20. července 2017 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Střelba na kance z kombajnu povolena. Kvůli nebezpečné technice se myslivci přou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 30Diskuse
Lon divočáků z kombajnů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lon divočáků z kombajnů. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny

PRAHA Až do minulého týdne byl takový způsob lovu přísně zakázán a hrozilo za něj odebrání loveckého lístku. Opatření proti šíření afrického moru prasat však prolomila mnohá tabu. Černou zvěř mohou nyní lovci střílet například během sklizně a v nárazníkovém pásmu také z jedoucího vozidla. To znamená vydat se na lov „na palubě“ kombajnu, traktoru či žacího stroje.

Názory myslivců na tuto možnost se diametrálně liší. „Myslivci tuto možnost využijí. Lov během dosekávání plodin bude velmi efektivní,“ myslí si Michal Zubíček, předseda Okresního mysliveckého spolku Vsetín, jenž do takzvané oblasti intenzivního lovu spadá. Pásmo ohraničují dálnice od Lanžhotu až po Bohumín a hranice s Polskem a Slovenskem.

Zubíček zatím sám takový způsob lovu nevyzkoušel. „Vzhledem k tomu, že to bylo dosud přísně zakázané, zkušenosti s tím nemá téměř nikdo,“ říká. Do budoucna užití takové techniky nevylučuje. Nejedná se ale o jednoduchou záležitost a je při ní nezbytné maximálně dodržovat bezpečnostní pravidla. Zubíček připomíná, že dříve střelci za porušení tohoto zákazu hrozilo odebrání mysliveckého lístku.

Jak by vůbec takový lov v praxi vypadal? Zemědělec v kombajnu doprovázen myslivcem postupně sklízí své pole. Tím zmenšuje plochu, v níž se divočáci mohou ukrýt. V momentě, kdy je lán sklizen a stroje vyženou prase ven, nastává čas pro myslivce, který střílí a zvíře padá k zemi. V optimálním případě.

Střelba z kombajnu lovce rozděluje

Ne všichni odborníci však snově povolenou technikou lovu souhlasí. Například předseda Okresního mysliveckého spolku Hodonín Radovan Mančík sice považuje lov při sklizni za kvalitní nástroj k redukci černé zvěře, střílení z jedoucího kombajnu je však podle něj velmi nebezpečné.

Úspěšný lov divočáků.
Myslivec na lovu.

„Jestli se chce ten myslivec zastřelit – nebo někoho jiného –, je to velmi kvalitní způsob,“ míní Mančík. Na poli či v jeho blízkosti se běžně pohybuje několik osob. I proto si nedovede představit, že by k takové metodě někdo ze zemědělců přistoupil.

Skeptičtí ke střelbě z jedoucího polního stroje jsou i další myslivci. „Mně osobně je to proti srsti. Budu nadále praktikovat klasický způsob lovu, který byl vždy povolen,“ podotýká například Petr Svačina, myslivec z Honebního společenstva Ivaň nedaleko Brna.

Ministr zemědělství Marian Jurečka nechává na zvážení každého lovce, jakým způsobem k odstřelu přistoupí. „Musí vyhodnotit sám z hlediska bezpečnosti, jestli si stoupne na auto, traktor, nebo sklízecí mlátičku,“ uvedl pro server Lidovky.cz. „Třeba je brát v potaz rovněž místní podmínky a možná rizika,“ dodal ministr.

Nenahlášená sklizeň: pokuta

Divoká prasata se v létě s oblibou vyskytují především v kukuřičných polích, která jim díky své výšce poskytují dokonalý prostor pro ukrytí nejen před myslivci. Kukuřice na siláž se ale sklízí v průběhu září, a pokud je určena na zrno, dokonce až v listopadu a prosinci.

Sklízení kukuřice na siláž.

Sklízení kukuřice na siláž.

