Politici slibují lidem zrychlení a zefektivnění práce soudů.
Většina řešení je ovšem drahých a dlouhodobých.
Jestli na něj bude mít stát v době krize peníze, je otázkou.
PRAHA Politické strany se před volbami shodují, že je nutné zvýšit rychlost a efektivitu justice. Často jde jen o obecné proklamace, přesto strany některá konkrétní řešení nabízejí. Nejčastěji se shodnou, že je nutné pokračovat v elektronizaci justice a nahradit některé staré „komunistické“ právní kodexy modernějšími a pružnějšími normami.
Elektronizace justice se naplno rozběhla za vlády Mirka Topolánka (ODS). Kvůli nedostatku peněz však skončila v polovině a mnoho soudců si stěžuje, že jim její částečné zavedení jen zbytečně přidělalo práci. Prezident soudcovské unie Tomáš Lichovník označuje elektronizaci za „překotnou, nepromyšlenou“ a tvrdí: „Vše je pracnější. Dříve jsme vše dělali jen v listinné podobě, dnes ale vše neustále převádíme z listinné podoby do elektronické či naopak a pořád dokola.“
Dokončení elektronizace by tuto dvojkolejnost omezilo. Znamená to ale nakoupit soudcům počítače, zrychlit jejich připojení k internetu, vyvinout a vyzkoušet potřebný software a přimět lidi, aby se soudy komunikovali převážně elektronicky. Kde na to vše vzít v době hospodářské krize peníze, strany neříkají.
Dost netradičně chce efektivitu soudů zvednout TOP 09. Kromě obligátní elektronizace plánuje strana na lidi tlačit finančně a přimět je, aby si své problémy řešili především sami. „Vláda upraví soudní poplatky tak, aby více odpovídaly skutečným nákladům státu. V obchodních sporech budou soudní poplatky nastaveny tak, aby obě strany motivovaly k dosažení dohody.“ Právní expert strany Marek Ženíšek připouští, že dojde ke zvednutí poplatků, říká ale, že návrh je nutné číst jako celek: „Zvýšení poplatků musí jít ruku v ruce s efektivitou soudů. Občan přece nemůže jen platit a nedostat za to nic navíc.“ Ostatní strany takovou cestu odmítají. Naopak slibují, že prosadí léta odkládaný zákon o bezplatné právní pomoci, což by podle ČSSD mělo vést k tomu, že „bude spravedlnost dostupná pro všechny“.
Občanští demokraté, lidovci a Věci veřejné podporují plán zvýšit počet odborného personálu, který by pomohl soudcům pracovat rychleji. Podobně jako v případě elektronizace jde ale o dlouhodobé a drahé řešení. Komunistický program je poměrně neurčitý a jediným konkrétním bodem je návrh na zrušení obou vrchních soudů. „Znamenalo by to zjednodušení a zlevnění celého systému,“ vysvětluje stranický expert Stanislav Grospič.
Prakticky všechny strany se před volbami zaklínají bojem proti korupci. Jediné konkrétní řešení v rámci justice ovšem navrhuje ODS, která chce zřídit zvláštní protikorupční senáty na krajských soudech, utvořit odpovídající útvary mezi žalobci a uvést do praxe tzv. protikorupčního agenta. „V žádném případě nechceme zavést agenta provokatéra. Agent by měl pouze monitorovat páchání trestného činu někým jiným,“ vysvětluje za stranu bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Nejradikálnější změnu slibují justici lidovci a zelení. Obě strany chtějí vytvořit Nejvyšší justiční radu, samosprávný orgán, který by od prezidenta, vlády či ministerstva spravedlnosti převzal jmenování a povyšování soudců. „Soudci by rozhodovali sami o svých funkcích. Kvůli vyvážení je ale nutné, aby v kárném řízení se soudci měli rozhodující slovo 'nesoudci',“ vysvětluje šéf lidovců Cyril Svoboda. Návrh zelených je podobný, pravomoc nového orgánu ovšem rozšiřuje i na žalobce.
***
Co slibují politici v justici
Fakta o justici v Česku
Peníze:
Letos by měl resort spravedlnosti na svůj chod dostat 22 miliard korun, což představuje 1,86 % státního rozpočtu. Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy, státní zastupitelství, vězeňství, probaci a mediaci.
Ministerstvo řídí Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Rejstřík trestů a Justiční akademii.
Česko má 3079 soudců, 1244 státních zástupců.
Odsouzení si tresty odpykávají v 36 věznicích.
