Lidové noviny právě před rokem upozornily na podivná studia prominentů na plzeňských právech. Tam tento systém přešel až do vytváření klientelistických sítí a někteří studenti byli schopni vystudovat za pouhých pár měsíců.
Podle Vladimíry Dvořákové, šéfky akreditační komise, která kontroluje kvalitu studia, však hromadné studium úředníků úrovni vysokých škol rozhodně neprospělo. „Považuji to za jednu z klíčových věcí, která snižuje kvalitu vysokého školství u nás, protože vytváří obrovskou poptávku lidí, kteří musí mít rychle bakalářské studium,“ tvrdí Dvořáková s tím, že se tak vlastně na školách vytvořilo „korupční prostředí“.
Výuka tisíců nedovzdělaných policistů a úředníků je přitom obrovský byznys. Zavedené vysoké školy kvůli němu podle Dvořákové otevírají nové obory, přizpůsobené požadavkům státní správy, část těch nových soukromých pak ze studia úředníků de facto žije.
Čtěte Téma na straně 2
Dokončení ze strany 1
Z ankety LN, které se dotazovaly ministerstev, krajských úřadů a magistrátů velkých měst, plyne, že nejvíce úředníků si doplňovalo vzdělání na pražské Vysoké škole finanční a správní. Co se soukromých škol týče, byla velmi oblíbená i Metropolitní univerzita Praha. Velmi úspěšná byla v tomto ohledu Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a logicky také dvě největší tuzemské univerzity - pražská Karlova a brněnská Masarykova.
Vzdělávání státních úředníků je mimořádně tvrdý byznys, ve kterém panuje ostrá konkurence. Dobře to ukazuje probíhající proces s ředitelkou Metropolitní univerzity Praha Annou Benešovou, které hrozí až osm let vězení za to, že v letech 2001 až 2009 nechala zadarmo studovat přes padesát různých úředníků, o kterých si myslela, že mohou škole prospět. Nejvíce z nich dodal Úřad průmyslového vlastnictví, různé pražské obvody a pak samotný magistrát hlavního města.
Ten dokonce za své zaměstnance, kteří studovali na Metropolitní univerzitě a Vysoké škole finanční a správní, platil v minulosti školné. „Ve školním roce 2008/2009 ten projekt skončil,“ říká mluvčí Prahy Jiří Wolf. Příspěvek na školné je ale nejspíš jen poměrně ojedinělý výstřelek, když k němu v nedávné minulosti sáhl například Pardubický kraj nebo město Zlín. Prakticky všechny úřady však svým zaměstnancům poskytují placené studijní volno.
K „útoku“ na vysoké školy motivují úředníky především peníze. Právě titul jim totiž často zajistí přeskočení do vyšší platové třídy. U policistů zasáhl přímo zákon o služebním poměru. Podle něj měl mít každý policista ve vedoucí funkci vysokoškolské vzdělání a termín pro jeho doplnění vypršel loni na Silvestra.
Nejvyšší dosažené vzdělání policistů se díky tomu rapidně zvýšilo. Ještě v roce 2006 mělo vysokoškolský titul 21,6 procenta policistů a letos již více než 29 procent, rostl hlavně počet bakalářů. „Ročně studuje téměř každý desátý policista, což je cca 4000 policistů,“ řekl LN policejní mluvčí Jan Melša. Nejvíce policistů podle něj studuje na Policejní akademii. Výběr školy a oboru však podle Dvořákové nehraje roli, většinou stačí jakýkoliv bakalářský titul. Z policistů se tak občas paradoxně stávají například zemědělští odborníci.
***
Stačí jakýkoliv bakalářský titul. Z policistů se tak občas stávají třeba zemědělští odborníci.
TITULY JIM ZŮSTALY
Nikdo z plzeňských rychlostudentů o titul zatím nepřišel. S některými vede škola správní řízení. Mezi magistry může o titul přijít až 15 lidí. V ohrožení jsou i nositelé titulu JUDr., kteří opsali rigorózní práci.