Aktuálně se proto jako vhodná „loviště“ nabízejí pole při sklizni řepky a obilovin, jako je ječmen nebo oves. V nich ale černá zvěř přes den příliš času nestráví, oproti kukuřici jsou nízké. „Chodí se tam nažrat, ale pak pole opouští, zatímco v kukuřici jsou celý den. Díky vynikajícímu rypáku si navíc najdou drenážní trubky, vyryjí je a tím vznikne takzvané kaliště,“ popisuje Michal Zubíček z vsetínského mysliveckého spolku. Při stálém přísunu vody pak divočáci nemají potřebu pole vůbec opouštět.

Lovci zemědělce při honech využívali pro spolupráci již v minulosti. Ti jim například povolovali stavby posedů na kraji polí. Že by si ale myslivci nyní houfně pronajímali stroje na žetí, prý nehrozí. „Kombajn si půjčovat nebudeme. Když zemědělci uvidí, že prasat je v místě hodně, dají nám vědět,“ přibližuje Michal Zubíček. Rolníci v oblasti intenzivního lovu momentálně musejí sklízení plodin hlásit myslivcům den předem. Za neinformování jim hrozí pokuta 50 tisíc korun, pokud půjde o právnickou osobu, pak až dva miliony.

Nejúspěšnější jsou střelci z posedu

„Na způsobu lovu ale v žádném případě nezáleží,“ domnívá se Petr Svačina z Honebního společenstva Ivaň. Za rozhodující považuje čas, který myslivci nahánění věnují, a nabyté zkušenosti. „Že budete lovit z auta, neznamená, že ulovíte více divočáků. Myslím si, že komu nedělá problém lovit klasicky, může mít stejné výsledky.“ Dodává, že právě střelci, kteří honu příliš času nevěnují, se uchylují k jiným metodám.


Podle Luďka Králíčka z Českomoravské myslivecké jednoty by se myslivci měli nejvíce věnovat individuálnímu odlovu, během něhož je daleko větší úspěšnost zásahu. „Když sedíte na posedu, zvíře přijde, zamíříte, vystřelíte a úspěšnost je téměř sto procent. Kdežto při společných honech klesá pod 30 procent,“ přibližuje. Střelba z jakéhokoliv vozidla na rychle utíkající prase dle něj může přinést výsledky pouze velmi dobrému střelci.

Myslivec na posedu vyhlížející divočáky.

Myslivec na posedu vyhlížející divočáky.

Zavedená mimořádná opatření by měla trvat minimálně dva roky. Myslivci díky nim mohou plošně lovit mimo jiné za pomoci zařízení pro noční vidění či umělých zdrojů osvětlení. Jedinou výjimku tvoří okres Zlín, kde se onemocnění vyskytlo.

Včera veterináři zakázali v celé zemi přikrmování divokých prasat, výjimkou jsou obory uznané pro chov divočáků. Za porušení zákazu hrozí opět vysoké pokuty. V oblasti intenzivního lovu dostanou myslivci za každého zastřeleného kance tisíc korun. Zároveň z něj ale musí odevzdávat vzorky na vyšetření na africký mor.

Na nákazu zemřelo již 51 divočáků

Ve hře byla i varianta, že by se pole v nárazníkovém pásmu nesklízela vůbec. Kanci by tak nebyli vytlačováni do jiných oblastí a klesla by pravděpodobnost, že by se nákaza africkým morem prasat šířila dále.

Ministr zemědělství Marian Jurečka podle svých slov byl – a stále je – připravený případné škody zemědělcům kompenzovat. Ti se však společně s myslivci pro tento krok nerozhodli.

První dva uhynulí divočáci, u nichž se nákaza potvrdila, byli nalezeni na kraji Zlína v průběhu června. Od té doby uhynulo na Zlínsku na africký mor již 51 divočáků, v jiných regionech se nemoc prozatím neprokázala.

  • 30Diskuse
Robert Sattler

Autor

Robert Sattlerrobert.sattler@lidovky.czČlánky

Najdete na Lidovky.cz