HAVÍŘOV/KARVINÁ Je to důvod pro malou oslavu: V Karviné znovu začali vyučovat obor horník. Poprvé od roku 1989 opět region dostane absolventy vzdělané pro typický severomoravský obor.
Karvinská Střední škola techniky a služeb otevřela obor důlní elektrikář a důlní zámečník jako tříletý a jeho absolventům zajistila i budoucí práci. Ostravsko-karvinské doly zajistí učňům měsíční stipendium tisíc korun a po nástupu do práce budou mít nárok na náborový příspěvek. Každý rok má učiliště opustit šedesát absolventů.
„Část veřejnosti stále vnímá horníky jako dříče s lopatou a krumpáčem. My ale potřebujeme hlavně perspektivní pracovníky, kteří budou pod zemí ovládat moderní stroje,“ vysvětluje důvod vzniku nových učebních oborů Libor Dürrer z vedení OKD.
Hornická učiliště byla na začátku devadesátých let zrušena, protože šlo tehdy o neperspektivní obor a také nové předpisy zakázaly fárat mladistvým pod zem. „OKD umožní mladým adeptům hornických oborů praxi na povrchových pracovištích jednotlivých dolů,“ vysvětluje mluvčí firmy Vladislav Sobol, jak se učni vyučí práci v podzemí, kam ze zákona nesmějí. Podle něho padl i argument o neperspektivnosti takového povolání: „Všechny šachty mají zpracovány těžební plány na nejméně dalších dvacet let.“
Zpráva přišla symbolicky krátce před Dnem horníků, jehož oslav se každoročně účastní tisíce lidí. A pojí se na Ostravsku s mnoha akcemi. Například v Havířově na oslavách vystoupí letos i hvězdy sedmdesátých a osmdesátých let, britské skupiny Smokie a Uriah Heep. Nebude však chybět ani zpěvačka Aneta Langerová nebo skupina Kryštof. Součást oslav Dne horníků zajišťují už tradičně sami bývalí havíři. V suterénu havířovského kulturního domu uspořádali výstavu Hornictví Havířovska. Vystavili desítky hornických pomůcek, ale také spousty dobových novin, fotografií i kronik Brigád socialistické práce. „Ta výstava ukazuje dobu, v jaké jsme žili, o co jsme zápolili a jaké bylo naše myšlení,“ vysvětluje Jiří Bilan, jeden z hornických důchodců, který zahájil výstavu v klasické černé hornické uniformě. „V podzemí jsem dělal osmatřicet roků. Nejdřív na Žofii, pak na Pionýru, na Gottwaldu a potom na Fučíku,“ vyjmenovává jména kdysi slavných dolů.
„Ta výstava je poctou Havířovu. Dokládá, že jsme tu něco zanechali a že tu hornictví bylo a snad bude i pokračovat,“ vysvětluje jeden z organizátorů z Klubu přátel Hornického muzea Jaroslav Čihař.
Výstava například ukazuje, jak trávili pracující z Ostravska dovolené v přívěsech v Tatranské Lomnici, jak tančili na plesech SSM nebo prostě slavili. Například zápis z roku 1977 v kronice dolu Dukla popisuje, jak se jistá Anka Dudová dožila padesáti let. „Oslavy byly mohutné, konaly se v závodním klubu s muzikou. Vedoucí s. Robenek protancoval jedny podrážky a zpátky se šlo v pozdních večerních hodinách. Akce to byla na úrovni, včetně kyselých rybek, které potom velice chutnaly!“
„Je dobře, že se zachovávají tradice. Na druhé straně je škoda, že se všechny ty šachty na začátku devadesátých let zlikvidovaly. Vždyť dneska je hlad po uhlí,“ lituje bývalý horník Antonín Mikulič útlumu hornictví na Ostravsku v devadesátých letech. Loni přestala těžit i Dukla, poslední činný důl na území Havířova.
***
Část oslav Dne horníků zajišťují na Ostravsku už tradičně také sami bývalí havíři
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
