Za covidu je víc týraných dětí. Častěji se objevují myšlenky na sebevraždu, osudová chvilka trvá okolo půl hodiny |
Lidovky.cz: V jaké kondici se nyní nachází vysoké školství, které už probíhá rok v online prostoru?
Pokud začneme od výuky, tak tu se na mnoha vysokých školách úspěšně podařilo přenést do online prostoru. Jsou programy, kde online výuka běží efektivně a kvalitně, a například to, že vyučující přednášky nahrávají a studenti tak k nim mají opakovaný přístup, považuji za jednoznačně pozitivní krok vpřed.
Na opačném pólu ale samozřejmě stojí nemožnost konat většinu praxí, nemožnost se setkávat, ztráta „sociálně-společenského“ přesahu studia, což všechno přináší negativní dopady. Další neoddiskutovatelný zápor je, že studenti se doma potýkají nejen často s náročnější formou studia, ale mnozí z nich musí kvůli pandemii řešit otázky zdravotní, ekonomické a sociální. Kombinace všech těchto negativních aspektů jim samozřejmě nepřidá na duševní pohodě, spíše naopak.
Milena Králíčková, prorektorka pro studijní záležitosti UK.
Lidovky.cz: O dopadech na psychiku se mluví stále častěji. Máte už reálná fakta, že roste počet studentů, kteří trpí depresemi či jinými psychickými poruchami způsobenými pandemií?
Na základě provedených šetření víme, že někteří studenti zvládli přechod do online výuky dobře, jiní ale při distanční výuce trpí, trápí je izolace, samota, pocit nejistoty. Na konci roku 2020 proběhlo na naší univerzitě dotazníkové šetření zaměřené na duševní zdraví a využívající mezinárodně standardizovaný dotazník. Bohužel výsledky potvrzují naše obavy, že situace není dobrá, a na toto téma se musíme dále zaměřovat a hledat účinné cesty pomoci.
Lidovky.cz: Co s tím tedy může škola dělat? Pociťujete nárůst zájmu o služby školního psychologa?
Určitě ano. Pociťujeme jak zvýšený zájem o poradny, tak o preventivní programy. Na Univerzitě Karlově máme tyto poradny otevřené jednak centrálně v rámci Centra Carolina, jednak na některých fakultách.
Lidovky.cz: S jakými problémy studenti do poraden nejčastěji chodí?
Nejčastěji asi s tím, že přestávají studium zvládat a potřebují v tom oporu. Přicházejí obvykle ve chvíli, kdy na ně dolehne plnění studijních povinností a spirála duševní nepohody a z ní plynoucí nemožnost se učit se začne roztáčet. V poradnách se jim pak snažíme pomoci zase najít pevnou půdu pod nohama.
Další oblastí, s níž nyní přicházejí, jsou obavy o zdraví přátel a příbuzných a problémy sociálního rázu. Pro studenty vysokých škol, kteří se v průběhu studia ocitnou v sociálně tíživé situaci, existuje sociální stipendium dle zákona, poskytované státem. Pro studenty UK máme navíc speciální podpůrné programy naší univerzity – zvýšené sociální stipendium, zvýšené ubytovací stipendium, zapůjčení studijních pomůcek zdarma a také nabídku různých brigád.
Lidovky.cz: Roste u studentů například i prokrastinace, tedy odkládání plnění úkolů a povinností?
Na toto nemám k dispozici tvrdá data, ale samozřejmě z kontaktů se studenty a kolegy pedagogy vím, že tomu v některých případech tak je. Naopak ale máme i studenty, kteří se plně „našli“ v dobrovolnické činnosti, v níž vidí smysl a zároveň sbírají cenné poznatky z praxe. Ti pak studují po večerech a nocích. Na některých fakultách jsou jich stovky. Je třeba ale zdůraznit, že studentům v rámci online výuky neubyla práce.
Děti už se nebudou učit o základu všeho živého, buňce. Místo toho dostanou ‚hodiny počítačů‘ |
Lidovky.cz: Tlak je jistě i na pedagogy, na přednášející. Jak oni zvládají výuku online?
V létě 2020 bylo na Univerzitě Karlově provedeno šetření, které ukázalo, že připravit a uskutečňovat distanční výuku je pro vyučující mnohdy náročnější než výuku realizovat prezenčně. I pro vyučující je tedy současná situace často nelehká a uvědomuji si, že psychické problémy nemusí postihovat jen naše studenty, ale i naši zaměstnanci se s nimi mohou potýkat. Pro ně by měla být univerzita též schopna zprostředkovat možnost podpory. Jak jsem již ale říkala, mnozí vyučující to zvládají skvěle.
Lidovky.cz: Prošli vyučující nějakým školení na online výuku? Přece jen technicky to není vždy jednoduché.
