Pondělí 17. ledna 2022, svátek má Drahoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Střet „civilizací“ v laboratořích

Česko

Přilákají svobodomyslní vědci na svá pracoviště peníze z firem?

Někdy máme pocit, že výzkumníci žijí v trochu jiném časoprostoru, míní Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů společnosti Škoda Auto. Oboustranné předsudky jsou podle něj jedním z důvodů, proč firmy v Česku tak málo spolupracují s univerzitami. Jak vyplývá ze studie společnosti Česká hlava, držíme neslavný rekord: v roce 2007 pocházelo z podnikatelských zdrojů jen 0,7 procenta rozpočtu vysokých škol určeného na výzkum. Pro srovnání: evropský průměr je desetkrát vyšší. A od té doby se situace nijak výrazně nezměnila. Sladký život z eráru?

Nechuť badatelů „sešněrovat“ se termíny a rozpočty není ovšem jen jakýmsi dojmem průmyslníků. „Musím trochu zamířit do vlastních řad. Vědci pracují poněkud volněji. Neradi se zavazují, že něco vyvinou třeba do čtvrt roku. Spíše to vyvinou a pak se to snaží prodat,“ připouští Václav Havlíček, rektor ČVUT. Jenže mezitím už třeba není o potenciální výrobek na trhu zájem.

Badatelé zase podezřívají firmy, že chtějí pouze rychle zbohatnout. Zároveň se podle Špicara bojí omezování akademických svobod.

O příčinách malého propojení firem a univerzit se v Praze minulý týden diskutovalo na konferenci pořádané v rámci nedávno spuštěného projektu CEBBIS (Central Europe Branch Based Innovation Support), který má podpořit zavádění inovací. Jedenáct partnerů, hlavně technologických parků a výzkumných center, z šesti převážně středoevropských zemí si v rámci něj začíná vyměňovat zkušenosti. České barvy hájí Technologické a inovační centrum ČVUT.

„V Česku využijeme zkušenosti nasbírané v jiných partnerských zemích,“ doufá Stephen Taylor, který má na starosti přenos poznatků do praxe ve vědeckém parku AREA v italském Terstu a zároveň je vedoucím partnerem projektu CEBBIS. „Půjde hlavně o sdílení informací a zkušeností,“ přibližuje projekt Taylor. Mezinárodní síť podle něj umožní navázat i přímé kontakty.

Stephen Taylor také vysvětluje, že vládní pomoc při aplikaci výsledků bádání do výroby vyplácí. Italský vědecký park AREA dostává ročně z veřejných zdrojů 8,5 milionu eur. Obrat všech firem, které tam působí, je ovšem asi 170 milionů eur ročně. „Společnosti tedy odvedou na daních mnohem více, než byla původní investice,“ popisuje Taylor.

Kromě předsudků brzdí spolupráci firem a univerzit v Česku i systém financování vědy, míní Radek Špicar, který na konferenci zastupoval Svaz průmyslu a dopravy. „Žít ze státních peněz bylo pro školy zatím poměrně jednoduché. Chyběla motivace ke spolupráci s firmami. Doufám, že to krize změní,“ říká Špicar.

Proti tomu se však ohrazuje rektor Havlíček: „Školy jsou neuvěřitelně podfinancované, některé se už dnes ocitají na existenční hranici,“ řekl LN. Evropská jednička mezi technikami Spolkové vysoké učení technické v Curychu má o něco méně studentů než ČVUT. „Od státu dostává zhruba stejně jako my, jenže ve švýcarských francích, takže vynásobeno devatenácti,“ podotýká Havlíček.

Lidé z praxe by měli podle Radka Špicara spolurozhodovat o směřování univerzit. Ani tady se však s vedením ČVUT neshodne. „Je ale nepřiměřené, aby průmyslníci zasahovali do řízení univerzit. To by narušovalo autonomii škol,“ říká Havlíček.

Mozek pro americká letadla Najdou tedy vůbec univerzity a firmy společnou řeč? Profesor kybernetiky Michal Pěchouček, vedoucí Centra agentních technologií ČVUT, dokazuje, že se to může podařit. Systém pro komunikaci letadel vyvíjí s kolegy za podpory amerického Úřadu pro civilní letectví. Spolupracovali třeba také se švédským Saabem, japonskou společností Denso, s IBM, se Škodou Auto nebo s NASA a s americkým obranným sektorem.

Ale bez investic z veřejných zdrojů to podle Pěchoučka zpočátku nejde. „Abychom mohli dělat dobrý výzkum, o který budou mít zájem firmy, potřebujeme kvalitní lidi. A ty musíme odpovídajícím způsobem zaplatit,“ říká Michal Pěchouček.

graf

FIREMNÍ PENÍZE VE VĚDĚ Zdroj: ČSÚ, OECD, Eurostat

Výzkum na vysokých školách a akademických ústavech dotují také firmy. Kolik procent společnosti dávají?

V roce 2007 pocházelo v Česku od firem jen 0,7 procenta rozpočtu vysokých škol určeného na výzkum

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!