Na druhé straně stojí myslivci, kteří vyznávají tradiční způsoby. Podle nich je lov s noktovizorem neetický. Starší myslivci dokonce soudí, že tento způsob degraduje lovce na obyčejného řezníka, který nedá zvěři prakticky žádnou šanci.
Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka patří mezi zastánce lovu s noktovizorem. Kostečka tvrdí, že lov s tímto vybavením může podstatně snížit stav přemnožené zvěře v Česku. „Osobně si myslím, že pokud se pušky s nočním viděním používají eticky, což znamená, že se s nimi loví zvěř, která se lovit má na základě povolení, tak mohou přispět k regulaci současného stavu přemnožené zvěře,“ řekl LN Kostečka.
Největším problémem, se kterým se myslivci potýkají už několik let, je v Česku velmi přemnožené prase divoké. Proto se divočáci mohou lovit i v noci. Ostatní zvěř jako srny, jeleny nebo muflony smějí nimrodi lovit jen hodinu po západu a hodinu před východem slunce. „Divočáci způsobují obrovské škody úplně všem nejen v Česku, ale i ve světě. Pokud budeme tvrdit, že zvěř můžeme lovit jen běžným způsobem, tak její stav nikdy nesnížíme,“ prohlásil Kostečka. Za současných podmínek jsou myslivci schopni lovit s běžnými puškohledy jen šest dní v měsíci. Tři dny před úplňkem a tři dny po něm.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Pokud totiž není měsíc v úplňku, myslivci nemohou lovit, protože jednoduše nic nevidí. Přemnožená divoká prasata, která jsou aktivní hlavně v noci, tak mají po zbytek dnů od myslivců pokoj. „I za úplňku s běžnou optikou vidíte jen velmi matný obrys zvířete. Proto se může velmi snadno stát, že si divočáka spletete s větším psem. S nočním viděním se vám nic takového stát nemůže. Předtím než vystřelíte, si totiž zvíře můžete velmi dobře prohlédnout,“ vysvětluje výhody zařízení Kostečka.
K odpůrcům lovu s použitím nočního vidění patří například jednatel okresního mysliveckého spolku v Prachaticích Jan Kandl. „Jsem starší myslivec a podle mě s tímto vybavením nemá zvěř vůbec žádnou šanci. Povolil bych to jen ve výjimečných případech. Protože pokud se bude lovit s nočním viděním, tak za chvíli tady vůbec žádná prasata nebudou,“ řekl Kandl.
Ten navíc tvrdí, že myslivci noktovizory nepotřebují, protože když chtějí lovit v noci černou zvěř, mohou používat světla.
Mezi myslivci, kteří zastávají názor tradičního způsobu lovu, panuje také strach z toho, že se bude noktovize ve velkém zneužívat.
„Tato obava existuje. V současnosti se to smí používat jen na základě zákonné výjimky. Pokud se na to podíváme z etické stránky, tak to je v pořádku. Umožní to prostě lovit zvěř velmi bezpečně. Odpor části myslivců je především kvůli tradici,“ myslí si myslivec a mluvčí ČMMJ Josef Pubal.
Podobně na tom byli myslivci a nimrodi před začátkem druhé světové války. „Když se kolem roku 1925 začaly u nás objevovat první puškohledy, tak se všude psalo, že to je konec spárkaté zvěře, konec tradic a etiky. Dnes většina myslivců neumí střílet bez puškohledu, včetně mě. Je to jen pohled na novou věc,“ řekl Kostečka.
Starší myslivci, kteří vyznávají tradiční způsoby lovu, argumentují i tím, že noční vidění se ve světě nepoužívá. A to především kvůli rozporuplné etice takového lovu.
Podobně se odpůrci noktovizorů dívají i na tlumiče, které by chtěli někteří myslivci v Česku zlegalizovat. Například ve Velké Británii nebo Švédsku myslivci tlumiče používají. „U nás jsou zakázané, protože je zde obava, že dojde k nárůstu pytláctví. Ale přece kdo chce pytlačit, tak si tlumič jednoduše opatří. Navíc myslivci s tlumiči tolik nepobuřují veřejnost, protože prostě nejsou slyšet,“ tvrdí Pubal.
O tom, zda používat či nepoužívat noktovizory při lovu zvěře se na mysliveckých webových stránkách vedou bouřlivé diskuse. „Pokud pomůžou noktovizory zpřesnit loveckou střelbu a pomohou myslivcům vyvarovat se tragických událostí při nočním lovu, tak to je jen dobře,“ soudí jeden z diskutérů na webu.
Noční vidění
Stačí svit hvězd Noční vidění je elekro-optický přístroj, který vypadá jako běžný dalekohled nebo puškohled. Funguje na principu znásobování zbytkového světla. Zdrojem přírodního zbytkového světla je například svit hvězd a měsíce. To je zesíleno pomocí speciálního měniče a přivedeno do okuláru. Přístroje nočního vidění jsou napájeny baterií. K tomu, aby se světlo dalo zesílit, musí být alespoň trochu vidět, postačí třeba již zmíněný měsíc. V případě úplné tmy je možné použít přísvit infračerveným paprskem, který je lidským okem neviditelný.