Celouniverzitní nabídka školení se od začátku epidemie rozšiřuje a snažíme se, aby byla komplexní – od školení pro práci na nástrojích po školení na pedagogické a didaktické kompetence našich vyučujících. I když se snažíme mít co nejkomplexnější nabídku školení realizovanou centrálními pracovišti, jsme rádi, že na mnoha fakultách běží i jejich vlastní školení.
Lidovky.cz: Které obory v současné době výukou na dálku nejvíce trpí?
Nejvíce trpí obory, které stojí na experimentální práci či praktické výuce. Praxe sice běží i nadále jako plnohodnotná součást vzdělávání budoucích učitelů či lékařů, ale například psychologové, biologové, chemici či fyzici nemohou praktickou výuku realizovat.
Lidovky.cz: Nezáviděníhodnou situaci zažívají hlavně prváci, ti se mezi sebou ani nepoznali, přitom právě ty diskusní kruhy a kontakty podle některých studií tvoří až polovinu profesního úspěchu v budoucnu.
Ano, máte pravdu, na první ročníky dopadá pandemie velmi výrazně, ne-li přímo nejrazantněji. I když se jak vyučující, tak i studentské spolky snaží sociální kontakty povzbuzovat i v rámci online prostředí, není to samozřejmě plnohodnotná náhrada. Na některých fakultách se za dob epidemie podařilo posílit práci tutorů z řad spolužáků ze starších ročníků, což považuji za krok správným směrem. Je třeba hledat všechny příležitosti a prváky podporovat, a to i z důvodu, aby neztratili o studium zájem a neukončili ho. Proto se snažím při jednáních zdůrazňovat, že návrat alespoň prvních a závěrečných ročníků musí být naší společnou prioritou.
Biorytmus v karanténě trpí. Choďte spát a vstávejte ve stejný čas |
Lidovky.cz: Návrat vysokoškoláků do poslucháren přijde patrně na řadu jako poslední. Je ještě vůbec šance, že se studentům dostane stejného vzdělání, jaké mají jejich předchůdci?
Věřím, že ano. Většina našich vyučujících, a za to jim patří poděkování, dělá, co je v jejich možnostech pro to, abychom i nyní efektivně učili. Současně jsme již umožnili fakultám prodloužit akademický rok, tedy jsme na řadě fakult připraveni, bude-li třeba, učit i v létě a praktickou výuku maximálně kompenzovat, jakmile to epidemická situace dovolí.
Lidovky.cz: Je cestou pro otevření vysokých škol testování studentů? Jak by případně vypadalo a kdo by ho koordinoval?
Samotné testování studentů je jen jednou z nezbytných částí. Pro otevření vysokých škol je nutné provádět i testování pedagogů. Oblast testování má několik rovin, z nichž dvě jsou z mého pohledu klíčové – finanční a organizační. V té první je třeba zdůraznit, že náklady na kompletní a dlouhodobé testování nemohou hradit samy vysoké školy, musel by se finančně zapojit stát. Univerzity nicméně mohou znalostně i organizačně pomoci s prováděním testů, neboť například máme na některých pracovištích a v některých spin-off firmách dostupné kapacity, jež by bylo možné na testování využít. Neboli pokud by se stát dostatečně finančně podílel na zajištění testování, jedná se o cestu umožňující návrat našich studentů do prezenční výuky.
Lidovky.cz: Vysoká škola je ale i o sociálním kontaktu. A při něm zase dochází k šíření nákazy. Jak z toho tedy ven?
Myslím, že je třeba epidemii co nejdříve dostat pod kontrolu a hned, jak to situace umožní, mezi prvními uvolnit školy, být připraveni žáky a studenty testovat a rychle proočkovat učitele na všech úrovních, tedy včetně těch vysokoškolských.
Lidovky.cz: Řada vysokoškoláků těží i z výjezdů na partnerské zahraniční univerzity či v rámci programu Erasmus. Jak to nyní se zahraničními studijními pobyty vypadá?
Erasmus program běžel a běží, na Univerzitě Karlově máme řadu zahraničních studentů a naopak někteří naši studenti na Erasmus pobyty odjeli. Fakticky ale výuka běží i pro ně většinově distančně. V podstatě počty mobilit studentů, tedy zahraničních přijíždějících i našich vyjíždějících studentů, klesly přibližně na polovinu. V počtu příjezdů je pokles o trošku menší, konkrétně jsme měli v letech před vypuknutím pandemie ročně okolo 1900 přijížděních studentů a letos je to okolo 1100. Co se týče našich vyjíždějících studentů, v době před pandemií to bylo ročně okolo 1300–1400 studentů, ale letos jen 670.
