„To, že studenti nechtějí školné, je pochopitelné. Zajímavé ale je, že by souhlasili s odloženým školným,“ řekl poradce ministryně školství Petr Matějů s tím, že v tuto chvíli školné na vysokých školách nikdo zavádět nebude a ani nechce. Nicméně do budoucna reforma vysokých škol se zavedením školného počítá.
Přestože je většina studentů pro zavedení odloženého školného, zároveň si myslí, že větší pozitivní vliv na motivaci studentů plnit studijní povinnosti by mělo přímé školné. Podle 87 procent vysokoškoláků by bylo přijatelné školné okolo 15 tisíc korun ročně. Ti, kteří pocházejí ze sociálně slabých rodin, by akceptovali školné okolo 12 tisíc, studenti z „bohatých“ rodin by za studium dali až 19 tisíc korun ročně.
„Ukázalo se také, že se výše školného, které by studenti byli ochotni platit, liší podle oborů studia. Nejméně by byli ochotni platit studenti pedagogických a zemědělských oborů, naopak nejvíce studenti práv, ekonomických a uměleckých oborů,“ vyjmenoval Matějů.
Přestože se na zavedení školného zatím nijak aktivně nepracuje, je již jasné, že by si s penězi z něj mohla vysoká škola nakládat podle svého uvážení. Bylo by pouze na ní, zda přidá na platech kvalitním pedagogům, nebo například zavede vlastní podporu pro sociálně slabé či nadané studenty.
O zavedení školného se vedou bouřlivé debaty již několik let. Přestože politici přiznávají, že by školám pomohlo, nikdo z nich nechce být za jeho navržení odpovědný. Jedná se o velice nepopulární krok.
