Velení české armády zřejmě v příštím roce dozná změn. Zákulisní jednání o obsazení nejvyššího postu odstartoval požadavek současného náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře, jemuž mandát vyprší v létě 2017, ale rád by si jej o pár let prodloužil. Jenže ministr obrany Martin Stropnický (ANO) má jinou představu a poohlíží se po nástupci.
Stropnický: Mise našich vojáků NATO oceňuje, nejsou procházkou po koberečku |
„Generála Bečváře si vážím, odvedl a odvádí pro armádu velký kus práce. Nyní vedeme logické diskuse, jak bude vypadat armádní velení v budoucnu,“ uvedl na dotaz LN Stropnický. Výslovně ale zvažovanou rošádu nepotvrdil.
Hned ze tří na sobě nezávislých zdrojů z armádního prostředí nicméně zaznělo, že už ministru Bečvářovi dokonce nabídl náhradní post. Ten na něj ale zatím nekývl. Mluvčí generálního štábu Jan Šulc na zaslané otázky, které se týkaly prodloužení Bečvářova závazku, neodpověděl.
Proces výměny šéfa české armády zpravidla zabere měsíce příprav. Vedle vhodného adepta je totiž nezbytné získat podporu klíčových hráčů včetně prezidenta republiky.
Podle informací LN už začaly první sondáže, zda by mohl na místo po Bečvářovi zamířit bývalý zástupce náčelníka generálního štábu Aleš Opata, který nyní působí ve velení spojeneckých sil v belgickém Monsu.
Armáda utratí miliardy za obranu letišť, nahrazuje zastaralé ‚Kuby‘ |
Obměna v nejvyšších patrech české armády bude patrně ještě větší. Někteří nejbližší spolupracovníci náčelníka Bečváře by měli vycestovat, například na posty ve strukturách Severoatlantické aliance.
„Část velitelů se připravuje na působení v zahraničí, některým končí v příštím roce závazek. Ze zahraničí se naopak budou vracet generálové, pro které musíme najít adekvátní uplatnění doma. Určitě by bylo chybou nevyužít jejich zkušeností,“ říká ministr obrany Stropnický.
Seznam s jedním jménem
Jedním z navrátilců bude i generál Opata, který je od srpna 2014 národním vojenským představitelem Česka při Vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE). Z vysoké pozice v rámci NATO se v létě vrátí i generál Milan Žižka.
Oba přitom byli v užším výběru jmen na náčelníka generálního štábu už před dvěma roky. Tehdy se hledala náhrada za končícího šéfa armády Petra Pavla, který uspěl v mezinárodním klání a stal se druhým nejvyšším představitelem NATO.
Právě Opatu a Žižku spolu s Bečvářem prý označil odcházející generál Pavel za své možné nástupce.
„Fakticky ale byli v té době dva kandidáti těsně před výjezdem do Belgie, takže to byl vlastně seznam pouze s jedním jménem,“ prozradil LN důvěryhodný zdroj, který zná detaily vyjednávání o novém náčelníkovi generálního štábu v roce 2014.
Bez komentáře
Samotný Opata dodržuje zásadu, že svou vojenskou kariéru nekomentuje. „Nevím o tom nic. O těchto věcech nebudu vůbec debatovat. Tyto věci se odehrávají na jiné úrovni. Já jsem dnes v Belgii a mám tu ještě docela dost práce,“ řekl LN Opata.
Ostatně výběr příštího náčelníka generálního štábu mají v ruce politici. S nominací musí přijít na vládu ministr obrany. Pokud ji kabinet posvětí, zamíří kandidátův profil do sněmovního výboru pro obranu. Pak následuje Hrad. Adepta schvaluje prezident republiky, jenž je z ústavy nejvyšším velitelem ozbrojených sil.
Ministr obrany Stropnický toto delikátní jednání již zažil. Složité kolečko absolvoval s generálem Bečvářem. Ani ne po dvou letech ho čeká repete.
„Prezident ze své kompetence samozřejmě má co k tomu výběru říct, takže to musí být poměrně široký konsenzus. Na druhou stranu ten, kdo s náčelníkem generálního štábu skutečně prakticky denně spolupracuje, je právě ministr obrany,“ prohlásil Stropnický v České televizi. Zdůraznil, že právě kvůli intenzivnímu kontaktu s náčelníkem je potřeba, aby mezi oběma fungovala osobní chemie.
Jak se zdá, ta může být jednou z příčin záměru neprodloužit mandát generálu Bečvářovi. Podle lidí z okolí Stropnického mu chybí některé velitelské dovednosti a schopnost prosadit v armádě i nepopulární řešení. Chválí ho naopak za projekty, jako jsou například aktivní zálohy.
Před armádou jsou také klíčové nákupy. Kromě víceúčelových vrtulníků se v několikaletém horizontu počítá především s obměnou bojových vozidel pěchoty a nákupem děl. Důraz na pozemní síly se tak bude zvyšovat.
