Zajímáte se o studium v zahraničí, ale chybí vám potřebný kapitál? Nabídka stipendií a studijních pobytů není jen pro ty, kdo mají „bohatého strýčka“.
A šanci mají dokonce i ti, kteří nepatřili k třídním premiantům.
Když před třemi roky architekt Adam Gebrian dokončil s vyznamenáním Fakultu umění a architektury Technické univerzity v Liberci, měl už se studiem v zahraničí určité zkušenosti. Pobýval v Holandsku i Velké Británii a díky studentskému grantu se na půl roku dostal i do Paříže.
Přestože hned po promoci získal místo v renomované architektonické kanceláři, rozhodl se pokračovat ve vzdělávání. „Měl jsem dojem, že umím sice navrhovat domy jako skoro každý absolvent fakulty, ale nevyužívám všechny své schopnosti,“ vrací se ke svému rozhodování. „Hledal jsem studijní program, který by mi umožnil se zabývat spíš širšími souvislostmi než jednotlivými stavbami.“ A určitě chtěl také do země, kterou zatím nepoznal. Vybral si Ameriku. „Vycházel jsem z toho, že z dvaceti nejkvalitnějších univerzit je jich osmnáct ve Spojených státech,“ říká Gebrian. „A pak už jsem jen hledal konkrétní školy s konkrétními programy a vyučujícími.“ Věděl, že bude potřebovat stipendium, ale žádný průzkum nadací si nedělal - šel na jistotu.
Fulbrightovo stipendium: Šance jen pro nejlepší Na webu Fulbrightova programu si jen zjistil, jaké podmínky musí splnit. S žádostí o stipendium uspěl, a tak nastoupil na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku. Moc dlouho tam ale nevydržel. „Připadal jsem si tu jako v trošku větším Londýně, a tak jsem nakonec přestoupil do Los Angeles.“
Získat prestižní Fulbrightovo stipendium se ovšem podaří jen těm nejlepším. Každý rok se hlásí přibližně třikrát víc studentů, než může uspět. „Úspěšný stipendista má od nás zcela zajištěné živobytí na jeden rok studia a po jeho ukončení se musí aspoň na dva roky vrátit domů,“ říká výkonná ředitelka Fulbrightovy komise v ČR Hana Ripková.
„Pokud si zvolí učební program, který trvá déle, pak si už další finance zajišťuje sám.“ Podle její zkušenosti to ale nebývá problém. Studenti hned na začátku procházejí tak přísným sítem, že zůstanou opravdu jen ti nejlepší, a těm se obvykle podaří získat další stipendium od americké školy, na níž tu studují. S nápadem zorganizovat akademickou výměnu mozků přišel v roce 1946 americký senátor J. W. Fulbright. A první, komu tehdy nabídl peníze od americké vlády, byli studenti ze států, které za 2. světové války patřily k nepřátelskému táboru. „Vycházel z toho, že pokud se lépe poznáme, nebudeme spolu příště válčit,“ dodává Ripková.
V podobném duchu pokračuje Fulbrightův program dodnes. Komise při výběru adeptů nebere příliš do úvahy jejich sociální situaci, daleko víc rozhoduje kvalitní příprava. Ale pokud se sejdou dva stejně dobří, pak hodně záleží i na tom, nakolik může právě studium daného oboru přispět k rozvoji českoamerických vztahů.
Specialista na cestovné: nadace Josefa Hlávky Získat stipendium ale vždycky nestačí. „Po sametové revoluci začali být čeští studenti v zahraničí velmi žádaní, dveře na zahraniční univerzity měli doslova otevřené,“ vzpomíná tajemnice Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových“ Dagmar Rýdlová. „Nejednou museli stipendium na zahraniční škole odmítnout jen proto, že neměli peníze na cestu.“
Právě v tomto okamžiku nastupuje naše nejstarší nadace. Její zakladatel, architekt Josef Hlávka, jí odkázal celé své jmění už v roce 1904. Vedle vědeckých a uměleckých stipendií nabízí i stipendia cestovní. Před sto lety měli ovšem šanci pouze premianti. „My už tak přísní nejsme,“ říká s úsměvem Rýdlová. „Student musí sice předložit doporučení renomovaného akademického funkcionáře, ale samé jedničky určitě nepožadujeme.“ Příležitost dostanou ale jen ti, kteří se chystají minimálně na tříměsíční pobyt a mají ho již zajištěný. Ať už jedou na výměnný pobyt, který organizuje jejich fakulta, nebo získali vládní, ministerské či jiné stipendium. Při rozhodování správní rady Nadání, která se schází šestkrát do roka, ovšem na rozdíl od „fulbrighta“ sociální situace žadatele hraje mnohem podstatnější roli. Přesto záleží především na originalitě projektu, kterému se chce student během studia v zahraničí věnovat. A pokud se náhodou sejdou dva stejně dobří, pak podle slov tajemnice Dagmar Rýdlové dostanou většinou šanci oba.
