen 4,26 procenta hlasů, předseda Vojtěch Filip oznámil, že po patnácti letech v čele strany skončí.

Kdo povede komunisty?

O nutnosti provést ve vedení strany „opožděnou generační výměnu“ se zmínil i poslanec komunistů Jiří Dolejš. Mnohým straníkům příliš nevoní ani dle nich až přílišná vstřícnost KSČM k vládě Andreje Babiše (ANO), komunisté tolerují menšinový kabinet a například před několika dny mu pomohli protlačit státní rozpočet se schodkem 320 miliard korun. Už nyní je jisté, že o post v čele KSČM si řeknou dlouholetá europoslankyně Kateřina Konečná či příznivec tvrdšího a levicovějšího přístupu poslanec Leo Luzar.

To většina opozičních stran má před říjnovými „supervolbami“ celkem jasno, uchýlila se totiž do formy předvolebních koalic. Dosud nejvíc boduje v průzkumech spojení Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí (STAN). První jmenovaní se – pro ně příznačně online – sejdou devátého ledna. Kromě úprav stanov a vyhodnocení krajských voleb se však na pirátském sjezdu zřejmě neodehraje nic klíčového, není totiž volební.

I v případě hnutí STAN se čeká klidnější rok, logicky vyjma volebního klání. To nejpodstatnější rozhodnutí – vstup do koalice s Piráty – už padlo. Lídr hnutí Vít Rakušan, posílen úspěchem STAN v krajských volbách, je za Starosty hlavním hybatelem čerstvého spojenectví, členská základna už jeho záměr posvětila.

Ani u druhé opoziční koalice, trojlístku ODS, TOP 09 a lidovců, se převratné změny v čele jednotlivých subjektů očekávat nedají. Občanští demokraté si začátkem letošního roku potvrdili ve svém čele Petra Fialu, jednoho ze strůjců oné trojkoalice. Zda ještě vůbec k většímu vnitrostranickému jednání dojde, si ODS rozhodne během ledna. Další volební kongres strany, který „zúčtuje“ s výsledky sněmovních voleb, by ale měl proběhnout až v lednu 2022. Po volbách se odehraje také kongres TOP 09. „Tudíž se i jeho náplň bude vyvíjet od volebního zisku naší koalice s ODS a lidovci,“ řekl pro Lidovky.cz Vladan Vaněk, mluvčí strany.

K podobnému kroku přikročili též lidovci; jejich sjezd měl původně proběhnout letos 18. prosince, kvůli epidemiologické situaci jej křesťanští demokraté přeložili až na rok 2022. Mluvčí partaje Kateřina Procházková potvrdila, že žádná podobná stranická akce se v nastávajícím roce nechystá, lidovci hodlají své úsilí nasměrovat k volebnímu úspěchu trojkoalice.

Pevné pozice lídrů SPD a ANO

Volbu nového vedení naopak chystá v příštím roce Svoboda a přímá demokracie (SPD). Nějaké přepřahání se ale nečeká. Současný šéf a zakladatel strany Tomio Okamura získal na sjezdu před třemi lety 150 z možných 152 hlasů, jeho pozicí ve vedení SPD by mohlo otřást snad jedině vypadnutí ze sněmovny, což však údaje z volebních průzkumů nepředvídají.

Snad ještě pevnější pozici než Okamura v SPD má premiér Andrej Babiš ve „svém“ hnutí ANO. Vládní strana měla mít celostátní sněm koncem ledna 2021, předsednictvo jej však odložilo na neurčito; o novém termínu se má rozhodnout v průběhu příštího měsíce. Nehledě na to Babiš už potvrdil, že bude znovu kandidovat na předsedu. Loni získal hlasy 206 z 238 přítomných delegátů, neměl protikandidáta. 

O post prvního místopředsedy hnutí se už nebude ucházet Jaroslav Faltýnek. „Korunní princ“ hnutí už na post rezignoval poté, co se v říjnu provalila „vyšehradská aféra“, tedy noční schůzka s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou uskutečněná navzdory platnému zákazu v restauraci, která měla být kvůli šíření koronaviru uzavřena.

Michal Bernáth

Autor

Michal Bernáthmichal.bernath@lidovky.czČlánky

S Blatným se nedalo pracovat, říká bývalý náměstek ministra Aleksi Šedo

Aleksi Šedo | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na ministerstvu zdravotnictví v úterý skončil náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. V rozhovoru pro MF DNES...

Test doručovacích služeb: Třetí místo pro Českou poštu, naopak zklamala PPL

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Už žádné čekání s balíkem na poště. MF DNES vyzkoušela, že když máte štěstí, můžete pohodlně, levně a spolehlivě poslat...

Protesty v Nizozemsku se absolutně vymkly kontrole, popisuje zraněná Češka

Češka zraněná během nepokojů v Nizozemsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Přísná koronavirová opatření stále platí v mnoha zemích světa. Nizozemsko přijalo nejpřísnější opatření od konce druhé...

Bizarní zážitky z těhotenství: Vůně hlíny, hlava v oblacích a neodolatelná chuť na molitan
Bizarní zážitky z těhotenství: Vůně hlíny, hlava v oblacích a neodolatelná chuť na molitan

Těhotenství přináší hodně zajímavých situací a stavů, které jsou jiné než obvykle. Máte chuť na jídlo, které jste předtím nemohla ani vidět,...