Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Střed Země láká i po 150 letech

Česko

Velkofilmová adaptace známé verneovky je solidní žánrovou podívanou pro mládež. Chybí jí však hloubka. Doslova.

Od filmové podoby dobrodružné Cesty do středu Země by nikdo nečekal psychologickou propracovanost nebo myšlenkové přesahy. Problém s chybějícím třetím rozměrem leží jinde. Film byl natočen ve formátu pro 3-D kina a efektní formě podřizuje velkou část scén. U nás však snímek poběží v běžných biografech. Některé momenty se tak budou zdát zbytečně natahované (jo-jo vystřelující z plátna, poletující chmýří obřích pampelišek) a film jako celek přichází o svou hlavní atrakci. I bez ní nicméně funguje překvapivě dobře.

Hrdinou příběhu je seizmolog Trevor Anderson (Brendan Fraser), jehož teorii šachet sestupujících do nitra Země se kolegové smějí. Věřil jí naopak jeho bratr Max, který se při jejím ověřování před deseti lety ztratil. Když se globální tektonické podmínky přiblíží těm v době jeho zmizení, vyrazí Trevor na Island, aby se pokusil získat další data - a zjistil, co se stalo bratrovi.

Doprovází ho synovec Sean (Josh Hutcherson, známý z Mostu přes řeku Terabithia) a později i krásná domorodá průvodkyně Hannah (skutečná Islanďanka Anita Briem). Spolu vystoupají na sopku, kde je umístěna seizmická sonda, a brzo poté se ocitnou zasypaní v jeskyni. Jediná cesta ven vede směrem dolů, do centra Země a do světa organismů tak podivuhodných, jako by pocházely z úplně jiné planety.

Film jako horská dráha Tato podoba Cesty do středu Země je neskrývaně rodinnou podívanou: zaměřuje se na diváky lehce nad deset let, ale neměli by se při ní nudit ani „dospěláci“. Zároveň je evidentní, že film byl koncipovaný jako zábavní park nebo počítačová hra: atrakce střídá atrakci a v úsporné stopáži téměř nenajdete hluchá místa. Divoká jízda na důlních vozících či útěk před tyranosaurem patří v dobrodružném žánru mezi standardy, ale scény odpalování piraní baseballovou pálkou uprostřed podzemního moře nebo akrobatické skákání přes magnetické balvany visící nad propastí rozhodně nejsou bez originality. Opět platí - velká škoda chybějícího třetího rozměru.

Režie se ujal celovečerně debutující Eric Brevig, známý dosud hlavně jako expert na speciální efekty. Herce vede vcelku zdatně, spíš je s podivem, že po stránce triků jeho film spadá do dnešního průměru. Někdy mu ujede ruka s obzvlášť kýčovitou krajinkou v pozadí nebo s příliš patetickým výstupem (sem patří hlavně scéna se vzpomínáním na Maxe), ale jinak v rámci žánru odvádí standardní výkon.

Stará dobrá ruční práce Sympatickým rysem je explicitní způsob, jakým se tato verze Cesty do středu Země vztahuje ke knižní předloze z roku 1864. Film naznačuje, že známá verneovka není fikce a že ji její protagonisté, vedení profesorem Liedenbrockem, skutečně prožili. Trevor, Sean a Hannah tudíž jdou doslova v jejich stopách a během svých dobrodružství román průběžně konzultují, přičemž Sean lituje, že jej nikdy nečetl. Takový přístup pomrkává na vědoucí rodiče, zatímco v primárním publiku nepříliš násilně vzbuzuje chuť knihu rovněž otevřít. Cesta do středu Země ze začátku 21. století je i přes všechny své digitální efekty vůbec mile starosvětská. Už na začátku spolu Trevor se Seanem špičkují na téma, zda jsou nové hračky lepší než ty tradiční, a synovce zmíněné jo-jo zaujme natolik, že na pár minut dokonce přestane drtit palci svoji Playstation. Když pak dojde na vlastní překonávání překážek v nitru Země, musejí se hrdinové spolehnout na starou dobrou středoškolskou fyziku a na tradiční prostředky, jako je lano, kladka, vor nebo dobře načasovaný gejzír.

Když tohle čtení filmu dotáhneme do důsledků, je jen dobře, že v době, kdy se na amerických školách šíří vyučování inteligentního designu, někdo mládež vychovává prostřednictvím skrznaskrz evolucionistické podívané - jakkoliv podané s nadsázkou.

Konec Cesty do středu Země naznačuje pokračování, jež se má týkat ztracené Atlantidy. Není to špatný nápad. Pokud takový film skutečně vznikne, snad tentokrát poběží v 3-D i u nás.

***

HODNOCENÍ LN ***** Cesta do středu Země

(The Journey to the Center of the Earth) USA 2008 Scénář: Michael D. Weiss, Jennifer Flackett, Mark Levin Režie: Eric Brevig Kamera: Chuck Shuman Hudba: Andrew Lockington Hrají: Brendan Fraser, Josh Hutcherson, Anita Briem, Seth Meyers, Jean Michael Paré, Jane Wheeler a další Distribuce v ČR: Warner Bros Premiéra: 4. 9. 2008

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...