Touto akcí chtějí tři pražští vysokoškoláci zburcovat nejen Karlovarské minerální vody, ale i veřejnost, aby se o zdevastovanou památku a bývalé věhlasné lázně začala starat. Kromě vztyčení nápisu iniciativa uspořádala i happening před pražským sídlem Karlovarských minerálních vod, kde bílá víla Kyselka žádala o pomoc černého orla Mattoni.
ČTĚTE TAKÉ: |
„Nejsme tradiční aktivisté. S firmou jsme v kontaktu a části kampaně jim představíme vždy v předstihu. Šéf Mattonky Alessandro Pasquale se tak rozhodne, jestli radši opraví střechu, nebo nás to nechá publikovat,“ popsal svou strategii Matěj Chytil, jeden z iniciátorů.
Na webu už koluje první video s výzvou několika známých osobností, další spoty budou následovat a připraveny jsou třeba i série fotek modelek pořízených v ruinách budov v Kyselce.
Jedny z nejkrásnějších lázní v EvropěO samotných léčivých pramenech, které vyvěrají z úbočí vrchu Bučina, je první písemně dochovaná zmínka v pojednání dr. Václava Payera z roku 1522, který pracoval a bádal v nedalekých Karlových Varech. Chemický rozbor místní vody udělal jako první dr. Fridrich Halle roku 1724. Vzhledem k pozitivním léčebným účinkům ji doporučil k užívání široké veřejnosti. Kolem roku 1790 pak byla kyselka stáčena a rozesílána do okolí v kameninových lahvích a následně vznikly prodejní pobočky v Karlových Varech, Praze a Vídni. Romantické okolí léčivých pramenů bylo ideální pro vznik lázní. Za zakladatele lázeňství v Kyselce je považován baron Wilhelm, manžel baronky Antonie von Neuberg, která roce 1826 koupila zdejší panství. Během následujících let tam vyrostla první lázeňská budova, kolonáda a restaurace. Reklamou pro malé lázně byla návštěva řeckého krále Otty I. v roce 1852. Na jeho počest bylo hlavní zřídlo nazváno Ottův pramen. Roku 1867 si Ottův pramen pronajal karlovarský vývozce minerální vody Heinrich Mattoni, který později koupil celé lázně. Mattoni nechal v Kyselce vybudovat stáčírnu a expedici minerálky s obytnými budovami a sklady. Následovaly velkorysé stavby lázeňských domů, hotelů, promenád a kolonády. Lázně měly vlastní elektrárnu a železniční linku pro expedici stáčené minerálky. Na vrchu Bučina nechal Mattoni postavit kamennou rozhlednu. Již kolem roku 1880 patřila Mattoniho kyselka k nejznámějším minerálním vodám světa. Po Mattoniho smrti v roce 1910 začal postupný úpadek lázní, na kterém se citelně podepsaly obě světové války. Po 2. světové válce byly lázně Kyselka zestátněny a později využívány výhradně jako dětská léčebna. Po roce 1989 přestal objekt fungovat jako lázně a o tři roky později byl Fondem národního majetku zprivatizován. Od té doby vystřídaly lázně Kyselka několik majitelů, v současné době patří větší část lázeňských budov firmě C. T. S. Duo, většinu pozemků a několik historických budov vlastní Karlovarské minerální vody. |