Nedostatky:
Česká justice je tradičně kritizována za pomalost, přebujelost a neefektivitu. V Česku připadá podle Eurostatu na 100 tisíc obyvatel 30 soudců, v Dánsku pouhých 11 a evropský průměr je 19. Také 87 dalších justičních zaměstnanců na 100 tisíc obyvatel je vysoce nadprůměrné číslo. Podle samotných soudců statistiku do jisté míry zkresluje třeba započítání členů justiční stráže, přesto připouštějí, že česká justice efektivitou zrovna neoplývá. Na vině jsou údajně hlavně složité byrokratické předpisy, které soudcům podrážejí nohy a dělají z nich úředníky.
Již léta sužuje české věznice přeplněnost. Počet vězňů pokořil v minulých týdnech hranici 22 tisíc a roste. Stát nemá na řešení peníze, projekt první soukromé věznice v moravských Rapoticích přesto stojí, a zatím se kvůli nedůvěře soudců nerozjel ani projekt domácího vězení.
V souvislosti s vyšetřováním Jiřího Čunka se státní zástupci v posledních letech nebývale rozhádali. Objevily se navíc zřetelné náznaky, že do chodu justice zasahovali politici.
ODS chce zavést speciální protikorupční trestní senáty. Zřídit chce i protikorupčního agenta.
Tvrdí, že důvěra v justici je kvůli kauze Čunek na nule, a jsou proto nutné personální změny. Jiří Paroubek se již v minulosti vyjádřil, že chce odstranit šéfku žalobců Renatu Veseckou. Na státních zastupitelstvích má začít platit kariérní řád, který umožní postup zkušeným, vzdělaným a morálně bezúhonným žalobcům. Strana slibuje dohlížet na exekutory a „podstatně zvýšit dostupnost bezplatné právní pomoci“.
Chce zřídit zvláštní útvar při státním zastupitelství a specializované soudní senáty, které se zaměří na potírání korupce veřejných činitelů. Začít fungovat mají i protikorupční agenti. Zaměstnanost vězňů má vzrůst z dnešních 60 na „ideálních“ 70 procent. Mezi priority strany patří dohled nad exekutory, pokračování elektronizace justice, dokončení zákona o bezplatné právní pomoci a příprava nového trestního řádu.
Plánuje zjednodušit soudní soustavu na třístupňovou a posílit úlohu státního zastupitelství. Komunisté chtějí dohlížet na exekutory a potírat jakékoliv projevy neonacismu, fašismu či rasismu. Strana bez dalších podrobností slibuje zrychlit chod justice a zajistit snazší vymahatelnost práva.
Prosazuje posílení nezávislosti soudů zavedením „skutečné justiční samosprávy“. O provinění soudců mají rozhodovat kárné senáty, ve kterých by soudci měli menšinu. Soudci by také měli finančně zodpovídat za svá chybná rozhodnutí. Žádný předlistopadový komunista by se již podle KDU-ČSL neměl stát soudcem. Lidovci chtějí vyhnat z vězení mobily a drogy. Podporují budování „soukromých“ věznic.
Hodlá zvednout soudní poplatky tak, aby „více odpovídaly skutečným nákladům státu“. U obchodních sporů mají být poplatky nastaveny tak, aby motivovaly k dohodě. V netrestních věcech má mít soudce pravomoc nařídit stranám sporu mediaci (dohodu). U méně závažných trestných činů si bude moci obviněný dohodnout trest s žalobcem. Mezi další priority patří kariérní řád žalobců, elektronizace justice a dohled nad exekutory.
Míní pokračovat v dosavadní praxi zvedání počtu „soudních úředníků při zachování počtu soudců“. Každý soudce by měl mít podle názoru strany jednoho zapisovatele. Soudci se při rozhodování mají řídit dopředu stanovenými lhůtami, jinak jim bude v kárném řízení hrozit odvolání. Na podmíněné propuštění má mít nárok jen ten vězeň, který pracuje. Podporují elektronizaci justice.
Slibuje posílit nezávislost justice zřízením Nejvyšší justiční rady, která by od výkonné moci převzala jmenování, odvolávání, povyšování či překládání soudců a žalobců. K tomuto návrhu přiměla zelené podle jejich programu zkušenost s „justiční mafií“. Podporují elektronizaci justice a chtějí prosadit zákon o bezplatné právní pomoci.
Plánuje vyjmout státní zastupitelství z pravomoci ministerstva spravedlnosti a slibuje dohled nad exekutory. Chce „zrušit soudcovské rady na jednotlivých stupních soudů“ a posílit postavení předsedů a místopředsedů soudů. Odvolací soud by měl podle Zemanovců chybné rozhodnutí první instance sám opravit a nevracet jej zpět.
