„Čin, velmi statečný čin, Jana Palacha je velmi důležitou součástí naší historie a rozhodně bychom na něj neměli zapomínat. Jan Palach tehdy protestoval proti okupaci, protestoval proti nesvobodě, protestoval proti nastupující normalizaci. Měl pocit, že se lidé příliš snadno smiřují s tím, že se ustupuje od ideálů, které představovalo jaro roku 1968,“ uvedl Sobotka s tím, že událost je velmi silnou a velmi tragickou součástí českých dějin.
Čin studenta, který se na protest proti vývoji v Československu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 polil hořlavinou a zapálil, si připomenou i další politici a také studenti, a to nejen v Praze. Platfoma Bez komunistů.cz pořádá dopoledne před Národním muzeem briefing k symbolickému začátku připomínky Jana Palacha. Studenti vysokých i středních škol budou během dnů, které uplynuly mezi činem Jana Palacha a jeho úmrtím, držet hladovku, tak jako před 48 lety.
Při tradičním pietním aktu u pražské filozofické fakulty si připomněli čin Jana Palacha zástupci Univerzity Karlovy, Vysoké školy ekonomické a studentů. Podle děkanky fakulty Mirjam Friedové postavil Palach svým činem všechny občany před výzvu nebýt lhostejný, která s časem nemizí.
„Palach se neupálil na protest proti okupaci, to se vykládá velmi mylně, ale proti letargii a rezignaci, kterou kolem sebe cítil,“ podotkla Friedová. Uvedla, že se svým činem bránil proti smyčce, která se utahovala kolem všeho, co předtím přineslo Pražské jaro. Vyzval tím i dnešní občany k tomu, aby vystoupili z prostoru osobního bezpečí a projevili se ve veřejném prostoru, aby nebyli lhostejní k oprátkám a smyčkám a aby přijali odpovědnost za to, jak vypadá společnost. Děkanka také popřála několika desítkám přítomných studentů, aby našli odvahu a sílu nést Palachův odkaz dál. Prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář doplnil, že by si lidé měli na Palacha vzpomenout pokaždé, když před sebou mají důležité rozhodnutí, a přemýšlet tak nejen nad osobním prospěchem.
Kancléř Vysoké školy ekonomické Andrej Tóth připomněl, že před studiem historie na filozofické fakultě studoval Palach právě na VŠE. Strávil tam dva roky, tedy většinu svého vysokoškolského života. „Dostal se na ni z nouze, ale studium ekonomie bral s velkou pílí. Absolvoval 16 zkoušek, na přednáškách se začínal zapojovat do debat o národohospodářském stavu státu,“ uvedl Tóth. Na filozofické fakultě pak Palach na předchozí studium navázal, když se vedle historie zabýval i politickou ekonomií. Na Palacha se dnes v Česku vzpomínalo při řadě akcí. Studentovu památku uctil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který jeho sebeupálení označil za velmi silnou a velmi tragickou součást českých dějin. Dvacítka studentů převážně vysokých škol bude do 25. ledna držet na Palachovu počest hladovku. Palachovu památku připomíná také dnes zahájená výstava v pražském kostele svatého Mikuláše, která potrvá do začátku února.
Skutek dvacetiletého Palacha nebyl podle historiků zoufalým zkratovitým jednáním, student jej plánoval půl roku dopředu. Dne 16. ledna 1969, tedy necelý půlrok po okupaci Československa, se na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Po třech dnech podlehl těžkým popáleninám, jež si způsobil. Jeho pohřeb se stal manifestací za svobodu a demokracii, smutečního průvodu Prahou se zúčastnilo na 200.000 lidí.
V dopise, který zanechal na místě svého činu, vyzýval k učinění kroků na záchranu posledních zbytků demokracie. Žádal zrušení cenzury a zákaz rozšiřování okupačního tisku. Palachův příklad následovali další lidé, mezi nimi i student Jan Zajíc, jenž se upálil 25. února 1969. Palach obdržel in memoriam v roce 1991 nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