V případě obzvláště zajímavého projektu může student, kterému není víc než 33 let, požádat o příspěvek dokonce i opakovaně. „Dodnes vzpomínám třeba na studenta přírodovědecké fakulty Stanislava Lhotu, který chystal výzkum o hulmanech posvátných a potřeboval se dostat do Indie,“ říká Rýdlová. „Cestoval po zemi, aby ušetřil, ale na indických hranicích ho okradli. Zůstal úplně bez prostředků.“ Na místo výzkumu, kde se pak o něj tři měsíce starali vesničani, se mu podařilo dojet stopem. Od nadace získal prostředky nejen na to, aby se mohl v pořádku vrátit domů, ale později i na cestu na mezinárodní konferenci, kde unikátní poznatky ze svého výzkumu prezentoval. Dnes učí studenty na Jihočeské univerzitě, k úspěšným stipendistům Hlávkovy nadace ovšem patří nejen vynikající přírodovědci, ale i lékaři, historici nebo technici.
Studentská štafeta Hlávkova nadace ale není jediná u nás, která podporuje studenty mířící za studiem do zahraničí. Vedle nadačních fondů, které založili Václav a Dagmar Havlovi (Vize 97) nebo Livie a Václav Klausovi, začínají vznikat i nadace úspěšných podnikatelů. Svou nadaci tak před časem založil také známý finančník Zdeněk Bakala.
Jako devatenáctiletý emigroval z komunistického Československa do USA, kde se živil například mytím nádobí. Časem si ovšem vydělal na studia na University of California v Berkeley. Dnes by jako úspěšný podnikatel prostřednictvím programu SCHOLARSHIP chtěl pomoci talentovaným studentům, kteří mají chuť zamířit do světa, ale chybějí jim potřebné finance. „Nabízíme pomoc převážně středoškolákům, ale i vysokoškolákům, kteří chtějí pokračovat v započatých studiích venku,“ uvádí Dita Fuchsová z Nadace Zdeňka Bakaly. „Získat od nás mohou stipendium na celou dobu studia.“ Vždy musí ovšem nejprve přesvědčit výběrovou komisi.
Nadační program SCHOLARSHIP odstartoval letos v létě. Ze 147 přihlášek komise vybírala prvních 12 studentů. Podle slov Dity Fuchsové nebyl výběr vůbec jednoduchý - hned napoprvé se sešla opravdu silná studentská sestava.
„Přednost u nás dostanou spíš zajímavé osobnosti než pouze jedničkáři,“ přibližuje nadační kritéria. „Ti, kteří vedle akademických schopností mají i něco navíc - ať už talent nebo se věnují třeba charitě.“
***
Získat prestižní Fulbrightovo stipendium se podaří jen těm nejlepším. Každý rok se hlásí přibližně třikrát víc studentů, než může uspět.
JAK SI VYBRAT A ZAŘÍDIT STIPENDIUM
Právě v této fázi roku bývá nabídka zahraničních studijních pobytů nejbohatší. Nejjednodušší je zapátrat přímo na škole, na které studujete, ale počítejte s tím, že na vytoužené stipendium si budete muset minimálně rok a půl počkat. S pomocí státu * Nejrozšířenějším programem výměny studentů je v současné době určitě Erasmus (více informací najdete na webu Národní agentury pro evropské vzdělávací programy www.naep.cz/erasmus), jehož služeb využilo už více než milion vysokoškoláků. Pokud se k nim chcete přidat, stačí zajít za studijním poradcem na fakultě, vybrat a kontaktovat školu a zvládnout horu dokumentů.
* Velmi oblíbený je také program Leonardo da Vinci, jehož prostřednictvím můžete vyrazit na kratší výměnný pobyt, ale i na delší stáž. Na rozdíl od Erasma nabízí tyto stáže nejen vysokoškolákům, ale i studentům středních škol. Nabízejí se ovšem i další možnosti. * Vyhledat si sám zahraniční školu a získat finanční pomoc buď přímo od ní, anebo od některé organizace či nadace už vyžaduje větší dávku samostatnosti. Hledání je užitečné začít na Portálu o školství a vzdělávání info.edu.cz (sekce Stáže a stipendia), který provozuje Ústav pro informace ve vzdělávání. Najdete tu širokou nabídku stáží a studijních nebo vědeckých pobytů, které neorganizují přímo vysoké nebo střední školy.
* Také ministerstvo školství informuje o možnostech zahraničního studia a zajištění stipendií na speciálním webu www.zahranici-stipendium.cz. * Přehledně vyhledávat informace o zahraničních univerzitách můžete na serveru BrainTrack - Universities, Colleges & Careers na adrese www.braintrack.com. * Jestliže už víte, do které země byste chtěli zamířit, pak můžete zvolit přímo specializovaného prostředníka. Stipendia na rakouské univerzity nabízí například Aktion (www.dzs.cz/aktion/aktion.htm), Německá akademická výměnná služba Daad (www.daad.cz) pomáhá těm, kteří chtějí studovat v Německu. Prostřednictvím
Francouzského velvyslanectví v ČR (www.france.cz, sekce Školství a věda/Stipendia, stáže a konkursy) můžete získat stipendium francouzské vlády. S pomocí nadací * Pomoc nabízejí také různé nadace a organizace podporující studenty: Fulbrightova komise v České republice (www.fulbright.cz), Open Society Fund Praha (www.osf.cz), Nadace „Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových“ (www.hlavkovanadace.cz), Nadace Václava a Dagmar Havlových Vize 97 (www.vize.cz), Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových (nadacnifondklausovych.cz) či Nadace Zdeňka Bakaly (www.nadacezb.cz) a další.
