Středa 26. ledna 2022, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Stravitelné, ale málo kalorické

Česko

Pražské Divadlo Letí spustilo své Centrum současné dramatiky. Pilotní projekt s názvem Nebe nepřijímá sestával z pěti krátkých hříček většinou zahraničních autorů. Úplnou premiéru měl přímo v prostorách ruzyňského letiště, pak teprve přišla ta „běžná“ v Divadle Na Zábradlí. Aktovky, které společně inscenovaly soubory Letí a Divadla Na zábradlí, speciálně pro tento projekt napsali čtyři autoři zahraniční a jeden český. I když se třeba o Falku Richterovi dá říci, že to trochu odbyl, když jen recykloval některé motivy ze své větší hry Electronic City. Hra českého zástupce Davida Drábka zase příliš nezapadala do celkové koncepce večera, když nepojednávala jako texty ostatní ani o letišti, ani o hektickém životním stylu, jehož je cestování letadlem příznačným symbolem, ale o groteskních okamžicích po smrti a cestě do „nebe“ několika obětí autonehody.

Zručně napsané a zrežírované miniatury Většina her nepřinesla moc nového nebo zásadního. Šlo o více či méně zručně napsané a zrežírované miniatury. Joe Penhall přispěl tragikomickou hříčkou Bussines Class, v níž je povrchní a k druhým lhostejný manažer chrlící jedním dechem pomluvy i chválu na úroveň letecké dopravy a obscénní pokřiky na letušky bezprostředně konfrontován s přízrakem terorismu. Překvapivě nikoli fundamentalisticky muslimského, ale křesťanského.

Německý dramatik Falk Richter zase předestřel úzkostnou grotesku bezmocnosti jedince proti nadvládě technologie, v níž se manažerovi Tomovi zasekne počítač s veškerými daty a Joy, pracující v letištním bufetu, se pokazí čtečka čárových kódů. Oba tak jsou proti své vůli vytrženi z každodenní rutiny a vrženi do světa naprostého chaosu, což nakonec vede k jejich sblížení, skoro stejně nepravděpodobnému jako ve svazcích červené knihovny.

Viliam Klimáček přispěl do souboru miniaturou Já v Praze, játra v Londýně, niternou zpovědí ženy, které zemřel syn, jehož játra posléze darovala jednomu potřebného dítěti v Londýně a nyní se odtamtud vrací. Z nějakého důvodu se také dozvíme, že byla provdána za Araba, ale těžko říct, proč to v příběhu vlastně je.

Asi nejdivočeji v celém pásmu vyzněla černá komedie tarantinovského střihu Davida Giesselmana Haló, what? o dvou zločincích, jimž se skrze bezelstnou tupost jednoho z nich lepí smůla na paty takovou měrou, že logicky končí dopadeni policií. Dvojice policistů je však z jedné půle náchylná ke korupci, takže hra končí zběsilou přestřelkou, která v režii Thomase Zielinského a za použití stříkacích pistolí s červenou barvou promění jeviště ve veselá krvavá jatka.

Pásmo kvalitou rozkolísaných hříček zakončila již zmiňovaná zásvětní miniatura Davida Drábka Chmýří, která pozornost komorně obrací k posledním věcem člověka, ale v rámci zcela jiného tematického okruhu a v režii Martiny Schlegelové i estetiky. Zatímco všechny hry byly pojednány ve sterilním umělohmotném prostředí odpovídajícím charakteru letištních hal a letadel, na scénu náhle vpluje obrovská houpačka obalená chuchvalci slámovité hmoty obydlená obrovskou larvou a bizarními tvory s křidélky, o nichž se dozvíme, že jsou oběťmi autonehody na cestě do zásvětí. Výstup má sice vizuální i situační sílu, ale působí jako cizorodý.

Pilotní projekt Centra současné dramatiky přinesl spíš dramatickou fádnost. Blýskl se ovšem několika svěžími režijními nápady, černým humorem a některými hereckými výkony. V Drábkově Chmýří pobavili třeba Jiří Ornest a Pavlína Štorková svým škubavě bezmocným předstíráním letu. V Haló, what? excelovali v roli zločinců Ladislav Hampl a Leoš Noha. V úvodní Bussines Class zase precizností komediální studie narcistní netečné asertivity překvapil Ivan Lupták.

Nebe nepřijímá plyne jako celek lehce a většinou ve znamení komické nadsázky a ironie. A pokud někde přece jen drhne, dá se to vzhledem ke krátkosti hříček snadno přežít. Vyplatí se ale asi spíš počkat na další inscenace. Třeba se v rámci nich urodí něco zásadnějšího.

Nebe nepřijímá

Falk Richter: Electronic Love Viliam Klimáček: Já v Praze, játra v Londýně David Gieselmann: Haló, what? David Drábek: Chmýří Joe Penhall: Business Class Scéna: Petr B. Novák Režie: David Csezany, Marián Amsler, Thomas Zielinski, Martina Schlegelová

O autorovi| ROMAN SIKORA, Autor je divadelní kritik

Autor:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!