Tři političtí králové sociálních sítí. Na Facebooku vládne Okamura, na Instagramu Bartoš, na Twitteru Babiš |
O hlavní kohortu odpíračů nejen protiepidemických opatření vlády, ale poslední dobou hlavně očkování se podle odborníků přetahují především Volný blok a SPD Tomia Okamury. První zmíněné hnutí vede poslanec Lubomír Volný, který byl původně zvolený za SPD.
Zatímco Okamura jen říká, že se nebude očkovat, Volný přechází do ofenzivy. O vakcinační kampani prohlásil, že jde o „superholokaust“ a trvale odmítá covidová opatření ve sněmovně. Z té už ho musela ochranka několikrát vyvést násilím. A podobné hlasy zaznívají i od jeho voličů: „Tady končí legrace. Většinu mladých lidí ani nenapadne, že by se lidem takhle veřejně vpravoval do těla jed,“ píše v komentáři jeden z uživatelů sociální sítě Facebook pod videem z nově otevřených očkovacích míst bez registrace. Příspěvek visí na stránce Volného bloku.
  |
Že někdo z politiků „zvedne“ kartu odporu proti vakcinaci, se dalo čekat. Podle posledních dat projektu Život během pandemie sociologa Dana Prokopa má k očkování negativní postoj 22 procent dotázaných. To už je skupina, o kterou se politikům bojovat vyplatí.
Podle zakladatele Institutu politického marketingu Karla Komínka jde v případě vakcín o velmi emotivní téma, které se neprezentuje skrze studie a polemiku s názory odborníků. „Místo toho budete křičet, mlátit do stolu a říkat, že je to špatně, že to všichni vidí a není přece potřeba to nijak dokládat. Stavíte na silné emoci, naštvání. A to stačí,“ řekl s tím, že právě toto téma může mobilizovat některé nevoliče.
Ředitel výzkumné společnosti STEM Martin Buchtík říká, že tzv. antivaxeři jsou politicky celkem jasně ohraničení. V posledních průzkumech se dle něj kryjí zhruba s podporovateli SPD, voličů Volného je zatím příliš málo. Podle sociologa mají lidé kolem Volného pocit příslušnosti k novodobému disentu.
Zaměřeno na konspirátory
Styl kampaně podle Buchtíka zřetelně ukazuje, že právě Volný na různé konspirátory a vyznavače „alternativní pravdy“ míří. Kontroverzní poslanec se často nechává násilím odvléct od pultíku, v minulosti se pustil i do fyzické konfrontace s předsedajícím schůze po té, kdy mu vypnul mikrofon.
Tím se ještě více tlačí do pozice mučedníka a disidenta. „Je tu majorita, která má jiný názor než vy a ostrakizuje vás. Jste vyloučený, cítíte se být šikanovaný. Najdete si skupinu, která to vidí podobně, zakládáte podzemní buňky a tak dále,“ popsal Buchtík absurdní snahu Volného a jeho podporovatelů vpasovat se do role jakéhosi podzemního odporu.
Na Malostranském náměstí protestovaly stovky odpůrců protikoronavirových opatření |
Na druhou stranu nemusí být lidé citliví k tématu vakcinace rovnou radikální antivaxeři. Řada má nedůvěru k vakcínám spojenou s plošněji rozšířeným odporem k rozhodnutím autorit „shora“, jakými byla během trvání celé covidové pandemie vládní opatření.
Pokud by se musela na podzim vrátit, může to podle Komínka okrajovému Volnému bloku či SPD pomoci. Naštvání proti vládním zásahům do běžného života může nahnat nespokojené voliče právě k těmto stranám. „Pramenit to může i z obyčejné frustrace, že vám zavřeli malý krámek a nikdo vám nepomohl,“ doplnil Buchtík.
Protestní je už dnes každý
„Určitě se jedná o téma s mobilizačním potenciálem, neznamená to ale automaticky pět procent ve volbách,“ domnívá se Komínek. Sociolog Buchtík šanci na sešikování statisíců voličů za téma „antivakcín“ příliš nevidí. Z logiky věci se totiž hraje o tzv. protestní hlasy.
Jenže stran s podobným apelem je v posledních letech přehršel. Za protestní bývá i po osmi letech považováno ANO, podobný étos mají také Piráti, komunisté i zmíněná SPD, která zrovna včera zahájila volební kampaň.
Ta se do vyloženě konspiračních rovin alespoň oficiálně nepouští. Místo toho se důsledně zaměřuje na téma osobní svobody, kterou staví do rozporu s téměř všemi opatřeními vlády. Chránit se před virem prý mají především ohrožené skupiny.
I tak ale Tomio Okamura nechává vrátka do svého hájemství pro odpírače vakcín otevřená: sám se očkovat odmítl, prý se nepovažuje za ohroženou skupinu a má dobrou imunitu.
Poslanec Volný byl opět vyveden z jednacího sálu sněmovny, nechtěl odejít od řečnického pultu |
V Česku skutečně protivakcinační velká strana chybí. Dvě opoziční koalice se s vládou přou spíše o to, jak vakcinaci zefektivnit, než aby se proti záměru píchnout vakcínu nejméně 75 procentům lidí vymezovaly.
Stačí se však podívat hned za hranice k našim kulturně nejbližším sousedům. Na Slovensku je situace úplně jiná. Nacionalista Marián Kotleba se jal covid léčit vodkou, zatímco proti očkování vystupují aktivně lídři opozice Robert Fico a Peter Pellegrini. To je dohromady několik desítek procent voličů. V české kotlině se takovým číslům dohromady Okamura s Volným ani neblíží.
Jde hlavně o příspěvek?
Zrovna v případě „mikrostrany“ Volný blok se ale dle Buchtíka dá o skutečných cílech spekulovat. „Spíše mi přijde, že strategií může být dosáhnout 1,5 procenta hlasů,“ myslí si sociolog.
To je ve volební matematice magické číslo. Pokud se straně podaří tuto hranici překročit, dostane od státu příspěvek 100 korun za každý obdržený hlas. Ve volbách do sněmovny v roce 2017 voliči odevzdali 5 060 745 platných hlasů, zmíněná hranice tedy činila 75 911 hlasů. Stačí si numero vynásobit stovkou a zjistíme, že Volnému bloku by stát mohl jednorázově vyplatit necelých 7,6 milionu korun.
S tím možná kalkuluje i věčně o politické funkce usilující Jana Bobošíková, která minulý týden oznámila, že za Volného uskupení bude kandidovat. To je vlastně paradox: ve hnutí je Volný pouze lídrem pro tyto volby, straně předsedá bývalá politička ČSSD Jana Volfová. V roce 2011 ji ale zakládala právě Bobošíková. Před třemi lety se v jejích barvách snažil dostat do Senátu odsouzený bývalý ministr zdravotnictví David Rath.
